kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Fórum pro stavbu, přestavbu a provoz modelového kolejiště.

Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod vorech » stř 04 říj, 2017 6:37 pm

Dobrý večer všem,
vytvořil jsem si zatím skicu kolejiště, hlavního nádraží.
Inspirací mi bylo částečně Klatovské nádraží. Plánek je zrcadlově otočené.
http://rybanavorech.rajce.idnes.cz/planek/#kol2017.jpg
Obrázek
Provoz bude digitální s představou automatického provozu na hlavní trati abych se mohl věnovat lokálce a seřaďovacímu nádraží+obsluha vleček.
Nejsou zde zakresleny ani SN, ale budou 2x, až poté, zda budu předělávat nádraží. Lokálka je taky zatím jen vyvedená v levé části na most a pak bude samozřejmě pokračovat dál. Počítám, že na lokálce udělám 2x nádraží. jedno průjezdné a druhé konečné.
Epocha V a VI, hlavní trať elektrifikovaná.
Poloměry na vnitřních stranách jsou 390, ale při stavbě chci jít min. na 410. Výhybny na hlavní trati EW3. Lokálka EW2 a depo EW1. Kolejivo budu muset zvolit nové, nejspíš tillig pruty. Sice mám na nedodělaném kolejišti Lotomyšského, ale toho už neseženu, takže jej využiji v tunelech :?:
Prosím tedy o váš názor, zda je vše dle pravidel :)
http://rybanavorech.rajce.idnes.cz/planek/#kol2017_a.jpg
Obrázek
epocha V, VI DCC v TT
Uživatelský avatar
vorech
 
Příspěvky: 215
Registrován: ned 24 úno, 2008 6:43 pm
Bydliště: Klatovy

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod hopeter » stř 04 říj, 2017 7:09 pm

Pokud nemáš natahovací ruce tak zvaž kam dosáhneš abys pupíkem nezbořil vše v popředí... :P
Doporučuji prostudovat sousední vlákno kolegy Edyse kde je řešený podobný projekt v H0 a řečeno spousta užitečných rad. :wink:
TT a G , epocha III / IV , jen si tak hraju ...,V jednoduchosti je síla... HOnza PETERa
Uživatelský avatar
hopeter
 
Příspěvky: 3038
Registrován: pát 20 pro, 2013 3:03 pm
Bydliště: Červený Kostelec

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Edys » stř 04 říj, 2017 8:21 pm

Jj souhlas pravdu maji chlapci. Teda většinou. :)
Stavím pro zábavu ne pro 100% věrohodnost. Zábava je to oč tu běží.
http://www.moje-vlacky.cz
Uživatelský avatar
Edys
 
Příspěvky: 626
Registrován: sob 05 lis, 2016 9:24 pm
Bydliště: Slaný, práce Praha

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod vorech » stř 04 říj, 2017 8:53 pm

mám přístup z obou stran, není to u zdi :idea: Tedy abych byl úplně přesný, ze všech stran. V dnešní době mám rozestavěné kolejište 450x160 a přístup ze předu a ze zadu a je to úplně v klidu. A těch 20 cm navíc z každé strany je v klidu. :)
epocha V, VI DCC v TT
Uživatelský avatar
vorech
 
Příspěvky: 215
Registrován: ned 24 úno, 2008 6:43 pm
Bydliště: Klatovy

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod vorech » stř 04 říj, 2017 9:06 pm

A asi by se hodilo říct, že začátečník nejsem. už mám za sebou cca 25 let.Ale je pravda, že se stále učím. Nicméně začátečník jsem v DCC, ale to dám dohromady s kámošem.
Své poslední kolejiště jsem dělal pouze sporadicky o víkendech a pak přišla klasika, rodina, přestavba baráku atd. Teď se konečně k tomu vracím a v novém pokoji určený jen na mašinky.
Takže co se týká pročítání apod, mám již bohatou zkušenost a registraci od roku 2008. Samozřejmě nejsem žádný guru :)
epocha V, VI DCC v TT
Uživatelský avatar
vorech
 
