eNko pro vnoučata - poradíte?

[Michal Šuhajda]

Ahoj, v podstatě jsou možné obě varianty.
- V provozu je určeno místo (kolej-e) pro předání vozů. Velké vlečky mají vlastní předávací kolejiště, kam zajíždějí vlaky přímo. Většinou jen na vybrané koleje. Pro malé vlečky bývá vyhrazeno místo v přilehlé stanici a do stanice si zajíždí vlečková lokomotiva (pokud je). Malé vlečky mohou být též obsluhovány přímo lokomotivou vlaku (vlastně podobně jako když se přistavují vozu na některé místo k nakládce (např. k rampě) ve stanici.
- Vlastně záleží na vybavení stanice a vlečky. To je v tuto chvíli na Tobě, kterou verzi si zvolíš.
Pokud bude stanice dopravna dle předpisů pro zjednodušenou dopravu (místo návěstidel pouze lichoběžníková tabulka u vjezdu), předpokládám, že vlak vjede do stanice, vlakvedoucí telefonicky ohlásí příjezd dispečerovi a vyžádá si povolení k manipulaci. Při posunu nesmí neměl vyjet za lichoběžníkovou tabulku (návěstidlo). je to napsáno zjednodušeně, Třeba mě některý expert nebo praktik doplní.
Pokud budeš mít vjezdová návěstidla, dá se předpokládat začlenění vlečkových kolejí (nebo aspoň jedné) do ZZ stanice a pak je na tyto koleje možný přímý vjezd.

- Dalším vodítkem může být typ provozovaných vlaků. Verze se zajížděním vlaku přímo na vlečku se praktikuje u ucelených vlaků, které jsou složeny jen z vozů pro vlečku. Tedy pokud pojedeš Pn (průběžný nákladní) vlakem jen ze sypáků můžeš vjet na vlečku. Pokud přivezeš dva vozy s Mn (manipulační nákladní) vlakem, který veze i další zásilky (např. chlaďák s pivem ke skladišti do stanice), určitě napřed vjedeš do stanice. Vozy pro vlečku buď necháš ve stanici na určené koleji, kde si je vyzvedne vlečková lokomotiva, nebo je vlakovou lokomotivou odposunuješ na vlečku.
Zatím jsi popisoval spíše praxi z Pn vlaky. Tedy bych předpokládal že budeš mít předávací koleje samostatně mimo stanici.

V zásadě je vždy snaha oddělit provoz na vlečce od trati. Je to zejména kvůli bezpečnosti - odstavené vozy nesmí ohrozit provoz na trati. Řeší se to buď zmíněným odvratem - viz popis Vojtěcha Vorla, nebo výkolejkou. Několikrát jsi se zmínil o posunu vlečkovou (vínovou) lokomotivou. Tedy při oddělení provozu můžeš samostatně posunovat na vlečce (přistavovat vozy k výsypce apod.) zatímco provoz na trati není rušen a jezdí zde např. motorový vůz.
Ještě poznámku k tomu, že posun bude na druhém konci stanice. Minimálně při objíždění lokomotivou budeš potřebovat obě zhlaví. Mohou přijít vhod i při výměně vozů.
Zvlášť pokud u násypky není dostatečná délka pro celou soupravu. Též je možnost umístit násypku ne ke kusé, ale k průběžné koleji.
Poslední verze návrhu pouze s jednou kolejí je podivná.
PS: Na vlečce nemusí probíhat posun pouze lokomotivou, ale též manuálně nebo animálně, pomocí vrátků (navijáků), nebo dokonce silničními vozidly. Ale to se blbě modeluje.

Edit:
to Trixt: Ano, takhle to vypadá celkem rozumně.

