Kolejiště TT 252 x 101 výška 32

[Michal Šuhajda]

Ahoj, zelení se Ti to pěkně. Jaké děláš roční období?
Keře u trati nech okolo přejezdu posekané, záleželo na pilnosti traťováků, ale i Ti líní měli okolo úrovňových přejezdů čistěji než jinde na trati, kde byl často jen zelený tunel.
Zkus si představit, že jedeš v tom Gaziku a nevidíš na trať.
Jen malá odbočka před přejezdem doplň rychlostníky snižující rychlost a hned za ním další ( s lokomotivou). Ale předpokládám, ze na ně dojde.

Stejně tak se často našel / najde někdo, kdo se stará o své okolí, i když to nebylo jeho. Takže stejně jako výskyt křoví se dá čekat, ze obyvatel hájenky při sekání louky pod chalupou to vezme až k cestě, zvlášť, když tam není velký příkop. Případně se tam můžou pást kozy, zrovna ty žerou i zmíněné akáty.
Ale jinde by to chtělo pár vyšších stvolů, spíš než větší keře, bych volil divizní, vratiče, plazivé ostružiník a podobné vyšší bejlí, které jde místy až do štěrku.
Mě spíš bije do očí čistý štěrk. Takový jak týden po obnově. Na lokálkách bych ho čekal dost do rezavě až hněda.

[Trixt]

Ahoj, zelení se Ti to pěkně. Jaké děláš roční období?

No, můj záměr bylo léto. Stromy by měly být již všechny odkvetlé, místy se na některých již budou objevovat plody. To platí to i pro většinu travin. Kvést budou spíše jen nějaké trvalky. To byl můj záměr.

Stejně tak se často našel / najde někdo, kdo se stará o své okolí, i když to nebylo jeho. Takže stejně jako výskyt křoví se dá čekat, ze obyvatel hájenky při sekání louky pod chalupou to vezme až k cestě, zvlášť, když tam není velký příkop.

Ano myslel jsem to přesně tak. Tato louka je sekána a udržována na rozdíl od té na druhé straně cesty, kde je tráva nesekaná a nacházejí se na ní náletové křoviny a stromy. Možná dojde i na ohradníky a pasoucí se kozy či ovce, ale to je ještě daleko.

Ale jinde by to chtělo pár vyšších stvolů, spíš než větší keře, bych volil divizní, vratiče, plazivé ostružiník a podobné vyšší bejlí, které jde místy až do štěrku.

Tu neudržovanou louku tedy ještě více zaneřádím.

Keře u trati nech okolo přejezdu posekané, záleželo na pilnosti traťováků, ale i Ti líní měli okolo úrovňových přejezdů čistěji než jinde na trati, kde byl často jen zelený tunel.

Takže do nějaké vzdálenosti od přejezdu, řekněme 15 cm na každou stranu to nechat tak jak je, a poté dosázet křoviny blíže k trati? Chápu to správně?

Jen malá odbočka před přejezdem doplň rychlostníky snižující rychlost a hned za ním další ( s lokomotivou). Ale předpokládám, ze na ně dojde.

Tomu zatím bohužel nerozumím a budu muset začít studovat. Bohužel to není na chvíli. Možná bude lepší shlédnout nějaké video z vlaku a sledovat, co se kde nachází za návěsti. Ale když jsi již na to narazil, zneužiji tě. Rychlost by v tomto případě měla být snížena na 40 km/h? Měl by tam být i pískáček? Jak daleko od přejezdu bych měl toto značení modelovat? To značení by mělo vypadatat takto?
Před přejezdem:
A za přejezdem: akorát s vyšší rychlostí.

Mě spíš bije do očí čistý štěrk. Takový jak týden po obnově. Na lokálkách bych ho čekal dost do rezavě až hněda.

