A ještě jedna taková úvaha...
Byl krásný sobotní den. Výpravčí vyšel z dopravní kanceláře, aby sledoval příjezd motorového osobního vlaku na první kolej. Strojvedoucí zastavil svoji sólo 810 před dopravní kanceláří a mávl výpravčímu konce, protože o víkendech ve školním roce nebylo obsazeno místo výhybkáře. Zatímco vystoupilo pár lidí, výpravčí dal za vlakem odhlášku. Strojvedoucí vypnul motor a sotva výpravčí položil sluchátko traťového telefonu, byl v dopravě taky. Výpravčí hned po zápisu času odhlášky do Dopravního deníku postavil na kávu, aby s mašinfírou tu hodinu do odjezdu osobáku zpátky dolů neproklábosili nasucho. Na první kolej, hodinu pauza, z první koleje, hodinu pauza. Nic víc. Běžná sobota.
Všední dny jsou přeci jen trochu zajímavější. V ranní a odpolední dopravní špičce se zde hned dvakrát sjedou dva vlaky a není výjimkou ani souprava 810 + 010. Dvakrát až třikrát v týdnu, podle potřeby, rovněž přijede i manipulační vlak. Kocour s hytlákem a několika uhláky. Přijede na třetí, mašinka vytáhne ze šturcu již naložené vozy, nechá si je na první, pak ze třetí přistaví prázdné vozy k nakládce, a nakonec se se soupravou z první uklidí zpět na třetí, kde předtím nechala samotný hytlák. A kdoví, možná že bude mít i něco ke skladišti…
Občas je to ale ještě o něco zajímavější. Jako poslední předprázdninový čtvrtek. Stanice byla téměř prázdná, jen ve šturcu byly naložené vozy a na druhé motor pro osobák dolů. Na třetí přijel šoupák. Sotva přijel, odjel motorák ze druhé. Kocour od šoupáku si v rychlosti vykonal běžný posun a ukončil posun na třetí. To už se blížil druhý šoupák; kocour s hytlákem, který jel pro vozy do lomu. Přijel na první a kocour objel. Šoupák na třetí ale zůstal, protože hned na odhlášku odjížděl zespodu pravidelný osobák, 810 + 010. Přijel na druhou, a zatímco vlakvedoucí rozvěsil vozidla, výhybkář přestavil výměny pro jízdu ze třetí koleje. Než dokončení úkonu ohlásil výpravčímu, stihl výpravčí sjednat posun motorového vozu, který hned nato začal popojíždět alespoň do šturcu. Když odjel šoupák ze třetí, motor to vzal po třetí dokola ukončil posun na druhé. Hned poté odjel jako PMD za vlakem i šoupák z první. Poté, co obsloužil nákladiště, zasunul soupravu zpátky do stanice na třetí kolej. Hned po ukončení posunu a uvolnění traťové koleje nabídl dolní výpravčí osobák. Po jeho příjezdu na první odjel motor ze druhé. I druhý motor objel, a když odjel i šoupák s kamenem z lomu, byla stanice připravena na víkend a byl konečně chvilku čas na svačinu.
O první prázdninové sobotě začaly jezdit parní vlaky. Čouda přijela na první, objela soupravu a přestavila ji na třetí kolej, aby první a druhá byly volné pro křižování pravidelných vlaků prázdninového grafikonu. Po přestavení soupravy dozbrojila vodu a byl čas i na poctivé provozní ošetření, pro které posloužila kolej k topírně. Po čtyřech hodinách pára přestavila soupravu zpět na první a po všemi výpravčími proklínaném příjezdu pravidelného osobáku odjela zpět dolů.
Daleko více vypětí však vyžadovaly srpnové městské slavnosti, díky kterým jela nejen pára, ale ještě i historický motorový vlak s hektorem, a všechny pravidelné vlaky byly posílené (742 + dva až tři Bix). Podobný scénář byl pak na podzim při oslavách výročí dráhy, jen s tím rozdílem, že na 2a. koleji a u topírny probíhala výstava historických vozidel a od skladiště co hodinu odjížděl motoráček jako PMD do lomu a zpět.
Všední dny o prázdninách však byly klidné. Kolorit venkovského nádražíčka v srdci českých hor narušily jen dva páry rekreáků s brejlovcem a dvěma béčky, které letos vystřídaly dlouholetou tradici berty a patráků.