od hank » pát 15 lis, 2019 9:03 pm
Ono i znázornit takovou pastvinu je věda... Na jednu používanou/spásanou hovězím dobytkem se denně dívám z okna a je to zároveň domovské teritorium našeho psa, takže mohu dosvědčit, že na většině plochy spasené až na drn jsou nepravidelně, ale dost hustě rozesety ostrůvky téměř kruhového tvaru a tmavší barvy o ploše řekněme stovek cm2 s vyššími stébly - až 20 cm, evidentně tam, kde to kravám nechutná. V suchých letech (za posledních 5 let u nás byly 3 roky suché...) tráva šedne až hnědne už ve vegetačním období. A taky nezapomeň na kravince, jejich počet je dost velký, koncem léta už bývá problém najít na pastvině místo, kam šlápnout... Čerstvé jsou tmavohnědé, postupně jdou do béžova až šeda. Krávy jsou zřejmě dost konzervativní, takže k napajedlu nebo do stínu stromů chodí pořád po stejných trasách křižujících pastvinu, jsou to úzké pěšinky vydupané až na hlínu. Napajedlo je betonová skruž ve vlhkém dolíku, kde ale nic neroste; spodní voda je tam vysoko a země je neustále rozdupaná dobytkem a rozblácená. Sedlák tam navíc v suchých letech přistavuje cisternu s vodou opatřenou na boku plechovým korytem. Stromy a keře jsou uspořádány do dlouhých linií na bývalých mezích sledujících vrstevnice, protože před r. 1989 to bývala pole a teprve až po převratě se na těch mezích uchytily keře a náletové stromy; v naší nadmořské výšce kolem 400 m to jsou většinou duby, javory, břízy, plané třešně a švestky, ale ojediněle i borovice, smrk nebo modřín. A na tom napajedle se přiživuje i srnčí zvěř, takže poblíž mají myslivci posed.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.