Jirkátorovo kolejiště 1800x720 N

[Jirkátor]

Nevíte někdo, jak v poslední době Rotter model funguje. Majitel ani neodpovídá na zprávy.

[Jirkátor]

Koukám, že o p. Rotterovi neví nikdo nic, tak už asi nefunguje.
Jelikož po novém roce (únor?) bych měl začít pomalu stavět, tak přichází období nákupu kolejí a hardwaru. Měl bych proto ještě dvě věci, které musím definitivně vyřešit a rád bych znal názory zkušenějších a i z praxe.

1. Myslel jsem si, že pohon výhybek mám vyřešený, ale čím víc tu toho přečtu, tím většího brouka mám v hlavě. Zdá se, že místní ve velké většině používají MP1, nebo jeho vylepšené verze. Jelikož jsem se rozhodl pro elektroniku MGP, tak mi z toho tak nějak automaticky vyšlo použití jejich klasických modelářských serv. Nedělám chybu? Mně se to řešení zdá lepší, praktičtější a v neposlední řadě i znatelně levnější. Servodekodér a výhybkový dekodér stojí cca stejně, ale MP1 se prodává za nějakých 300,- peněz a servo s držákem vyjde na 150,- Kč, a když jich budu mít 20, tak už to bude v rozpočtu znát. Jelikož minimálně do skrytého nádraží chci použít výhybky s napájenou kovovou srdcovkou, tak bych musel k MP1 ještě přidávat mikrospínače. To jsou další náklady a práce navíc. Když ale zůstanu u původního plánu použít serva, tak servodekodér MGP pro 5 výhybek (nevím jak ostatní - nezjišťoval jsem to) má osazeno 5 přepínacích relé, která jsou určena přímo pro napájení srdcovek. Použití serv se mi prostě zdá ve všech ohledech lepší. Navíc u nich mohu nastavit rychlost chodu a jeho dráhu, tak ani nemusím tolik řešit, jakou tam dám strunu (teď tam mám narovnanou kancelářskou sponku a není problém), což se, hlavně u měřítka N, často řeší. Proč jste dali přednost MP1 před servy?

2. Výhybky budu jednoznačně používat Fleischmann s podložím, jelikož PECO55 se mi tam prostě nevejde. Jsem si vědom faktu, že je PECO hezčí, ale za délku staničních kolejí to nevyměním. U kolejí je to už něco jiného. Napadlo mne tedy kombinovat výhybky Fleischmann s kolejivem PECO55. Je to jen nápad a vůbec netuším, jestli to jde a pokud ano, jaká úskalí to přináší. Rozdílného vzhledu (s podložím a bez něj) se nebojím, stejně to celé přijde zasypat štěrkem. Jde mi o ten přechod mezi jednotlivými typy kolejí. Předpokládám, že výška bude asi trochu jiná, ale to by se dalo vyřešit podložením nebo ubroušením korkového podloží - podle toho, co je vyšší. Rozchod je předpokládám naprosto stejný, to by jinak ty normy byly k ničemu.

[HonzaM]

Návěstidla N jsou problém. Modelově perfektní jsou návěstidla Honzy Plutnara, jenže když jsem je viděl,na stavbu že stavebnici si netroufám a sám autor se domnívá že pokud by se našel výrobce, byla by reálná cena vzhledem k pracnosti až 1000 Kč. Stavebnice z leptů jsou jen pro typy AŽD65 a CCCP, a i zde jde o značnou pracnost a náročnost montáže.
Návěstidla od Rottera jsou velmi dobrým kompromisem vzhledu a ceny, bohužel jak píše jirkátor, dodavatel nekomunikuje. Pokud člověk staví kolejiště nebo diorámu s jedním nebo několika návěstidly, kde půjde o vzhled, jsou návěstdla Honzy Plutnara výborná, ale na kolejišti s bohatým provozem a případně provozované i dětmi je velmi pravděpodobné že dojde k jejich poškození.
Ví někdo o dodavateli návěstidel Velikosti N v provedení obdobné úrovně jako od Rottera, ne stavebnic, v cenově úrovni řádu stokorun?

[radula63]

Jelikož minimálně do skrytého nádraží chci použít výhybky s napájenou kovovou srdcovkou, tak bych musel k MP1 ještě přidávat mikrospínače. To jsou další náklady a práce navíc.

