Diskuzní fórum železničních modelářů

Dobrý den, kolegové modeláři. Okolnosti jsou mi nakloněny realizovat kolejiště, které již delší dobu plánuji. Po dlouhé přípravě jsem dospěl k závěru, že není třeba vymýšlet vymyšlené a proto bych rád navázal na práci a zkušenosti kolegy Trixta (viz vlákno "Kolejiště 252 x 101 výška 32"). Díky řadě z vás je toto kolejiště logicky a velmi chytře uspořádané, zohledňuje prostorové kompromisy. S prostorem jsem na tom o chlup lépe, proto jsem s laskavým svolením Trixta použil jeho plán, který jsem upravil následovně (omlouvám se za amatérské zpracování, kreslit v grafickém SW neumím):

1) Rozměry kolejiště jsou 266 x 115 cm (původně 252 x 101 cm viz obrázek), bez úkosu levé přední části. Kolejiště má stěny ze tří stran. Od zadní stěny je možné jej odsunout max o 32 cm (kvůli komínu). Ve výšce 120 cm od podlahy se zadní stěna láme do šikmé střechy.
2) Nově plánuji skryté nádraží v patře mínus jedna. Původní skryté nádraží je využito jako průběžné koleje do nového skrytého nádraží o patro níže. Přesto zde v úrovni nula zůstává kolej s odbočkami do vratných smyček a jedna průběžná kolej pro případ křižování, aniž by vlaky musely do SN v patře -1.
3) Prostor pro kolejiště je širší i delší o 14 cm. To by umožnilo (snad) posunutí levého tunelového portálu dále od stanice, tím bude viditelná delší část širé trati. Za úvahu by stálo možná spíše posunutí levého zhlaví blíže k portálu s využitím obloukových výhybek a tím prodloužení dopravních kolejí ve stanici, aby byly v souladu s délkou kolejí v SN.
4) Kusá kolej v levé části stanice je nyní spojovací kolejí do budoucího depa (přídavný modul do L, cca 120 x 50 cm).
5) Úprava patra +1: Koncovou stanici bych zachoval. Průmyslovému areálu bych se rád vyhnul, ale nutně potřebuji někam umístit kamenolom. Tahle industriálně - přírodní záležitost se mi líbí a navíc potřebuji uplatnit dva čmeláky. Lom asi na vápenec, abych využil sypáky Faccs i Rajky.

K návrhu zatím vše. Jen doplním - Epocha ČSD IIIa - IVb, centrála Lenz LVZ 100, SW RocRail.
Budu rád za každou vaší připomínku, návrh či námět na další úpravu. Moc děkuji všem.

Můj původní návrh Trixtové kolejiště. Na stanici se nedívej, je navržena dle mých představ. Za to vzadu se podívej, píšeš o kamenolomu. Já jsem pojal kamenolom, že je někde vzadu, může být třeba namalován na kulise za lesy, od něj vede drážka do drtírny štěrku a z drtírny se sype do vozů Sas štěrk. Koncová stanice je jednoduchá a tá dlouhá kusá kolej je určena pro manipulaci s vozy k vlečce drtírny štěrku. v dolním pravém rohu je další vlečka, určena pro nakládku dřevní kulatiny. Skryté kolejiště je shodné s Trixtovým.
Milan

Pises, ze kolejiste ma _steny_ ze 3 stran ? Jsi si jisty, ze se dostanes na vzdalenost 100cm pro vystavbu a udrzbu -- tech 32cm od zdi je IMHO dost malo na to aby dospely prostrcil bricho a narovnal se, nehlede na sikminu podkrovi.

belgarat: Děkuji za připomínku. Základní rozměry jsem přehodnotil a zvážil dvě možnosti. A) spočítal jsem, že když zkrátím šířku z 266 na 251 cm, budu moci s panelem poodjet šikmo od zadní stěny a pohodlně na něm pracovat, B) zmenším hloubku ze 115 na 105 cm a po odsunutí budu mít na práci 43 cm.
Jelikož je myslím 15 cm z šířky příliš, zvolil bych variantu B. Budu doufat, že mi štíhlá postava ještě pár let vydrží Šikmá stěna, resp. střecha nepřekáží, udělal jsem pokus.