Příspěvky: 215
Registrován: ned 24 úno, 2008 6:43 pm
Bydliště: Klatovy

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Brejla » čtv 05 říj, 2017 6:50 am

Těch 200cm šířky ještě jednou zvaž. Já používám při oboustranném přístupu panely šíře 180 cm a je to dost na hraně ( nejsem žádný mrňous, mám poctivých 186 cm). Uváznutou soupravu vyndám, ale na nějakou práci už je to skoro moc. Ono se to nezdá, ale ono to není jenom o tom tam dosáhnout, ale když tam něco budeš chtít dělat, tak musíš dosáhnout dál a nepočítat jen s nataženými prsty.
Brejla
 
Příspěvky: 1421
Registrován: sob 18 črc, 2015 8:25 am

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod vorech » čtv 05 říj, 2017 8:33 am

Tak zkusím nainstalovat 2 servisní výlezy, pokud je tam nevtěsnám, tak dám šíři 180 cm.
Spíš teď mi zkritizujte nádraží :)
epocha V, VI DCC v TT
Uživatelský avatar
vorech
 
Příspěvky: 215
Registrován: ned 24 úno, 2008 6:43 pm
Bydliště: Klatovy

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod milan ferdián » čtv 05 říj, 2017 8:46 am

Proč okruh?Malá délka vedlejší tratě na nadjezd hlavní dvojkolejné tratě.Jestli je stanice navržena dle reálu,tak asi není co posuzovat :wink: .Milan
milan ferdián
 
Příspěvky: 11810
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Michal Šuhajda » čtv 05 říj, 2017 1:25 pm

Ahoj souhlas s Milanem, proč okruh?
Co skryté nádraží? Já vím asi ho tam někde plánuješ ale není mi jasné kde. Zatímvo u 2K máš sdlouhé rampy na výjezd oúpřes patro, odbočnou trať zvedáš na cca metru I když ti bude ktrať stoupat 3%o a zároveň klesat 2K stejně jsi na 5cm (započteny výškové oblouky), takže Ti nevychází proůjezdný profil o konstrukci mostu ani nemluvím.

Pokud máš celou místnost pro mašinky vyprdnul bych se na kolejiště uprostřed a natáhl ho kolem stěn. Najednou zjistíš, že más mnohem víc prostoru na délku kolejí , vlastni na poloměry oblouků a i na tvorbu krajiny, protože stojíš uprostřed a krajina ti pokrašuje do 4, 3 nebo dvou stran (kolejiště ve tvaro O,U,L)

Viditelná stanice je inspirována Klatovy, ale dle nebude už proto, že do Klatov nevede dvoukolejka. Nejsem si jist, zda se ti mezi koleje vejdou ostrovní nástupiště, spíš bych řekl, že ne.
Jinak přeju hodně elánu do plánování. Neboj se až budeš mít 30 verzi kolejiště už si budeš říkat, že po nějakých drobných úpravách by to mohlo být ono :)
Ale pořád lepší než se pustit do verze 1 a místo překreslování přestavovat.
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat
Michal Šuhajda
 
Příspěvky: 2379
Registrován: pon 23 říj, 2006 9:57 am
Bydliště: Plzeň - střed

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Tomas Lebeda » pát 06 říj, 2017 8:12 am

Souhlasím s Michalem Š. Taky mě včera napadlo, proč není kolejiště podél stěn.
Dle rozměrů kolejiště a toho, že je možný přístup ze dvou stran, lze usuzovat, že místnost je rozlehlá.
Dokáži si představit důvody proč musí být kolejiště uprostřed místnosti (např. spousty dveří), ale podél stěn mi to přijde praktičtější pokud je to možné.
Myslím, že se tam pak vejdou delší koleje a budou možná vycházet i menší oblouky.
Vratná smyčka by tam někde měla určitě být, provozně to bude vyrazně bohatší.
Začal bych tím, že sem umístíš plánek kolejiště i s polohou v místnosti.
Tomas Lebeda
 
Příspěvky: 282
Registrován: úte 24 led, 2017 12:41 pm
Bydliště: Praha 6

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Michal Šuhajda » čtv 07 pro, 2017 3:07 pm

