Diskuzní fórum železničních modelářů

V pohodě, napsal jsem to ne úplně jasně.

lajblt: Zase jsi mi zamotal hlavu , ale to je dobře. Zkusil jsem tvůj návrh trochu poupravit. Stanovil jsem si tato pravidla:

• Nádraží by nemělo být mimo panel
• Maximální délka provozované soupravy na jednokolejné trati bude 800 mm
• Maximální délka provozované soupravy na vedlejší trati bude 500 mm
• Ve skrytém nádraží stačí tři odstavné koleje
• Stoupání max 3%
• Minimální poloměr je 310 mm

Z toho mi vyšlo následující schéma. Jako bonus je skrytá odbočka na lokálce pro možnost současných odjezdů z koncové a hlavní stanice.

Myšpulín, lajblt, hank: Co se týká přístupu zezadu, pak odsunutí panelu od zdi by mi asi moc nepomohlo, neb daný prostor, kudy bych mohl manipulovat s vlaky na SN stejně předělí stoupající trať lokálky. Budu to muset řešit pomocí kopců či odnímáním horní části. Možná by se daly lépe uspořádat odstavné koleje.

Tak jsem ještě upravil trať ve skryté části tak, aby se prodloužila délka souprav jezdících do koncové stanice na 600 mm (v původním návrhu to výhybna omezovala na 500 mm). Platí, že délka souprav na jednokolejné trati bude max. 830 mm. Současně jsem překontroloval výškové možnosti a nikde stoupání nepřekročí 2,65%. Tratě vlevo vzadu se míjejí s průjezdným profilem 69 mm a výhybna na lokálce je až na výhybky celá v rovině. Momentálně se mi to líbí. Samozřejmě, když někoho napadne něco lepšího, budu rád.



Co se týká manipulace v SN, ruce tam zespodu dostanu vždy. Horší je to s tou viditelností. Tak mě napadlo tam nainstalovat jednu či dvě WiFi kamery, to by třeba mohlo vyřešit můj problém.

A jak to vypadá ve 3D? 2D návrh snese hodně. Pokud je výhybka ve výhybně na přechodu do stoupání, nebude fungovat - zadrhnou se jazyky. A taky to nevypadá dobře, pokud je vlak od námezníku k námezníku. Lepší je mít tam "optickou" rezervu.

lajblt: Přikládám 3D. Terén jsem zatím neřešil.



Pokud srovnám výhybky ve výhybně do roviny a upravím výšky jednotlivých ploch, stoupání dosáhne 2,68 %. Výšky pak vychází následovně:



Co se týká délky kolejí, předpokládám na hlavní trati maximální délku soupravy 800 mm. Na nádraží v popředí na dvou kolejích hlavní trati je délka 880 mm. V SN je to obdobné. Délka souprav na vedlejší trati bude maximálně 500 mm, takže tam je docela velká rezerva. Bohužel, pokud prostor nenafouknu, budu muset přistoupit na nějaké kompromisy. Jde o to, co se z daného prostoru dá získat a to, díky tobě i ostatním, se od mého prvního návrhu výrazně posunulo.

Výhybnu nemusíš mít v rovině, protože zde nebudeš odstavovat samotné vozy. Zachovej u ní stejný sklon jako u okolní trati.

Posunul jsem budovu na panel tak jako ve tvém posledním návrhu. Jen tu výhybnu jsem do tunelu nevmáčkl.

užitečné délky (námezník-námezník):
SN - 1x 102 cm, 2x 93 cm
odbočná stanice - 3x 93 cm, 1x 75 cm; zachována rampa i remíza pro lokálku
koncová stanice - 3x 65 cm, vlečka 2x 50 cm
Stoupání do koncové 30 promile, koncová 120 mm nad SN i nad odbočnou (SN je v jedné rovině s odbočnou = zjednodušení stavby, hlavně u výhybek - krátké struny přestavníků).

Taká troška možno rýpavá otázka. Prečo sú odchodové návestidlá vždy na každej druhej koľaji? To je zámer alebo sa Vám nechcelo kresliť?

To je záměr (proto mají všechna návěstidla čtyři světla). Ve stanici, která leží na "vedlejší trati" a odbočuje z ní krátká lokálka, předpokládám spíše existenci skupinových odjezdových návěstidel. Mohla by být i jednoramenná mechanická, na levém zhlaví by stačilo i jediné. Ještě nedávno existovaly stanice tohoto typu úplně bez odjezdových návěstidel.

lajbit: To nádraží do mírného oblouku je skvělý nápad. Ten vjezd z hlavní trati přes výhybku odbočkou se mi také moc nelíbil. Popravdě ale dám přednost výhybně, před o trochu delšími kolejemi v nádraží a tím i možnosti větší variability provozu. Navíc jsem chtěl alespoň o trochu dostat od sebe dále portály tunelů jednotlivých tratí, proto jsem nepoužil odstavnou kolej vpravo. Odstavná kolej vlevo, která je tam navíc, mi zase umožní přepřáhnout lokomotivu na vedlejší trati, aniž bych zasáhl do provozu na jednokolejce. Výhybnu jsem nakonec nechal ve stoupání tak, jak mi doporučil Myšpulín, a tím dosáhl stoupání maximálně 2,5%. Opět jsem to vše vykreslil a dopadlo to následovně. Délky kolejí jsou uvedeny v plánku.







Co se týká návěstidel, izolovaných úseků a vlastně i digitalizace, to teprve začínám studovat.

Vypadá to dobře, jen ten "odstavný pahýl" vlevo bych úplně zrušil. Vypadá to divně, že by jen kvůli odstavení lokomotivy někdo zřizoval tuhle kolej, navíc s drahou křižovatkovou výhybkou. To už bych spíš místo remízy udělal nákladiště s rampou. Takhle bude veškerý nákladní provoz stanicí jen projíždět.

Jestli se mohu vmísit. Mně se tahle varianta líbí a kolej vlevo má svou logiku. Při příjezdu z vedlejší tratě se musí přepřahat na opačný konec vlaku. A přece lok. nebude vjíždět na hlavní trať.

Dle mého názoru kolej vedoucí přes křižovatkovou výhybku své opodstatnění má. Může sloužit jako odvrat (zde by teda více seděly dvě jednoduché výhybky...) lokální tratě, či napojení zrušené vlečky - v základní poloze přestavená do šturcu. Když, tak bych kolej nechal, ale nepoužívanou a zarostlou. Jedná se o místní trať (jak je na začátku zmíněno) a objíždění souprav se děje přes přímou kolej hlavní tratě.

Je těžké něco vymyslet, prostoru je tu opravdu málo. Mohlo by to vypadat třeba takto:





Možná by se zde dala přidat i kolej pro odstavení lokomotivy, jak tu na chvíli zaznělo, ale nevím, zda to už není moc:



Možná by to mohlo být i takto:



Poslední, co mě napadlo, vytvořit zázemí pro malou parní lokomotivu, která by občas tahala historické vlaky do koncové stanice.

Zdravím,
Kolejiště vypadá zajímavě, budu držet palce. Jen by mne zajímalo, zda se dá toto opravdu nacpat do 31cm výškových., včetně krajiny. I s vypuštěním vzrostlých stromů to bude jen tak tak...
Jinak mne se asi nejvíc líbí poslední lajbltuv plánek.
Ivan