Dancerovo TT 250×101×39

[Dancer]

Tak konečně po x hodinách se mi podařilo udělat spojky ze všech tunelů do SN. Z vrchní stanice se stala smyčka. Jen na třech místech je nejmenší průjezdný profil 56 mm. Snad to bude stačit.

[vojtas]

Jen předělej toho angličana na pravém zhlaví horní stanice. Dej jen jednoduchou výhybku z krajní koleje. Tohle je relativně mesmysl. Jinak je to super, možná bych ještě prodloužil ten pravý horní tunel, ať nejsou portály nad sebou.

[Trixt]

Jen malá připomínka k tvaru horního nádraží. Michal navrhl dvě rovinky spojené obloukem. Navrhl to tak proto, abys mohl připojit lokomotivu na kterémkoliv konci vlaku (například při přepřahání lokomotivy). Ty jsi posunul oblouk na jednu stranu. To způsobí, že na této straně lokomotivu nepřipojíš. Určitě ne s novými spřáhly Tillig. Vyzkoušej si to.

P.S: 56 mm průjezd bude stačit, jen si tam zrovna udělej lyžinu pro případ, že bys chtěl jezdit v budoucnu s elektrickými lokomotivami se zvednutými pantografy

[HonzaM]

Záleží na tom, zda má majitel v plánu zde realizovat posun nebo objíždění soupravy, vzhledem k šířce kolejiště tam nebude dobrý přístup a při umístění předního nádraží takto těsně u kraje nebude snadné se nad kolejiště nahnout. Mám kolejiště širokě jen 60 cm a i tak už se mi stalo že jsem porazil vlak na krajní koleji když jsem se nahnul nad kolejiště, abych vrátil na koleje vlak u zadní strany. Nádraží v plynulém oblouku bude vypadat o třídu lépe a přirozeněji, tak jak je situován například Tanvald, než přímé úseky s ostřejším obloukem uprostřed. Předpokládám že Michal to nádraží takto navrhl jen proto, že Wintrack neumožňuje do návrhu dát mírný oblouk tvořený flexi kolejí.

[Trixt]

Záleží na tom, zda má majitel v plánu zde realizovat posun nebo objíždění soupravy, vzhledem k šířce kolejiště tam nebude dobrý přístup a při umístění předního nádraží takto těsně u kraje nebude snadné se nad kolejiště nahnout

Jen bych připomněl, že Dancer má na lokomotivách osazena digitálně ovládaná spřáhla, takže s nakláněním nemá problém. A co se týká vlastního naklánění, tak ani v tom z vlastních zkušeností problém zatím problém nevidím. Navíc plánuji všude nainstalovat rozpojovače.

Nádraží v plynulém oblouku bude vypadat o třídu lépe a přirozeněji, tak jak je situován například Tanvald, než přímé úseky s ostřejším obloukem uprostřed. Předpokládám že Michal to nádraží takto navrhl jen proto, že Wintrack neumožňuje do návrhu dát mírný oblouk tvořený flexi kolejí.

Wintrack umožňuje vytvořit jakýkoliv oblouk a určitě dle toho, co Michal ve Wintracku vytváří, by to zvládl. Jinak ano, plynulý oblouk je přirozený, jen musí mít poloměr hodně nad metr, aby spřáhnutí ještě fungovalo (mám tak hlavní stanici, ale s poloměrem 4,5 metru). Ten metr je jen odhad a určitě bych si to otestoval, než bych nádraží takto zrealizoval. To přepřáhnutí lokomotivy dává totiž zase bohatší možnosti provozu, takže bych ho předem nezavrhoval.

[lajblt]

Před asi pěti lety jsem navrhoval pro jednoho kolegu ze zdejšího fóra podobné kolejiště, jen ve velikosti HO na kolejivu Piko HO A-track o rozměrech 340*140. Lokálka vyrazila z odbočné stanice do vrcholové a když objela, co měla, vrátila se zase do odbočné stanice - také stejným tunelem, kterým do ní odjela.

[vojtas]

Já tyhle obnažené vratné smyčky nerad. Je divný, když vlak projede horní stanici jen jednou a magicky se objeví otočený ve spodní. Návrh michala šuhajdy mi přijde daleko elegantnější.

[Martin Justiz]

Já tyhle obnažené vratné smyčky nerad. Je divný, když vlak projede horní stanici jen jednou a magicky se objeví otočený ve spodní. Návrh michala šuhajdy mi přijde daleko elegantnější.

Mě se zase víc líbí to Lajbltovo akorát v horním nádraží přidat kolej

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Mě to přijde už překombinované a zahození výborného nápadu variability kolejiště, který mě tak nadchnul na konci minulé stránky.
Jestli správně vidím, přímé jízdy mezi viditelnými stanicemi a vlastně jsi udělal každou stanici v samostatné smyčce.
Podle mě to komplikuje kolejiště a ve výsledku nepřináší moc pozitiv. Navíc ta tmavozelená skrytá trať se v zadní části vlní jak lochneska.

Ten oblouk v horní stanici je hodně ostrý a řekl bych, že celou stanici lámeš zbytečně ve velkém úhlu. Zkusil bych tak poloviční úhel a dvojnásobný poloměr
Kusou kolej vpravo nahoře napoj z manipulační koleje, ne z angličana z hlavní trati, jak píše vojtas. Na druhém konci bych se na kusou kolej vybodnul, úplně zbytečně Ti ubírá délku koleje.
PS: Taky nemám rád, když je z jízdy viditelnou částí vlaku poznat, že jede ve smyčce.

[milan ferdián]

Jen krátce. Nejlepší návrh kolejiště od Michala Š. Máš prozatím na výběr.
1) Michalův projekt
2) Židenice hl.n. (2550 x 850) na DF
3) Strančice (1850 x 1110[1410]) upravit dle délky, hloubky a námětu/ na DF

Poznámka:
29.listopadu,2020 6:27 pm/přílohy
Dvě chyby - koleje vedoucí vedle sebe jako paralelní nemohou mít výškový rozdíly
1 - 64 - 69
2 - 144 - 147 /Nevejde se opěrná zeď/
1.prosince,2020 11:31 pm stejná chyba 65 - 56

Všechny popsané chyby mají společné nedodržení NEM 103, protože se jedná o samostatné tratě. Nezmiňují se ani o NEM 112, protože R310 a R353 položené vedle sebe (paralela) vylučují provoz vozů skupiny C (vaše milované vozy "Y").

Řešení:
Posunout osy kolejí od sebe na hodnotu 16 (E/NEM 103) + 36 (B1/NEM102) = 52 v obloucích.
Příklad:
R353 - 52 - R310 / poznámka - tam kde se předpokládá opěrná zeď mezi kolejemi, např. viditelná a skrytá trať, doporučuji zvětšit osy kolejí /
-m-

[Dancer]

Děkuji za poznámky. Ten odstup kolejí mě vůbec nenapadl. Budu tedy počítat v oblouku s minimální vzdáleností os 52 mm.
Zkouším to překreslit, ale nemůžu se do toho napasovat. Chtěl bych zachovat funkci 2 smyček a možnost otáčení souprav v SN. Prostě, abych se mohl rozhodnout, kde mi vlak vyjede z SN a nebyla mu rovnou určena trasa. Bohužel, jak mají obě smyčky jiný směr rotace a jinou výšku, tak mi vždy někde nevyjde průjezdný profil. Ještě se zkusím dostat do SN jinou cestou. Ještě mám dotaz ohledně stoupání. Snažím se ho dělat do max. 4%. Je to tak v pořádku, nebo bych mohl mít problém třeba s 742 a dvěma vozy?

[HonzaM]

Ve stoupání 4% mám problém s RailJetem taženým Taurusem, pokud je v celé délce, tedy se sedmi vozy. To ale u Tebe nehrozí. Překvapivě jsem měl ale problém na vedlejší trati, jeden úsek nevyjel Lint, přestože ostatní vlaky tam neměly problém.

[Michal Šuhajda]

Snažit se za každou cenu o spojení všech vjezdů do tunelu se SN mi přijde jako kravina.
A připomíná mi to mašinku Tomáše. Na ostrově Sodor, taky dojeli odevšad všude (a komínem napřed)
Ale proč tady? Mám trať SN > Velká > Malá > SN Skrytá spojka doplní možnost: Velká > SN abych mohl mít z Velké odbočnou stanici, ale proč mermomocí vyrábět “odbočnou” stanici i z Malé, kde jsou notabene jen dvě dopravní koleje?

Jediný účel, který mě napadá je, překvapit diváka, tím, jak se vlak může zjevit/zmizet kdekoliv. Ale to mi připadá jako laciný efekt, o jehož smysluplnosti mám vážné pochyby.

Pokud tam nějaký účel, který mi uniká je, prosím o objasnění. Třeba jsem jen natvrdlý a budu mít radost jako minule.
Ale i kdyby tam žádný rozumný důvod nebyl, samozřejmě platí, že si každý muže stavět, co uzná za vhodné.

PS: Když mi z Prahy hl.n. odjede vlak pod Vítkovem, nečekám, že přijede do Vršovic z Vinohradského tunelu. Naopak, když odjede vlak pod Vinohrady, měl by do těch Vršovic dojet a ne se vypařit v tunelu.
PPS:

[Trixt]

Ahoj Michale, místo Dancera ti zkusím odpověď já. I když mám na panelu jen dvě stanice, mým cílem je představovat si, že mezi těmito stanicemi je dlouhá trať s dalšími stanicemi a vlečkami, které já nevidím. Proto třeba na svém panelu, kde mám trať do koncové stanice, mám na této trati skrytou výhybnu, aby nemuselo platit, že vlak, který vyjede z odbočné stanice musí do koncové stanice dorazit vždy dříve, než jiný tuto koncovou stanici opustí. Jde vlastně jen o co nejbohatší možnosti provozu.

[Trixt]

Ještě k výškovému rozdílu jednotlivých kolejí. Zaujal mě tento pohled, který je čerpán z https://pohledzvlaku.cz/?trat=brno-hl-nadrazi-jihlava