No, to je můj velký problém, nějak se nemohu rozhoupat k patinaci, neb s ní nemám žádné zkušeností. Asi mám vše co k tomu potřebuji a asi jsem udělal i chybu, že to pořád odkládám, ale možná by stačilo vzít patinátor v barvě tmavé rzi a štěrk ušpinit. Budu si muset položit kolej někde bokem a vyzkoušet to na ní.

[sidlo]

Začíná to předvěstí rychlostníku, pokračuje to pískáčkem, rychlostníkem před a za přejezdem.
https://www.youtube.com/watch?v=KfjSdE5Dzl8&t=4m0s
Na té trati (a také videu) je takových přejezdů více.

[Trixt]

Začíná to předvěstí rychlostníku, pokračuje to pískáčkem, rychlostníkem před a za přejezdem. https://www.youtube.com/watch?v=KfjSdE5Dzl8&t=4m0s Na té trati (a také videu) je takových přejezdů více.

Díky, ano, je to nejrchlejší pochopení toho, co je kolem trati.

Na "hliněné" ploše u hájovny se projevuje typický neduh výlučného použití prosáté hlíny - praskliny.

Tak jsem příliš vyschlou a popraskanou půdu napravil. Opět hlínou.

[workous]

Sekyrka a pilka super

[Trixt]

Tak jsem zalesnil odnímací díl, pod kterým vlastně stoupá trať směrem k horní koncové stanici. Ono se to nezdá, ale i na takový kousek padne opravdu hodně stromků. Je to jen hrubé zalesnění a určitě se ještě poperu s detaily, ale v reálu to vypadá docela pěkně. Složitější je to ale vyfotit. Na tomto dílu začíná kousek od nádražní budovy lesní cesta, která bude značena jako turistická, takže u nádraží časem vybuduji rozcestníky včetně turistické mapy.

[Ivan]

Vypadá to parádně!
jen mne napadá... nechceš nejdčíve natřít koleje, než zasadíš další stromky? Blbě se tam pak poleze...

[Trixt]

... nechceš nejdčíve natřít koleje, než zasadíš další stromky? Blbě se tam pak poleze...

Vlastní kolejnice jsou z boku natřené. Jinak ano, určitě musím pořešit patinaci štěrku. Ten zadní díl, co jsem zalesnil, je oddělávací. Další práce na vegetaci pokračovat nebudou, dokud se nepoperu s úpravou vzhledu štěrku.

[Miloš_P]

Já jsem štěrk patinoval obyčejnou temperou. Odstín namýchaný z hnědé a černé. Chce to šírší štětec (cca 1cm), jen lehce namočit, trochu otřít o papír nebo hadřík, aby nebyl moc mokrý, ale jen vlhký a pak zašpinit kolejnice. Žádná věda a jde to rychle a vypadá dobře. Na celé kolejiště jsem vystačil s jednou tubou černé a hnědé. Metod a postupů je určitě více.
http://masinky2003.wz.cz/Galerie_2020/index2.html

[Trixt]

Miloš_P: Máš pravdu, vypadá to dobře. určitě vyzkouším.

[Trixt]

Již delší dobu jsem ke kolejišti zde na webu nic nepřidal, ale tak úplně jsem nezahálel. Po určitý čas jsem se prokousával dalšími možnostmi RocRail. Obzvláště mě potěšila funkcionalita BBT, která umožňuje definovat zastavení konkrétní lokomotivy na konkrétním místě v bloku. Samozřejmě je nutné před využitím BBT řádně zkalibrovat lokomotivy. Postup kalibrace v RocRail jsem přidal zde. Jak taková záložka BBT konkrétní lokomotivy vypadá, je vidět na následujícím obrázku:

Samozřejmě je ale nutno BBT u každé lokomotivy zvlášť povolit:

