Kolejiště TT 266 x 115

[Martin Justiz]

Ono v budoucnu zjistíš, že každá odstavná kolej se hodí.

Tato slova tesat do kamene

[Myšpulín]

Smysl má pouze v případě, že budeš potřebovat průjezdnou (objízdnou) kolej. Tato bude vždy volná a umožní projet SN bez zastavení. Já jinak zastavuji i ve smyčce, takže pak je zbytečné zastavovat i na kolejích SN a tudíž tudy již projíždím. Zastavuji na této koleji s motorovými vozy, než s nimi zacouvám do některého ze šturcu na zhlaví (místo výhybek mám angličany a šturcy souběžně s vjezdem) nebo pokud potřebuji odjet směrem šturců.

[Ferys]

Myslím, že jsem našel optimální a elegantní řešení skryťáku. Jednu průjezdnou kolej budu potřebovat vždy - vlak jede dolů do smyčky z odbočného nádraží z úrovně 0 a aby se tam vrátil ze stejného směru, musí se v SN otočit. Uspořádání v úrovni 0 umožňuje i jízdu dokola, ale to nemá dopravní logiku.
Vnitřní nejkratší kolej SN bude tedy průjezdná a zůslala přijatelná i délka smyčky:

[Ferys]

Doladil jsem snad definitivně plány. SN je v patře -1, odbočná stanice a jedna smyčka v patře 0, koncová stanice a vlečka v patře +1.
Skryté nádraží v patře -1 má 6 odstavných kolejí. Sedmá, nejkratší a nejbližší smyčce, slouží pro průjezd. Vlak přijíždějící pravým zhlavím z patra 0 se otočí ve smyčce a vrátí se zpět do odbočné stanice ze směru, z kterého odjel. SN v patře 0 však umožňuje nesjíždět do SN v -1 a pokračovat v jízdě po oválu opět do dobočné stanice neotočený.
Vlak, který odjede z odbočné stanice přes pravé zhlaví, se otočí ve skryté smyčce na stejné úrovni, nebo může sjet do SN -1 k odstavení. Případně může pokračovat dál nahoru do úrovně 0, kde se otočí ve smyčce, nebo projede po oválu a přijede levým zhlavím do odbočné stanice.
V této úrovni je též jedna odstavná kolej (označená zeleně). Uspořádání umožňuje dobrou variabilitu. Z pravého zhlaví odbočné stanice vede trať do koncové stanice v úrovni +1. Ta má v pravé části kolejiště skrytou dvoukolejnou výhybnu.

Skryté nádraží v úrovni -1

Patro 0 s odbočnou stanicí a jednou smyčkou v základní úrovni

Patro 0 a trať vedoucí do koncové stanice v úrovni +1

[Ferys]

K úpravě terénu: díky přesunutí jedné smyčky z úrovně 0 do -1 jsem mj. mohl prodloužit viditelnou trať vedoucí z pavého zhlaví. Ta povede v hlubokém zářezu, než se ztratí v tunelu. Byl jsem trochu skeptický, aby to nevypadalo jako vlakodrom. Podobná situace je ale např. na trati mezi Velkým sedlem a Sokolovem.

3D náhled vygenerovaný bez zadání výšek terénu mimo trať

[Trixt]

No, s tím prodloužením tratě na pravé straně je trochu problém. Pokud chceš nechat výhybnu na trati do koncové stanice skrytou, musel bys dostat koleje hlavní tratě a koleje výhybny více od sebe, aby to nevypadalo divně. Ale i tak buš mít vedle sebe zářez a tunel.

[Ferys]

Podařilo se mi dostat koleje trochu dál od sebe (při zachování R 353), tunelový portál je posunutý dál od zhlaví. Skrytou výhybnu jsem zkrátil asi o 10 cm. Terén nad tunelem bude stoupat směrem k pravé hraně kolejiště, na 3D zobrazení to není patrné. Uvidím v reálu, jak to bude proveditelné. Kdyžtak se vrátím k púvodnímu plánu. V této fázi jsou úpravy zatím možné.

