od Michal Šuhajda » čtv 20 srp, 2020 2:39 pm
Ahoj,
tahle zkušenost se dá zobecnit, protože požadavky na SN jsou dány ani ne velikostí kolejiště, ale spíš požadavkem na modelovanou trať a provoz.
Ve skutečnosti rozmanitost provozu záleží na spoustě faktorů:
- Typ trati (hlavní, vedlejší, místní)
- Délka trati - Jak dlouho bude vlaku trvat než dojede do konečné stanice, odkud se souprava (hlavně osobní) / lokomotiva vrací
- Pozice modelované stanice na fiktivní trati, - jiná (podstatně jednodušší) je situace u výchozí/koncové stanice, jiná je u průjezdné stanice
- Epocha - resp. druh provozu - v dřívějších epochách měly lokomotivy i soupravy delší prodlevy v koncových stanicích. Zatímco dnes pendluje vratná souprava s minimálními pobyty
- Elektrifikace trati - Zatímco na neelektrifikované trati se moc tramvají nevyskytne, Diesely či páry jezdí (-ily) pod trolejí běžně. tedy opět vzrůstá pestrost vozidel
- Zabezpečovací zařízení - moderní zejména traťová ZZ byla většinou zřizována pro zvýšení propustnosti trati, (např. trať s autoblokem bude mít podstatně hustější provoz než trať s jediným mezistaničním oddílem (Praha - Beroun je kapitola sama pro sebe)
- Blízkost/ přítomnost jakékoliv hranice. Ať už jde o hranici státu resp. železniční správy, nebo jen hranici napájecích systému pro el. vozidla.
- Množství dopravců na trati - s přibývajícím množstvím dopravců se zmenšuje možnost posílat jednu soupravu sem - tam v krátkých intervalech v dobách maximální unifikace na první pohled nešlo rozeznat rychlík, Os, takže k modelování obojího nám stačí stejná souprava i lokomotiva.
Pár modelových situací. Berte je jako obecné příklady, samozřejmě všude existují výjimky, ale ty pomíjím.
1. Koncová stanice na lokálce: Zde většinou na osobních vlacích pendluje jeden motorový vůz, který ve špičce přibere vlek. Nezajišťuje-li i nákladní dopravu, bývá tato omezena na krátký manipulační vlak. Ten vozí stále stejná lokomotiva a vozy vymění v koncové stanici. Jezdí cca 1x denně, tedy se moc často neobjeví.
V SN stačí odstavná kolej pro MN vlak, doplněná o kolej pro m. vůz. vlek bude odstavován ve viditelné stanici. Jednou týdně tam může přijet traťovka, ale na tu si rezervuje samostatnou kolej v SN málokdo.,
2. Lokálka - průjezdná stanice / trať, Zde už je vhodné počítat i s provozem v druhém směru, zvlášť chci-li modelovat křižování.
Tedy je vhodné počítat s dalším místem v SN pro druhý Os vlak, a když ne pro druhý Mn vlak, tak aspoň pro vozy na výměnu.
3. Vedlejší trať (průjezdná stanice) - Zde už se dá předpokládat pestřejší provoz
V osobní dopravě mohou být některé/všechny MOs nahrazeny soupravou s lokomotivou. Může se objevit spěšný vlak, nebo rychlík. Obojí může být opět v podání klasiky nebo velkých motorů (M262.0, M286.0, M296.x)
V nákladní dopravě se už objeví Pn vlaky, Buď se smíšenou zátěží nebo ucelené. taky tu mohou projíždět Vn vlaky(vyrovnávky), kdy po trati s nepříznivými sklonovými poměry projíždějí pouze vlaky s prázdnými vozy, aby odlehčily hlavní trati. Dnes už to příliš k vidění není, ale v ep. 3. či 4. to byla celkem běžná praxe.
Tady už bude 6 kolejí v SN taktak stačit požadavkům. Zvlášť kombinace MOs, Os u průjezdné stanice si pro věrné zpracování vyžádá aspoň 3-4 koleje v SN.
4. Hlavní trať, zde je skladba souprav nejpestřejší
V osobní dopravě od Os vlaků přes SN/ R až k Expresům nebo nočním vlakům s lůžkovými a lehátkovými vozy. Vše (krom spacích vozů) buď v klasice nebo v soupravách (záleží na modelované době).
Taktéž v nákladní dopravě bude jezdit spoustu různých vlaků, Hojně využijeme ucelené vlaky (cisterny, chlaďáky, výsypné vozy....)
Tady už se věrohodný provoz bez dostatečné zásoby kolejí v SN znázorňuje těžko. A řekl bych že pod 10 kolejí (míst) v SN to ani dost dobře nejde.
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat