Dancerovo TT 250×101×39

[Dancer]

Zdravím vás,
Po letech ježdění na desce stolu jsem se také rozhodl vybudovat kolejiště. Nejvíce mě inspiroval kolega TRIXT, kterému tímto děkuji, že jsem se rozhoupal k činu.
Rám a kladkový mechanizmus je s drobnými úpravami stejný, jen mám více prostoru do výšky (Pouze toto řešení mi bylo doma schváleno). Rozměry jsou 250×101×39

kladkostroj

Líbí se mi i celkové navržení Trixtova kolejiště a vycházel jsem z něho. Aby to nebyla úplná kopie, tak jsem si návrh trochu přepracoval a uložil jsem si tato kritéria:
- Na spodním a skrytém nádraží musí mít každá průběžná kolej min. 100 cm
- Minimální poloměr oblouků 310 mm
Kolejiště bude digitální s centrálou DR5000 ovládané programem TC7, mobilem a multimausem. Zpětná vazba pomocí S88, dekodéry výhybek z DCCdoma (master a slave moduly), přestavníky MTB1.
Takto jsem si kolejiště navrhl:

vizuál

koncová

Bohužel nemám reálnou představu, jak by mělo koncové nádraží vypadat, aby to nebyl úplný paskvil. Chtěl bych na něm šíbovat a přepřahat, protože už jsem si nainstalovat digitální spřáhla do 2 lokomotiv a mám ještě na 2 připravené. Zde budu jezdit na ruku.

Mohl bych Vás erudované poprosit o typy, jak koncovou stanici popřípadě celý vršek koncipovat?

Díky

Dancer

[vojtas]

Pokud chceš točnu, určitě jí dej dolů, tohle nedává provozně smysl. Horní stanici posuň až do rohu, aby byla co nejdál od té spodní. Ještě se na to večer kouknu.

[jafobe]

Z mého pohledu bych se nebál opisovat osvědčené zapojení. Krajinou, budovami a jinými drobnostmi se z toho dá vytvořit pohledově něco úplně jiného.
Nádražní budova vepředu ubírá místo pro vše za ní, a pak je za nádražím skoro "stolová hora", takže bych se ji pokusil dát spíš za spodní nádraží byť pod kopec a s nepříliš přejícím prostorem pro příjezdovou komunikaci Ale doprav ke zglaví by se asi protáhnout dalo), a terén bych nechal pozvolněji stoupat dozadu, napravo ale trochu prudšeji.
Kruhovou rotundu s točnou (alespoň v takové velikosti) jak říká vojtas, spíš ke spodnímu nádraží (i když není řešené niditelně jako odbočné), pokud nějaké depo do hoření stanice tak spíš jen menší výtopnu s jednou maximálně dvěmi kolejeni. Prostor pro depo by se dal získat i dole u nádraží pokud by se stoupání do horní stanice soustředilo víc k jedné straně panelu.
Tak trochu nadhozeno co jsem zanýšlel je na obrázku, zhlaví apod jsem neřešil, takže to ber jen jako možné orientační rozmístění.

[Trixt]

Dancer: I já měl odsouhlaseno jen řešení, které vlastně nemusí v bytě zabírat místo a pokud to je nutné, dá se vytáhnout mimo životní prostor. Máš to krásně zrealizováno.

Jinak k tvému kolejišti. Myslím si, že největší slabinou tvého návrhu je velmi krátká viditelná trať. Původně jsem to měl navrženo podobně jako ty. Naštěstí díky Milanovi Ferdiánovi a jeho návrhu jsem dospěl k jiné podobě uspořádání tratě. Ono totiž pozorovat lokálku, jak se šplhá do koncové staničky je stejně krásné, jako šibovat s vlaky v nádraží. Zkusil bych to ještě nějak pozměnit. Škoda, že jsi neuvedl, jak plánuješ skrytou část, zda plánuješ jedno nebo více pater a zda tam máš v plánu vratné smyčky nebo ne.

P.S: Ta kusá kolej vpravo dole je případná možnost dalšího rozšíření kolejiště?

P.S.2: Můžeš se zkusit podívat na to, jak to řešil Ferys. Ten šel do tří pater. Jeho návrh je zde: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=12246&start=45#p277209

[vojtas]

Ještě mně napadá, zda by nebylo by bývalo lepší stavět nějaké segmenty, které by se někam uložily a jinak by se postavily třeba do L okolo místnosti?

[Trixt]

Ještě mně napadá, zda by nebylo by bývalo lepší stavět nějaké segmenty, které by se někam uložily a jinak by se postavily třeba do L okolo místnosti?

Nevím, jak to má Dancer, ale třeba u mně je kolejiště součástí obýváku a vlastně ani žádné místo na postavení modulů nemám. Musel bych zlikvidovat nějaký nábytek, kterého již tak moc není, a to by mi doma neprošlo. Nejtěžší na tom je, neupustit nic těžkého na zem, nic nepolít a pořád po sobě uklízet, aby to v obýváku nevypadalo jako někde v dílně.

[Dancer]

zapomněl jsem dodat 0. podlaží. Zelená je stoupání ke koncové stanici. Výhybky Kuehn, jsou tam schválně, protože mi jich 8 zbylo a prodlouží odstavné koleje.

Segmenty by byly super, ale bohužel na to není prostor. Jak říká Trixt, toto byla jediná šance, jak něco vytvořit a snadno uklidit. Sice to není v obýváku, ale máme pod kolejištěm pracovní stůl, kde si manželka také nárokuje možnost pracovat. Jsem rád, že mi po cca deseti letech dovolila postavit aspoň toto .

Ta točna není podmínka. Byl to jen nápad ale dám jí pryč. Jen nemám představu, co nahoru vymyslet, aby to bylo zajímavé na provoz. Zkusím nějaké předešlé návrhy od Milana Ferdiána.
Kusá kolej vpravo dole je pro možnost rozšíření, ale také pro znázornění tratě, která pokračuje pryč.
Skryté nádraží je koncipováno tak, jak to má Trixt se 2 vratnými smyčkami, ale stoupání jsem zvolil ve středu panelu, což asi nebyla dobrá volba.

To spodní nádraží jsem myslel, že udělám ve stylu Harmanec https://www.vlaky.net/upload/galeria/001165/097315.jpg. Že tam bude buďto skála nebo zeď a tím se i opticky oddělí dolní a horní nádraží.

[vojtas]

A to Trixtovo kolejiště se ti tam nevejde? Ono má svoje velký výhody, hlavně to, že není natvrdo ortogonální, Dolní stanice je v táhlém oblouku, trať se různě vlní, celý je to takový uvěřitelný.

[Trixt]

Pro horní koncovou stanici se mně docela líbil ten Ferysův návrh koncové stanice s vlečkou do kamenolomu. Napadlo mě, že bys mohl nahoře simulovat malou úvraťovou stanici s vlečkou s tím, že na jedné větvi tratě pouze pendluje nějaký motorák, třeba 842 s řídícím vozem 943 a na druhé pak kromě osobní dopravy probíhá i čilý nákladní provoz. Mohlo by to generovat docela zajímavý provoz. Hlavní stanici jsem moc neřešil, dala by se koncipovat podobně jako moje mírně v oblouku s budovou vepředu. Původně jsem to sem ani nechtěl dávat, neb je to jen takový neumělý návrh, ale třeba bude inspirací pro něco dokonalejšího.

[Dancer]

Ten Ferysův návrh se mi líbí, ale není tam místo pro budovy a ostatní.
Můj návrh jsem přepracoval. Stoupání jsem udělal podél zadní stěny a širou trať.

[MichalM]

Já bych měl jednu malou praktickou připomínku - to kolejiště má hloubku 100cm a ve většině návrhů je koncová stanice spíše u zadního okraje, kam bude horší přístup. Navíc v koncové stanici bych počítal s intenzivním posunem a natahovat se neustále těch řekněme 60 až 80cm daleko nebude úplně příjemné. Co zkusit tu hlavní stanici posunout trochu doleva (levé zhlaví udělat obloukové) a koncovou udělat kratší a u pravého okraje? Navíc by potom zbyl prostor i pro přírodu, případně kus města. Samozřejmě je nutno doplnit trasování stoupající lokálky, ale na to mi tam přijde místa dostatek.

[vojtas]

MichalM
Přesně něco takovýhohle jsem se snažil nakreslit taky. Oproti Milanovu plánku pro Trixt to má hroznou nevýhodu ve viditelnosti širý trati, ale to uspořádání stanic mi takhle taky přijde snadněji obsluhovatelný.

[Dancer]

Levé zhlaví udělat do oblouku už moc nejde, protože bych tím zkrátil odstavné koleje ve skryťáku a nevím, jestli by se vešli obě vratné smyčky. Ledaže bych zkusil udělat 3 úrovně kolejiště jako Ferys, ale výška 39 cm bude asi málo. Jaký je minimální průjezdný profil pro křížení tratí?
Ten nápad s koncovou stanicí posunutou doprava k okraji je super. Zkusím si to překreslit.

[Trixt]

Já volil pro křížení 6 cm včetně korkového podloží, ale myslím si, že by se dalo jít ještě i na menší hodnotu, tak 5,5 cm. Je to ale použitelné jen pro křížení. Pro skryté nádraží musíš mít dost prostoru, aby se ti tam vlezla ruka a k tomu přestavníky výhybek dekodéry atd., které budeš mít namontované nad tím.

Ještě by byla možnost zrušit skryté vratné smyčky a jezdit s vlaky dokola, tím by se dalo zrealizovat stoupání koncové tratě vnitřkem oválu a z hlavní tratě odkrýt mnohem větší část. Popravdě ale v reálu se mně ten Milanův návrh v kombinaci s koncovou stanicí od Feryse pořád líbí nejvíc. Dokonce z hlediska provozu bych se držel i Milanova návrhu odbočné stanice, který vznikl až v době, kdy moje odbočná stanice již byla zrealizována:

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
přemýšlel jsem co Tě vede k motivu odbočné stanice. Ano, je to populární motiv, nakonec ho mám doma též a možná proto se už delší dobou zabývám myšlenkou proč jsem raději neudělal místo lokálky větší kus viditelné hlavní trati.
U námětů Odbočná/Přípojná většinou skončí hlavní trať jako delší či kratší fous mezi tunelem a odbočnou stanicí, zatímco lokálka se vine po kolejišti. Přitom si mohu kýženou romantiku lokálky na hlavní trati užít též. Po hlavní trati může klidně jet MOs v podání 810+010, nebo Mn vlak složený z 742+1x Eas. Naopak větší vozidla (a nemusí to být zrovna rychlík s Y, ale třeba jen nákl. vlak se Čmelákem) se na lokálce vyjímá jako pěst na oko.
I při čtení tohoto tématu se moje myšlenky ubíraly tímto směrem a když jsem viděl koncovou stanici vylepšenou o vlečku napadlo mě jestli by Ti lépe neposloužil námět se dvěma mezilehlými stanicemi na vedlejší jednokolejné trati.
Požadovaný lokálkový provoz může zajistit vhodná volba velikosti stanic. Bude-li jedna stanice větší (např. patří k okresnímu městu a druhá menší, bude v každé jiný provoz. Ne náhodou je podobně koncipován i můj návrh kolejiště, který přikládám a popíšu zvlášť.
Příklad provozu:
- Ve větší stanici zastavují Sp vlaky, které zbytek kolejiště projíždějí. Končí resp. začíná tu i několik Os. vlaků. Na některé navazuje MOs, který pokračuje dále po trati.
- do stanice také přijíždí zátěž (nákladní vozy) nejen pro samotnou stanici, ale i pro vlečky, případně i pro druhou stanici. Tato zátěž se tu třídí co jen kolejiště dovolí.
Druhá stanice slouží pro přilehlou střediskovou obec, kromě osobní dopravy zde předjíždějí či křižují i nákladní vlaky. MOs zde mohou končit, podobně i Mn vlaky z větší stanice, nebo ze SN.

Ještě si neodpustím poznámku k návrhu umístit nádražní budovy (především výpravní budovu) do středu kolejiště. Budovy ve středu kolejiště je takový zažitý styl, pozůstatek kolejišť NDR. Bohužel to má mnoho lidi zažito jako dogma a rvou ji do středu téměř za každou cenu.
Ovšem toto řešení ubírá spoustu místa, které lze využít pro krajinu. Protože to není jen nádražní budova, většinou u ni bývá i skladiště, záchodky, podružné kůlny, zahrádka, atd. Dále tam vede nějaká cesta/silnice. A najednou je nádraží dvojnásob široké. A modelář začne vymýšlet různá víceméně nouzová řešení typu: sklad u šturcu, hned za budovou opěrná zeď a na ni trať (druhá stanice) apod. Ano, skoro pro každou výjimku se při troše hledání najde skutečný příklad, ale není lepší se tomu elegantně vyhnout?
Další věc je, ze k nádraží většinou patří nějaká obec. A pak se silnice různě a často dost násilně vede ke kraji, kde už je jako obec. často vmáčknutá pod násep nebo opěrnou zeď druhé trati.
Proto je podle mě u těchto typu kolejišť lepší nechat budovu (sklady, rampu, man. plochu) u kraje kolejiště.
Je spousta možnosti jak to udělat:
- Nejjednodušší je budovy nedělat vůbec, vytvořit jen nástupiště, rampu, náklady. plochu
- Mít budovy jako odnímatelný díl, třeba jen s kulisu fasády pro hezčí pohled z kolejiště.
- Stanici posunout od kraje (jako v prvním návrhu)
- Koleje / stanici natočit šikmo ke kraji, aby nám vytvořila prostor pro budovy
- Budovu posunout ke zhlaví, k oblouku do rohu, kam se vejde ( toto už se hůř děla s více stavbami)
- Poslední způsob, který jsem použil u svého návrhu - použít odsun osy dopravní koleje a uspořený prostor u jednoho zhlaví využít pro výpravní budovu.

Možná vás napadne další způsob, budu rád když mě doplníte.