Kvůli délce textu je příspěvek rozdělen do více části.
Rybov
1. Úvod
Slovo dalo slovo, a sešli jsme se stavitelem Honzou v hospodě.
Požadavky zněly vytvořit kolejiště s dvoukolejkou a odbočnou tratí. Epocha 6. – současnost. Možnost automatického provozu na dvoukolejce a části kolejiště, bohatý posun a nákladní doprava.
U vedlejší trati jsem doporučil variantu svedení trati do skrytého nádraží (SN). To nabízí větší možnosti pro provoz než koncová lokálka. Spěšné vlaky či průběžné nákladní vlaky zde mají své opodstatnění a zpestří provoz v odbočné stanici. Navíc se trať „někam daleko“ lépe hodí do konceptu kolejiště – viz kapitolu Historie.

Kolejiště je přístupné ze tří stran, ovládání bude ze středu. Kvůli dispozici místnosti v podkroví stavitel zamítnul vedení okolo stěn s užšími segmenty a větším vnitřním prostorem. Stoupání je do 25 promile ve skrytých částech. Viditelné úseky hlavní trati mají max. stoupání okolo 12 promile, vedlejší trať cca 17 promile. Jedinou výjimkou jsou spojky – viz dále.

Honza nejprve přemýšlel nad společným nádražím s „podélným“ rozdělením osobní a nákladní dopravy. Viz předchozí plánky inspirované nádražím v Klatovech http://rybanavorech.rajce.idnes.cz/planek/#re_re.jpg. Ukazoval mi i svůj pokus s oddělenými stanicemi, ale nevycházely mu do daného prostoru, když chtěl ještě odbočnou trať a další stanici.
Jedna velká stanice bývá poměrně náročná na prostor kvůli dlouhému zhlaví. Navíc kvůli redukci délek kolejí stanice vypadá jako bublina. Proto jsem se rozhodl zkusit navrhnout samostatné nákladové nádraží. Výsledek je k vidění na obrázku, případně na odkazech.

Nové kolejiště je časově směřováno do současnosti, ale během příjemného rozhovoru jsme odbočili od kolejiště k historii a možná proto přišel nápad, ze kterého vznikl přiložený návrh. Námět kolejiště vznikal ve fiktivních historických souvislostech. Kdo chce vědět, proč některé věci vypadají právě tak, jak jsou navrženy, nechť čte od začátku. Netrpělivci, kteří nemají rádi pohádky, si přeskočí na Současnost – kapitola č. 3.

Obrázky jsou na Rajceti
Naposledy upravil Michal Šuhajda dne čtv 07 pro, 2017 3:16 pm, celkově upraveno 1
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat
Michal Šuhajda
 
Příspěvky: 2379
Registrován: pon 23 říj, 2006 9:57 am
Bydliště: Plzeň - střed

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Michal Šuhajda » čtv 07 pro, 2017 3:11 pm

1. Historie
Okolo okresního města Rybov byla postavena první (hlavní) železniční trať někdy okolo roku 1865. Významná privátní železniční společnost Vorenauer Eisenbahn - (dále VEB) získala díky prozíravosti měšťanů, kteří předpokládali, že železnice s sebou přinese pokrok a rozvoj města v blízkosti města a pozemky. Tam vystavěli železniční stanici, doplněnou o vodárnu pro projíždějící vlaky. Nebyl zde důvod stavět rozsáhlé kolejiště ani výtopnu. Přesto železnice zahájila bouřlivý rozvoj místního průmyslu. Začaly vznikat továrny a město utěšené narůstalo.

Není divu, že město Rybov se stanicí figurovalo ve spoustě dalších plánů na rozvoj železniční sítě. Ovšem VEB v tomto případě zaspala a nereflektovala na požadavky Rybovských o rozšíření stanice natož o stavbu další trati. Občanům Rybova vyšla vstříc konkurenční společnost Severojižní dráhy (Nordsüdbahn - NSB), které se podařilo získat koncesi na stavbu trati, a vbrzku do Rybova dovedli dlouhou Transverzální odbočku od své páteřní trati. Nová trať spojila Rybov s další průmyslovou oblastí. A navíc zde NSB zřídila výtopnu a další zázemí.

