Diskuzní fórum železničních modelářů

Pěkný večer přeju,

Po nějaké době jsem se opět vrátil k modelaření a rozhodl jsem se, pořídit si do obýváku lehce zkrácený model stanice Staré Město pod Sněžníkem. Na Sněžník jsem se hodně najezdil s taťkou a po téhle lokálce jsme jeli spoustukrát, tak k tomu mám trochu vztah. Nějakou dobu jsem strávil zkoumáním různých podkladů a nakonec jsem se rozhodl stanici zrealizovat zhruba ve stavu před druhou světovou válkou (za druhé světové války byly prodlouženy koleje 1a a 2a od cca 50m, což asi odpovídá dnešnímu stavu, navíc byla po válce zbourána výtopna, kterou jsem sice našel ještě na fotomapě na Cenii z roku 1953, ale podle všeho už tou dobou nebyla využívána).

Při plánování jsem vycházel z následujících podkladů:
- celkem podrobné informace o trati na webu http://www.moravska-pohranicni.cz/index.php/staromestska
- plán výtopny zde na foru http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=11&t=10756
- fotografie na webu http://edata-base.net/lang/cz-cs/1402/vlakove-nadrazi-ve-starem-meste-otevreno-4-rijna-1905-bahnhof-mahr-altstadt-eroffnet-am-4-oktober-1905

Bohužel jsem v paneláku limitován jak délkou, tak šířkou. Nakonec jsem se rozhodl celou stanici postavit na dvou segmentech 1100x400mm, tak jak je to na přiloženém plánku. Použité výhybky jsou střední Peco, koleje Weinert, všechno Code 75. První kolej je o cca 10cm kratší než by měla, ale zase mi vychází dostatečně dlouhý šturc, kam se budou dát při posunu vytáhnout asi 2 vozy, případně tam nějaký vůz odstavit.



Jednotlivé segmenty jsou z březové překližky 10mm, výška segmentu je 80mm, v každém segmentu jsou tři žebra a podle tuhosti možná přibudou i nějaké diagonální výztuže, to ještě uvidím.

Aktuálně mám hotové segmenty, položenou první, druhou a třetí staniční kolej, nainstalované přestavníky (MP1), vše zapojeno a ověřeno, že to bez problémů jezdí. Ovládání je komplet DCC, zatím si bohatě vystačím se z21 Start.

Zítra snad položím pátou kolej, kde má být popelová jáma a výtopna podle zmiňovaného vlákna zde na foru. Výtopnu bohužel nikdo nevyrábí, tudíž to bude muset být domácí stavba (asi lasercut?)

Jinak co se týče budov, tak staniční budova je z 90% Adršpach od Igry, který trochu upravím (má trochu jiné zastřešení), navíc ji budu muset krapet zaříznout, protože se mi tam nevleze celá. Skladiště je podle všeho klasické 8x8m od Igry bez nutnosti úprav.

No a dál bohužel trochu tápu, proto bych se tu chtěl zeptat, jestli mi někdo neporadí.

1. Nikde jsem na fotografiích pořádně nenašel okolí výtopny. Na fotkách je vidět ohrada s uhlím, ale co přesně tam stálo z toho bohužel nepoznám.
2. Nikde jsem nenašel, jak se ve stanici doplňovala voda (vodní jeřáb na žádné fotce není)
3. Ještě před nedávnou rekonstrukcí byla vedle skladiště váha, ale netuším, jestli a jaká váha tam byla po dostavbě
4. Vedle staniční budovy je dřevěná budova toalet, ale jaké to přesně jsou netuším (Malá Hraštice od Igry nebo spíš 19a/H příp. 549/H od KB modelu?)

Nepotřebuju to mít úplně přesně, ale přece jenom když už si s tím hraju, tak bych se chtěl alespoň přiblížit předloze.

Moc díky za rady a ještě přikládám jednu fotku ze stavby.

Nevím jaká je představa o následném využití, stálo by ale myslím za úvahu udělat na vjezdové straně normované čelo. Pak by bylo možné stanici využít v některém společenství provozovatelů modulové železnice. Nevím ovšem jaká šířka modolů se H0 používá, asi to bude víc ež 40 cm na které jsem zyklý z N.

Ke Staráku mám leccos, co ti odpoví i na nepoložené otázky , ale teď mám jiné povinnosti. Později se k tomu vrátím.

Primárně je to určeno pro moje domácí ježdění. Nad normovaným čelem jsem přemýšlel, ale pro můj účel mi přišlo hrozně vysoké. Přece jenom potřebuju počítat i s případným skladováním. Tudíž jsem si rozhraní mezi segmenty udělal po svém, ale s tím, že všechny segmenty budou mít rozhraní stejné, což mi umožní to případně rozšířit o kousek trati, skryťák, případně přechodový segment s čelem podle normy.

Díky hanku, rád si na informace od tebe počkám. Zatím na tom je práce jako na kostele i jinde, tak se nenudím.

1)Staré Město (krásně jde vidět budova zděné remízy a úplně napravo záchody)
2)Skupinová
3)Pohled z roku 1952

Roky 2007 až 2010.

Neznám rok prodloužení kusých kolejí ke nákladiště dřeva ve Starém Městě.