Můj původní návrh Trixtové kolejiště. Na stanici se nedívej, je navržena dle mých představ. Za to vzadu se podívej, píšeš o kamenolomu. Já jsem pojal kamenolom, že je někde vzadu, může být třeba namalován na kulise za lesy, od něj vede drážka do drtírny štěrku a z drtírny se sype do vozů Sas štěrk. Koncová stanice je jednoduchá a tá dlouhá kusá kolej je určena pro manipulaci s vozy k vlečce drtírny štěrku. v dolním pravém rohu je další vlečka, určena pro nakládku dřevní kulatiny. Skryté kolejiště je shodné s Trixtovým.

Milane, moc děkuji. Líbí se mi posunuté koncové nádraží více doprava a teprve za ním vlečka. Zkusil bych zkombinovat oba návrhy. Pokud by byla trať do koncové stanice posunutá blíže k přední hraně panelu, jako v Trixtově plánu, zbylo by na kamenolom více místa a mohl by tak být i plastický.

Milan: tuhle verzi jsem asi neviděl, osobně se mi líbí více, je tam víc volné trati. Ukládám si plánek do časů "až odejdou děti", do té doby musím zůstat u mini

Ferys: posun levého zhlaví do oblouku bych zvážil, vpravo pak bude více trati a tudíž bude kolejiště působit větší.
Milanovo řešení kamenolomu je elegantní, on totiž kamenolomu sežere spoustu místa a nejsem si jist, zda se ti tam vejde. Jinak držím palce do stavby, určitě budu sledovat.

Do řešení detailů krajiny je ještě velmi, velmi daleko, přesto bych rád prezentoval svou představu kamenolomu, aby (snad) nezabíral příliš místa. Zdrojem nádherných fotek jsou web stránky zmchrudim.cz, konkrétně TT domácí kolejiště T. Samohýla:

Dle spodní foto, to by šlo. Opět pozor, vzadu klesá trať a je třeba si pohlídat průjezdný průřez. V případě, že máš možnost více vystoupat s vedlejší tratí než Trixt (limitován výškou prostoru) , tak plně bych realizoval kamenolom ze spodního fota (zrcadlově a jen o jedné koleji/druhá kolej je ve stanici), s tím, že bych kamenolom nemodeloval, tak hluboce do hloubky, jak vymodeloval autor kolejiště (měl dost prostoru).
Milan

Ano, tak trochu jsem počítal se stoupáním až před koncovou stanici, tu možnost naštěstí mám. Na rovném úseku před obloukem do koncové stanice plánuji ocelový most nad náznakem údolí, pod ním i úzkou komunikaci k nádraží.
Kamenolom bude menšího rozsahu, našel jsem spoustu inspirativních fotek, včetně Lomu Lahošť jen pár kilometrů ode mne.

Po krátké pauze zpět k tomu nejdůležitějšímu a základu všeho - plánu kolejiště. Ve svém záměru jsem zohlednil dosavadní připomínky a postřehy z diskuse, plánek pak vychází následovně:





Plán SN v nejnižším patře zatím neřeším, takže zde není zobrazen. V tuto chvíli splňuje návrh mé představy, nevidím žádné zásadní kopance. Pokud máte chvíli na prostudování, uvítám případné připomínky či korekce.

V pohodě, takto je napojena druhá vlečka skláren Kavalier ve stanici Sázava .
Milan

Asi otázka na zkušenější, Jaké maximální přípustné stoupání doporučujete. 4% jsou ještě v pohodě nebo byste se snažili sklon zmenšit za každou cenu?

Platí zásada, čím menší sklon a čím väčší oblúk.

Při stavbě kolejiště za dob BTTB jsem měl doporučení 4 % max., toho bych se držel. Klesání do SN z úrovně 0 (z pravého zhlaví je nejprudší) vychází na cca 3,6 % viz plánek níže:

Stoupání odbočné trati do koncové stanice je mírné a též myslím v pořádku:

Měl bych dotaz k prostoru mezi základní rovinou ve výšce 0 (odbočná stanice) a skrytým nádražím. Abych zachoval přijatelné klesání (3,6 % v oblouku, 4 % v rovném úseku), dostanu se tvarem klesající trati do oválu až do roviny SN ve výšce -109 mm. Tím bude SN přímo pod odbočnou stanicí u přední hrany kolejiště pro případnou potřebu ruční manipulace. Pro běžný provoz je to dostačující, při použití přestavníků MP1 od MTB bude průjezd bezproblémový. Je to standardní řešení, nebo je lepší zklesat ještě níže spirálou a mít mezi rovinou 0 a SN více prostoru? Děkuji za případná doporučení.