Toť práce na papíře. V reálu jsou na cestě komponenty pro ovládání: Interface pro spojení s PC, moduly S-88 coby detektory obsazení a enkodéry, dekodéry UNI16 s arduinem pro ovládání přestavníků MP1. Potěšil mě přístup p. Krále (DCCdoma) a jeho podpora při výběru, nastavení a programování komponent pro RocRail.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
řekl bych, že to prodloužení spodní trati není šťastné.
Malé srovnání kladů a záporů. Zápory převažují:
+ 40 - 50 cm viditelné spodní trati (nevejde se ani vjezd. návěstidlo)
- problematická krajina (rokle - zářez spodní trati)
- Problematický = v ostrém oblouku je most horní trati. Vím o čem mluvím, mám most v oblouku R750 (H0) a není to ono, ačkoliv je podstatně kratší než ten Tvůj. Most bude muset být kamenný, max. se středním ocelovým polem, ale spíš ne.
- Optické přiblížení horní a dolní stanice - vj. návěstidlo (lichoběžníková tabulka) do horní stanice bude kousíček za mostem Spíš by se naopak hodilo horní trať schovat za terénní vlnu / kopec nad tunely nebo do porostu než ji ukazovat
- zkrácení skryté výhybny o 10 cm (jak píšeš)



PS: u horní stanice by stála za přemýšlení drobná úprava koncového zhlaví (výhybky, šturc v podivném oblouku)

[Trixt]

PS: u horní stanice by stála za přemýšlení drobná úprava koncového zhlaví (výhybky, šturc v podivném oblouku)

Co tak použít symetrickou výhybku? Tím by šturc mohl vyjít rovný a přitom by se nepřiblížil k stoupající trati. Délku šturcu stačí zrealizovat dle nejdelší lokomotivy.

Jinak souhlasím s Michalem, ten most se mi též jeví problematický a u zkrácení výhybny nevím, zda odpovídá délce staničních kolejí koncové stanice,

[Ferys]

Ještě poslední zamyšlení nad posunutým portálem a prodloužením viditelné části trati, pak už dám pokoj. Asi bych se vyrovnal se všemi negativy viz Michalův komentář, největším problémem je most v oblouku. Část nad kolejí by byla příhradová, pilíře kamenné. Co byste řekli, kdybych dal i horní trať částečně do tunelu a "vyrobil" souvislý kopec v pravém horním rohu? Níže je 3D návrh, trochu domalovaný... Jinak přikládám foto zmíněné trati u Sokolova - je v hlubokém schodovitém zářezu, skála je z obou stran. Most nad tratí je sice silniční, ale ve značné výšce a je řádně dimenzovaný. Jen pro příklad, inspiraci...

[Ivan]

Já bych druhý tunel vpravo nedával, ale trať vedl hustým lesem, třeba trochu zářezem.

[Fox]

já taky NE tunelu. Sám jsem si podobný na svém kolejišti zrušil a nahradil zářezem. Čím víc viditelné prati, tím líp. A most v oblouku? Co udělat kamenný, pěkně si s tím vyhrát - byla by z toho dominanta kolejiště. Příkladů je dost (Chýnov, Žampach...) https://www.google.com/search?q=%C5%BEe ... 8tD6M2Nl2M: Ale s ohledem na skrytou spodní trať vpravo by se ta situace musela posoudit i v řezu (umístění pilířů mostu atd.).

[Ferys]

Chlapi díky. Tunelu na horní trati se vzdávám, posunutí tunelového portálu a prodloužení viditelné části trati vpravo ještě promyslím. Vše se odvine od toho, jak by vypadal most v oblouku R 310. Pokud to bude křečovité, nechám portály vpředu vedle sebe.
Vrátil jsem se o krok zpět a upravil zásadním způsobem rám. A to tak, abych mohl jednoduše zespoda vyndat desku se skrytým nádražím. Původně rám dovoloval její posunutí do jedné nebo druhé strany v podélném směru, což jsem vyhodnotil pro stavbu a servis dvou nádraží nad sebou jako nedostačující. Nyní se jen lehce nadzvedne, naklopí a může ven. Také jsem udělal desku úplně novou, z překližky buk 8 mm. Původní byla jen 5 mm. Ne že by těch pár kolejí neunesla, ale jaksi se začala svévolně prohýbat do luku. Takže to jsou moje dosavadní poznatky a zkušenosti. Rám kolejiště je na svém místě, o to složitější manipulace s ním při úpravě byla. Asi jako s ježkem v kleci.

[Trixt]

Vypadá to docela dobře. Jakmile člověku vznikne problém, není nad to mít k danému místu dobrý přístup. Ještě možná postav rám na kolečka, ať s ním můžeš poodjet od zadní stěny a bude to dokonalé.

[Ferys]

Díky. Ona kolečka nejsou vidět, ale jsou tam.