Popravdě ale poslední měsíc jsem se začal věnovat jinému software pro řízení kolejiště. Trochu za to mohl HonzaM, který se na mě obrátil ohledně správné funkčnosti dekodéru DR5088RC, který podporuje RailCom, v TrainControleru. Díky diskuzi s Martinem Pintou jsem si nainstaloval demoverzi TC 9.0 B2 a pustil se do testování. Musím uznat, že TC je intuitivní a přehledný program, kde jsem na rozdíl, ale také i možná díky zkušenostem s RocRail, postupoval mílovými kroky vpřed. Co se týká DR5088RC a RailCom, tak vše v TC funguje naprosto bez problému (jen je nutno správně přepočítávat adresy ), ale je pravda, že i bez RailCom si TC poradí prakticky se všemi provozními situacemi. To co jsem v RocRail definoval měsíce, měl jsem v TC za čtrnáct dní nadefinováno také, a možná i něco navíc. Člověk se toho prostě nesmí bát. TC má k dispozici 30 denní testovací verzi, ale není to dáno datem, kdy jí člověk začne používat, ale skutečně se počítají jen dny, kdy uživatel demoverzi TC otevřete. Zhruba za tři týdny příležitostné práce s TC jsem se dostal do následujícího stavu:

Také jsem uvažoval nad dlouhodobějším testováním JMRI, ale prozatím jsem skončil u aplikace JMRI DecoderPro. Co se týká vlastního JMRI, vím, že je tu více než bohatý zdroj informaci, a to Petr Šídlo. Při bližším studiu jsem ale dospěl k závěru, že Petr spíše směřuje k simulaci skutečného zabezpečení železnice s ručním provozem. Já se pro změnu spíše orientuji na maximální automatizaci provozu s příležitostnými ručními zásahy. Většina mých známých a kamarádů, když se přijdou pokochat železnicí, vyžaduje, abych jim věnoval pozornost a spíše si chtějí o modelové železnici povídat. Tím pádem se jim musím věnovat a nemám čas na ruční řízení. Pokud jsem správně pochopil , této oblasti se Petr prozatím moc nevěnoval. Takže v této chvíli je JMRI u ledu, tedy nainstalováno, ale nepoužíváno. Ale vše se může změnit.

[NnODemon]

To Trixt: Když budu chtít přejít s automatizovaného provozu potom do ručního a chtít si vyhrát sám , jde si nastavit potom více režimů řízení nebo to není tak jednoduché. Omlouvám se za off-topic pokud to sem nepatří. Předem díky.

[Trixt]

To NnODemon: Předpokládám, že dotaz se týká TC nikoliv RR. Osobně se zatím nepovažuji za velkého odborníka na TC, ale osobně nevidím problém v TC přejít od automatizovaného k poloručnímu (poloautomatickému) nebo ručnímu provozu. Podle toho co zatím vím, lze tyto provozy kombinovat. Určitě si dovedu představit situaci, kdy třeba osobní vlaky jezdí v automatickém provozu dle jízdního řádu a uživatel ručně sestavuje nákladní vlaky v nádraží a poté předá jejich řízení TC, nebo je pošle ručně do cílové stanice, případně tam s nimi ručně dojede. Lépe by ti ale na to dokázal odpovědět Martin Pinta nebo jiný zkušenější uživatel. Já TC používám 3 týdny i s cestou , ale jsem z něj prozatím nadšen.

[NnODemon]

Přesně tak jsem to myslel. Jsem začátečník a pro mne je to odpověď s benefitem, jak se říká. Díky

[Tomas Lebeda]

Díky za ten odkaz k nastavební BBT. Celý víkend jsem nad testovacím layoutem řešil tohle nastavení, abych donutil lokomotivu přejet z bloku do bloku a zastavit jinde než hned za výhybkou. Zatím mám digitálně řízenou pouze malou část kolejiště, kterou jsem použil jako testovací layout. Takže jsem měl zatím pouze jeden senzor na blok a generoval jsem událost enter2in. Až to zapojím vše tak počítám se dvěma senzory na blok, ale BBT se bude hodit i tam.