I MP1 má možnost přepínání srdcovky, netřeba dodávat, má jeden přepínač uvnitř. MP 5, 6 a 7 má uvnitř přepínače dva , To jen tak na okraj. Sám je na kolejišti mám taky. Mám kombinaci MP1 a MP6. MP6, jelikož má možnost impulsního řízení, tak si vlak sám přes optosnímače zajišťuje pólování vratné smyčky i přestavení výhybky.
Ale to jsem odbočil mimo téma.

[Jirkátor]

Aha!, to mi nějak uniklo, ale stejně to není argument proti servům.

[radula63]

Aha!, to mi nějak uniklo, ale stejně to není argument proti servům.

To jsem ani netvrdil. Každý ať si přestavuje výhybky jak sám uzná za vhodné.

[Jirkátor]

Samozřejmě. Já se jen ptal, proč někdo dává přednost MP1 před servy, která se mi zdají v mnoha ohledech lepší.

[Ivan]

Samozřejmě. Já se jen ptal, proč někdo dává přednost MP1 před servy, která se mi zdají v mnoha ohledech lepší.

Já použil MP1 že dvou důvodů, malá velikost a hotový výrobek. Prostě přišroubuji, vložím strunu, zapojim dráty a je to. Zatím nemám s nimi (14ks)žádný problém (mám v2), ale dost lidí si na ně stěžovalo. Trochu mi vadí držák na strunu (moc velký otvor) a také nepřesné slicovani krabičky přestavníku. Podle mne je ve formě malá chyba, ale i s ní to vše funguje k mé spokojenosti.
Se servy nemám zkušenosti a musel bych řešit upevnění atd. Kdybych si s tím chtěl takhle hrát, tak bych šel asi do serv, všichni to chváli...

[Trixt]

Samozřejmě. Já se jen ptal, proč někdo dává přednost MP1 před servy, která se mi zdají v mnoha ohledech lepší.

Co se týká MP1, tak mně šlo o co nejnižší stavební výšku. V době, kdy jsem to řešil, tak jsem našel jen serva s držáky, kdy po montáži zabíraly na výšku asi o 13 mm více. Jelikož jsem řešil co největší světlou výšku ve skryťáku, tak mi MP-1 přišly jako dobrá volba. Dnes nevím, jak bych se rozhodl, neb trh nemám zmapovaný, protože MP-1 v2 fungují zatím k mé plné spokojenosti. Jedinou vadou byla tloušťka struny, kterou výrobce dodává.

[Jirkátor]

2. Výhybky budu jednoznačně používat Fleischmann s podložím, jelikož PECO55 se mi tam prostě nevejde. Jsem si vědom faktu, že je PECO hezčí, ale za délku staničních kolejí to nevyměním. U kolejí je to už něco jiného. Napadlo mne tedy kombinovat výhybky Fleischmann s kolejivem PECO55. Je to jen nápad a vůbec netuším, jestli to jde a pokud ano, jaká úskalí to přináší. Rozdílného vzhledu (s podložím a bez něj) se nebojím, stejně to celé přijde zasypat štěrkem. Jde mi o ten přechod mezi jednotlivými typy kolejí. Předpokládám, že výška bude asi trochu jiná, ale to by se dalo vyřešit podložením nebo ubroušením korkového podloží - podle toho, co je vyšší. Rozchod je předpokládám naprosto stejný, to by jinak ty normy byly k ničemu.

Chlapi, je mi trapné citovat sám sebe, ale vážně to ještě nikdo nezkusil?

[vfjr]

Že se do toho pletu, co zkusit poupravit tyto apod.

[Jirkátor]

Ten můj se ti nezdá?

[vfjr]

Máš to dobrý, ale když se míjí dva vlaky na dvoukolejce, to je k nezaplacení

[Jirkátor]

Dvoukolejka je na takové ploše nesmysl. To věděl už i pan Zuzka. Jen kolejové spojky by zkrátily stanici o třetinu a nádraží na dvoukolejné trati, do kterého se vejdou jen dva osobní vozy a mašina je směšné. To už jsme tu řešili na jaře. Plán už měnit nebudu. Ale díky za zájem.
Radši mi někdo prosím řekněte, jestli už jste zkoušeli kombinovat koleje PECO55 a výhybky Fleischmann s podložím.

[Michal Šuhajda]

Podle mě jdou ty plánky jsou skokem zpět. Kolejiště pro kroužení, bez SN stanice s kolejemi pro 810 s vlekem, dvoukolejku s minimálním poloměrem, trať se několikrát nadjíždí, nejlépe po mostě v půlce stanice....
Skok zpátky tak o 30-50 roků...