Původní záměr byl zpracovat a postavit tuto stanici v modelovém měřítku N/1:160.Rozhodovalo se mezi ní a Novým Jičínem (dnes Luby).Luby byly dokončeny.

Nudle jdou do módy... Pěkný projekt , rád budu sledovat. Ať se daří.

Díky za fotky, tu z roku 1952 ještě v albu nemám, tak si ji s dovolením zařadím. Jinak aktuální stav po rekonstrukci znám. Byla zbourána obytná část staniční budovy a při rekonstrukci kolejiště zrušena kolejová váha. Celkem důkladně mám zdokumentovaný stav z roku 2011, tedy ještě před touto rekonstrukcí. Nápad postavit si tuhle stanici ve mě totiž postupně zraje asi od roku 2010, ale dostal jsem se k tomu až teď. Novodobý stav stanice mě moc nezaujal, proto jsem se rozhodl pro období před 2. světovou. To období páry má něco do sebe. Celkem se mi podařilo na internetu najít asi 10 historických fotek z let 1905 až 1950. Uložil jsem si je, ale netuším, jak je to s autorskýma právama, tudíž jsem je sem radši neumisťoval. Každopádně pokud by měl někdo zájem, můžu je zaslat na email.

MichalM píše:Celkem se mi podařilo na internetu najít asi 10 historických fotek z let 1905 až 1950. Uložil jsem si je, ale netuším, jak je to s autorskýma právama, tudíž jsem je sem radši neumisťoval. Každopádně pokud by měl někdo zájem, můžu je zaslat na email.

Myslím, že na ně autorská práva nemá nikdo. Předpokládám, že to jsou většinou staré pohlednice apod. a že je máš např. z aukra a podobných dražebních portálů. Myslím si taky, že jich většinu mám, ale pro všechny případy - kdyby mi něco uniklo - jestli ty fotky ještě visí na netu, můžeš sem prosím dát odkazy? Taky bys mohl jejich kopie uložit do úschovny a dát odkaz sem.

Je možné,že tyto pohlednice ve svém archívu máš.
1)1905
2)1920
3)1930

4)1931
Zajímavá krytá část verandy nalevo.Jenže ta mi časově nesedí.Srovnejte pohlednice z roku 1920,1930 a 1931

A srovnej s foto z roku 1920.

Myšpulín píše:A srovnej s foto z roku 1920.

Ale já jsem ten rok 1920 napsal .Milan

milan ferdián píše:4)1931
Zajímavá krytá část verandy nalevo.Jenže ta mi časově nesedí.Srovnejte pohlednice z roku 1920,1930 a 1931

Tohle nemůže být rok 1931, protože lokomotiva má ještě rakouské označení. Lok. kkStB 4.175 byla u ČSD přečíslována na 254.222, ale těžko říct, jestli to číslo vůbec někdy fyzicky dostala, protože byla vyřazena 30. 06. 1926 a u ČSD se Kryšpínovo označení zavádělo až od r. 1925. Musí to být po převratě r. 1918, protože na staniční budově je české označení (dokonce na prvním místě!), ale ne zas tak dlouho, protože někteří železničáři už mají na hlavách "kastrolky" po francouzském vzoru podle stejnokrojového předpisu z r. 1922, zatímco jiní ještě c.k. kuželovité čepice. Takže bych to datoval někam mezi roky 1922 až 1925 včetně, asi blíž k tomu roku 1922.

I datování ostatních fotek je pochybné. Na té fotce údajně z r. 1920 má 310.0127 už Kryšpínovo označení, takže to bude nejdřív rok 1925. No a datování té fotky údajně z r. 1930 taky nebude pravda. Nápis je jen německy a vozy jsou 4okeňáky z původního přídělu, takže 100% musí být z období před r. 1919.

Zajímavá je i lokomotiva sama na tomto výkonu. Ve Staráku až do r. 1945 jezdila 310.0127 (teď nemám po ruce její číslo ve službách DR 1938-45), ale jinou záložní lok. soukromá dráha neměla, takže si zapůjčovala náhradní stroje od ČSD. No a lok. řady 4/254.2 už měly svou slávu rychlíkových strojů dávno za sebou a u ČSD už je čekaly jen podřadné výkony. (Podobně se staré dvojspřežky ř. 24 nebo 26 nasazovaly jako náhradní lokálkové stroje za 310.0 třeba v Telči z výtopny Jihlava.)

Ještě bych k tomu dodal, že v letech 1946-49 měla výtopna Hanušovice ve stavu 2 kořistní lokomotivy 335.1 (ex DR 91.3-18) a byly zařazeny v turnusech pro staniční posun a smíšené vlaky do Staráku. Řekl bych, že v H0 model ve verzi ČSD dělal Liliput, v německé verzi i Fleischmann. Takže jestli neseženeš 310.0, nabízí se ti epocha IIIa. To už byly na osobní části souprav smíšených vlaků nasazovány vozy Ci s plošinami o rozvoru 8 m.

Jinak koukám, že Milan F. má stejné fotky jako já, takže fotky už sem dávat nemusím. Až budu mít chvilku času a dostanu se k editaci výkresů, něco z nich sem dám. (Remízu už jsem sem kdysi dával. Někde bych měl mít ještě právě tu skládku uhlí a kanál. A pak ještě taky informace o vodě pro stroje. Ale řekl bych, že se pulsometrovalo ze studny přímo v remíze.)