[JanoH0e]

Pozrel by som sa na takto, po "prevádzkovej" stránke. Ak by výkon lomu bol dajme tomu 5 vagónov denne priemer, 10 max. za deň, za starých časov by nikto posunovaciu lokomotívu - vínovú - V, nepotreboval, všetko by robila lokomotíva Č od "Carga". Dnes po 30 rokoch "reforiem" a "ekonomiky" ala hlúpy a hlúpejší, by nasratí majiteľ lomu to vozil autami. Kedysi by prišiel do stanice vlak s vagónmi. Urobil by posun, najjednoduchšie, pokiaľ by v ňom neboli vagóny pre stanicu, obišiel súpravu, inak by urobil posun s vagónmi tak, aby pristavil vagóny k rampe, skladisku, skládke atď. v stanici a mal ucelenú súpravu do lomu . Pokiaľ by výhybka bola v obvode stanice, t.j. vjazdové návestidlo alebo lichobežníková tabuľka by bola za výhybkou plus minimálne dĺžka vlaku, bol by to posun, ak za, tak vlečkový vlak. Pripravený vlak by sa nasunul k výsypke, naplnil a podľa toho, ako to predpis upravuje, by sa vrátil späť do stanice - najobvyklejšie, alebo sa rovno vydal do dolnej stanice, čo bolo menej obvykle, ale dialo sa. Celý postup a popis by bol vo vlečkovej zmluve. Posunovacia lokomotíva V by sa dala využiť iba vtedy, ak by napr. vlečka nemala povolenie na prechod lokomotív ČSD - ČD. Napr. z dôvodu profilu, naprávových tlakov atď. a potom sa určuje predavacie miesto, kde loko Č odovzdá vagóny V, ktorá s nimi potom manipuluje. Obvykle za vyhýbkou na vlečku, ale môže byť aj v stanici. Zase podľa zmluvy. Tak isto loko V môže byť "garažovaná" v stanici. Loko V by mala praktický význam, iba keby bola vlečka väčšia, nákladka väčšia a manipulácia s vozňami by pre loko Č bola nepraktická a neekonomická. Dávaš remízu pre V za násypku. Čo nie je dobré ohľadne jej prevádzky. Ta potrebuje okolo seba určitý priestor. Preto nedoporučujem zo strán a zo zadu žiadne koľaje a iné stavby. Bude to tam také "krkolomné". Radšej voľnú skládku, prístupové cesty atď.
Edit : No, už ma predbehol Michal.

[Ove]

čili takto by to mohlo být správně?

Osobní část stanice má možnost přepřažení mašiny. A teoreticky (i prakticky) může přijet i nějaký ten náklad a vyložit ho na kusé koleji (dám tam rampu)

Štěrkovna bude obsluhována přímo lokomotivou vlaku a má i odvrat.

[JanoH0e]

Áno, tak to bude vcelku správne. Dalo by sa z toho urobiť "posunovacie puzzle" , ale ak ti to vyhovuje, nič proti tomu.

[hank]

Ve skutečnosti by ty obsluhy zřejmě zajišťovaly náležitosti dopravce.

Mimochodem, ta vlečka by z dopravního hlediska mohla být i nákladiště. Něco jako Bechyně staré nádraží. Tam se nákladiště obsluhuje vlečkovými vlaky dopravce bez uvolnění traťové koleje. "Bez uvolnění traťové koleje" znamená, že dokud je v nákladišti vlak, nesmí ze sousední stanice/dopravny vyjet jiný vlak.

