Diskuzní fórum železničních modelářů

To jsem opravdu jen "čmárnul" (ve chvíli mezi účtováním DPH ), šlo mi jen o prostorové umístění. Realizace se bude odvíjet podle rozmístění pily, páč na jeden konec se musí dovézt kulatina, kterou zpracuje katr a z jiného místa se bude odvážet nařezané dřevo. Ale to domyslím přes zimu (néé, pila opravdu není to hlavní na panelu , ale když už, tak aby to mělo logiku...)

..kterou???

hloupej dotaz: když křížím koleje s použitím angličana, tak proti levým výhybkám stavím levého angličana a proti pravým pravého, potud jasné... Ale když stavím nádraží a na straně pravých výhybek chci místo posledního rozbočení udělat křížení do kusé koleje, tak tam bude pravý angličan anebo naopak levý? Anebo je to jedno?

Já mám za to, že levý a pravý angličan neexistuje. Leda, že by šlo o nějakou "zmršeninu" neumožňující přehazovat směr na jedné půlce.
Uznávám, že se můžu mýlit.

MiG píše:Já mám za to, že levý a pravý angličan neexistuje. Leda, že by šlo o nějakou "zmršeninu" neumožňující přehazovat směr na jedné půlce.
Uznávám, že se můžu mýlit.

Proč zmršeninu? U nás se sice skoro nepoužívaly, ale v Německu jich existuje dost. Jmenuje se to jednostranná křižovatková výhybka a u ČSD vím jen o jedné, kterou položili Němci do kolejiště v Rynolticích v r. 1939 na zhlaví ve směru Jablonné v Podještědí a vydržela tam až do r. 1994. V H0 existují dokonce jejich modely (PECO, ROCO), ale v jiných velikostech jsem na ně nenarazil.

Pánové, odpovídáte na něco na co se Ove neptá.
V kolejivu Fleischmann N se skutečně rozlišuje pravá a levá křižovatková výhybka.
To nemá nic společného s poloviční křižovatkovou výhybkou, kterou mimochodem Fleischmann nedělá.

K použití výhybky se musí vyjádřit někdo znalý. Teď tipuji. Na schématu je sice pravá výhybka, ale v postavení na přímý směr. To by mohla být obdoba postavení levé výhybky do odbočky. Mě z toho vychází křižovatková výhybka levá. Ale je to bez záruky.

sidlo píše:....Teď tipuji. Na schématu je sice pravá výhybka, ale v postavení na přímý směr. To by mohla být obdoba postavení levé výhybky do odbočky. Mě z toho vychází křižovatková výhybka levá. Ale je to bez záruky.

Děkuji, myslím si to samé, ale bohužel nemám možnost si to vyzkoušet... asi bude nejlepší vyrazit do kamenného obchodu, kde ji mají a vyzkoušet...

Nebo nainstalovat XTrackCAD, zvolit kolejivo Fleischmann N Scale Piccolo a vyzkoušet si to v počítači.

U kolejiva Fleischmann piccolo musíte dodržovat konstrukci a geometrii danou samotným výrobcem kolejiva Jak se zmínil Petr jsou levé a pravé anglické výhybky,taktéž levá/pravá křižovatka.Jakmile vložíte jednoduchou výhybku do odbočné větvi,musíte totéž udělat na protistraně.Důvod,klesne osa souběžných přímých kolejí ve stanici.Když to neuděláte,vznikne tzv.esko.
Přímá kolej má 111 mm a v odbočné větvi 115 mm.A protože jednoduchá výhybka má délku 111 mm,chybí vám 4 mm.
Milan

tomu rozumím, ale není můj problém... ten angličan bude místo dvou výhybek a oboustranně zakončen kusou kolejí (anebo mám nechat původní dvě výhybky?)

Prakticky to je zřejmě jedno, ale logicky dle Milanova obrázku by tam měla být levá. Jinak já jsem H0 pozitiv a splašeným blechám se vyhýbám, takže taktéž bez jakékoli záruky.

Hezký den Všem,
neporadím Vám jaký angličan tam bude správný, ALE ..............
Pokud jsem někdy někde sledoval i dožívající parní provoz, tak nájezd do a z depa přes točnu byl zpravidla dvousměrný.
Lokomotiva, i "cizí" přijela na kanál (popel + odkalení a dobrat vodu), pak domácí nabrala uhlí a přes točnu hajat (předtápěči, zámečníci), cizí otočit a hajdy na vlak zpět ke svým.
Proto bych se přimlouval k úpravě kolejiště před točnou.
Navíc depo a točna nikdy nemělo vjezd jen přes jednu výhybku z provozních důvodů. Vždy musela existovat i záložní cesta do depa ze strategických a provozních důvodů.
Jako příklad třeba Kralupy, běžný vjezd od Slaného ale šlo to i od Prahy přes ranžír, přes "Koreu".
A takto to pokračovalo i v době motorové trakce.

Polabský píše:Hezký den Všem,
neporadím Vám jaký angličan tam bude správný, ALE ..............
Pokud jsem někdy někde sledoval i dožívající parní provoz, tak nájezd do a z depa přes točnu byl zpravidla dvousměrný.
Lokomotiva, i "cizí" přijela na kanál (popel + odkalení a dobrat vodu), pak domácí nabrala uhlí a přes točnu hajat (předtápěči, zámečníci), cizí otočit a hajdy na vlak zpět ke svým.
Proto bych se přimlouval k úpravě kolejiště před točnou.
Navíc depo a točna nikdy nemělo vjezd jen přes jednu výhybku z provozních důvodů. Vždy musela existovat i záložní cesta do depa ze strategických a provozních důvodů.
Jako příklad třeba Kralupy, běžný vjezd od Slaného ale šlo to i od Prahy přes ranžír, přes "Koreu".
A takto to pokračovalo i v době motorové trakce.

Vzpomínám si na jednu diskusi na K-reportu, kde údajní staří praktici parního provozu toto pořadí provozního ošetření (1. voda + kanál, 2. uhlí, 3. podle potřeby písek + maziva) zesměšňovali s tím, že to není žádné závazné pravidlo. Údajně se to mezi modeláři rozšířilo jako dogma rozšiřované Vladimírem Zuskou, který znal jenom Rakovník, kde takové pořadí skutečně bylo, s tím, že oni zažili x výtopen (a hned je začali vyjmenovávat...), kde to pořadí bylo jiné.

Jeden čas i do tohoto fóra chodili šťouralové, kteří si občas dávali neskutečnou práci s uváděním všech možných výjimek proti provozním předpisům i zvykovým pravidlům. Většinou už pak ale nikdo neupřesnil, kolik takových výjimek bylo a jakou měly váhu s ohledem na četnost výskytu standardních provozních situací. A rozumná argumentace pak často končila sdělením typu "mně se to tak líbí a utratil jsem za to svoje peníze, tak si to můžu postavit jak chci". Což je koneckonců pravda. Akorát by se pak člověk neměl prezentovat jako modelář. Někteří to tak a priori cítí a do svého motta ve zdejších diskusích si pak dávají něco jako "hraju si"; nicméně pak člověk při bližším ohledání zjistí, že zrovna tihle, kdo sami sebe považují za pouhé hračičky, bývají často zbytečně skromní.

Velice děkuji za zajímavé postřehy a informace v posledních dvou příspěvcích, jak už jsem psal níže, jsem naprostý laik v oboru stavby železnic, čiliže máte-li nápad (a chuť a čas malovat), mohli byste mi postnout nějakou smysluplnou variantu napojení točny? Předem děkuji...

PS: přiznám, že točnu si kdysi přál syn a pak si hodiny dokázal vyhrát jen s tím, že si přesunoval lokomotivy z koleje na kolej a zase jinam, čili ideální panel pro něj by vypadal přesně takto:

Ove píše:Velice děkuji za zajímavé postřehy a informace v posledních dvou příspěvcích, jak už jsem psal níže, jsem naprostý laik v oboru stavby železnic, čiliže máte-li nápad (a chuť a čas malovat), mohli byste mi postnout nějakou smysluplnou variantu napojení točny? Předem děkuji...

PS: přiznám, že točnu si kdysi přál syn a pak si hodiny dokázal vyhrát jen s tím, že si přesunoval lokomotivy z koleje na kolej a zase jinam, čili ideální panel pro něj by vypadal přesně takto:

No, vždyť co ti brání postavit si samostatný model výtopny/depa s parním nebo kombinovaným provozem? Milan Ferdián má takových námětů několik a ve starých příručkách a článcích Vladimíra Zusky jich je taky dost.