Ve tvém případě, když dáš lichoběžníkovou tabulku (LT) až za to odbočení koleje na vlečku/do nákladiště, bude to jako v Bechyni: Každý vlak bude muset přijet nejdřív do té "severní" části se dvěma kolejemi a až po vyžádání souhlasu dirigujícího dispečera může začít posunovat nebo může odjet vlečkový vlak do té "jižní" části. Kdybys ale dal LT ještě před to odbočení, tak by "jižní" část byla součástí dopravny, nejmíň jedna z jejích kolejí by musela být dopravní a podle prováděcího předpisu by pak nákladní vlaky mohly vjíždět přímo na tuto dopravní kolej a po skončení manipulace z ní odjíždět. Pak by za pobytu nákladního vlaku na "vlečkových" kolejích v "jižní" části dopravny mohl do dopravny při dodržení ustanovení předpisu D3 vjet i jiný vlak. Pro ten druhý případ u nás neznám analogii. Možná Vápenný Podol a odbočka Tasovice? To je vlastně další možnost, tam by se doprava organizovala ještě jinak: Každá ta část za odbočnou výhybkou by byla samostatná dopravna a byla by kryta samostatnou LT. A jedny náležitosti by postupně mohly obsloužit obě dopravny bez návratu do odbočné stanice na hlavní trati. Což se týká i osobních vlaků, takhle se kdysi skutečně do toho Vápeňáku jezdilo. Akorát nevím, jestli na té odbočce bylo taky místo s ohlašovací povinností. Tipnul bych si, že bylo; pak by ovšem asi i ta odbočka musela být označena LT, a to ze všech směrů. Každopádně v Tasovicích stával strážní domek a boudička s telefonem.

[Ove]

Ve skutečnosti"........................

Převelice děkuji za naprosto vyčerpávající odpověď, teď v tom mám (skoro) jasno (se spoustou dalších dotazů, ale princip jsem pochopil)

[milan ferdián]

Pro ten druhý případ u nás neznám analogii. Možná Vápenný Podol a

Na ten jsem zapoměl. Osobní vlaky, končili svoji jízdu ve šturci před výpravní budovou, kde bylo nástupiště. Plánek jsem zrcadlově obrátil. Výhybky si uprav podle svých potřeb.
Milan.

[Ove]

..... Možná Vápenný Podol ......

Na ten jsem zapoměl...
Milan.

Teda vy dva máte pamatováka.... A díky....

PS: akorát koukám, že ta vlečka nemá “šturc”, takže ho taky budu ignorovat a dám “výkolejky”

[milan ferdián]

Díky, to víš důchodci Já bude zvědavý jak se popereš s tou elektrifikaci .
Milan

[milan ferdián]

PS: akorát koukám, že ta vlečka nemá “šturc”, takže ho taky budu ignorovat a dám “výkolejky”

Jasně, ta vlečka nepotřebovala šturc, když se pozorně podíváš na plánek.
Milan

[hank]

Aha, na tu vápenickou vlečku přímo v dopravně Vápenný Podol jsem zase zapomněl já... Když jsem popisoval organizaci dopravy na odb. Tasovice, měl jsem na mysli odbočení větve do V. Podola z trati do Prachovic. Ale to by vzhledem k nedostatku místa vypadalo přitažené za vlasy. Milanův návrh je samozřejmě nejlepší z toho všeho, co tu zatím padlo, a taky provozně nejjednodušší. Occamova břitva je užitečný nástroj i při plánování kolejišť a provozu na nich, nebo by aspoň měla být.

Mimochodem, chceš-li být stylový, mohla by se tam aspoň jedna vápenická pec nebo její ruina taky objevit... Dokonce bych řekl, že je v Německu dělá někdo z resinu.

[Ove]

já bych chtěl zkombinovat stavebnici od FALLERa se SETem od BUSCHe

[Ove]

Díky, to víš důchodci Já bude zvědavý jak se popereš s tou elektrifikaci .
Milan

Narazil jsem před měsicem na výprodej SETu do VIESSMNNa, takže lemování okolo dvoukolejky mám...
a nádraží budu řešit ve stylu “Světlá nad Sázavou”, čili špejle a přes ně výložníky (které ale budu muset teprve vyřešit)

[Ove]

Jasně, ta vlečka nepotřebovala šturc, když se pozorně podíváš na plánek.
Milan

To bylo první, čeho jsem si všiml, protože okolo toho se stále točila diskuze a najednou se vyřešila

[Ove]

tohleto mne zaujalo....