Ovšem příchod konkurence znamenal provozní komplikaci. Představitelé VEB rozhodně odmítli zajíždění konkurenčních vlaků NSB do „své“ stanice, natož možnost nějaké společné stavby. Propojení tratí se omezilo na povinnou spojku, nařízenou vojenskou správou.
Nová stanice NSB včetně provozního zázemí vznikla nakonec poměrně daleko od města. Oč méně vyhovovala pozice nového nádraží osobní dopravě, o to více stanici využívaly náklady. Okolo stanice začaly vyrůstat průmyslové podniky, pro které bylo snadné postavit si vlečku připojenou do stanice. Původně vynucená vojenská spojka byla záhy využívána k čilému posunu.

Po zestátnění obou železničních společností se téměř nic nezměnilo, pouze vlaky z odbočné trati začaly zajíždět až na „hlavní“ stanici, kde přibyla kolej. Cestujícím tak odpadl náročný pochod průmyslovou čtvrtí a zpříjemnil se i přestup. V odbočné stanici nově nazvané „Rybov - Předměstí“ vlaky pouze zastavovaly. Naopak depo na Předměstí začalo sloužit i pro ošetření, otočení a dozbrojení lokomotiv z hlavní trati. V této souvislosti byla mimo jiné rozšířena uhelná skládka a zřízena spojka do depa z jižní strany.
Vzhledem ke skromnému kolejišti „hlavní“ stanice i k zaústění vleček, byla stanice využívána pro třídění vlaků. Krátká spojka mezi Rybovem a „předměstím“ byla nejvytíženějším místem v celém uzlu. Dopravní vytížení hlavní trati volalo po zdvoukolejnění. Na rýsovacích prknech začaly vznikat plány na úpravu železničního uzlu, ale události 1. světové války přispěly k tomu, že zůstalo pouze u plánů.

Doba ČSD přinesla postupné zdvoukolejnění hlavní trati. Mezi Rybovskými stanicemi posloužil spodek původní spojky pro 2. traťovou kolej. Bohužel v rámci redukce nákladů byla dostavba třetí koleje odsunuta na neurčito.
Původní plány byly oprášeny a upravovány, ale peníze na realizaci odčerpávaly jiné důležitější projekty, takže realizace opět nepokročila. K tomu, že na přestavbu Rybovského železničního uzlu opravdu došlo, výrazně přispělo poškození obou stanic koncem 2. Světové války.

V rámci oprav poškozeného uzlu a budovatelského úsilí došlo na realizaci akce: „Rekonstrukce uzlu Rybov“
Rekonstrukce se skládala z těchto dílčích částí“
- Přeložka a nové napojení odbočné trati – Trať vedena po přeložce okolo původní stanice a nově byla na jižní zhlaví a dále k osobní stanici.
- Nová odbočka Mosty z hlavní trati a spojka do stanice Předměstí
- Úprava severního zhlaví – napojení nové spojky, nová výtažná kolej
- Úprava a doplnění kolejiště stanice Předměstí (součástí byla demolice původní výpravní budovy)
- Úprava a doplnění západního zhlaví – včetně „dočasné“ odbočky „Podjezd“
- Úprava kolejiště osobní stanice – zřízení ostrovních nástupišť
- Úprava zabezpečovacího zařízení, včetně světelných návěstidel – realizována pouze částečně
- Dostavba 3. spojovací koleje – kvůli redukci nákladů k ní opět nedošlo.

Po realizaci došlo k úplnému oddělení osobní a nákladní dopravy. Ve stanici Předměstí bylo zrušeno odbavování cestujících a stanice začala sloužit pouze pro nákladní dopravu.
V nákladovém nádraží byl stále čilý ruch a občas pracovalo na hraně svých možností. Na obou zhlavích probíhal posun. Kromě přepřahů vlaků z vedlejší trati se zde od některých průběžných nákladních (Pn) vlaků odvěšovaly vozy. Odvěšené vozy se dále třídily na vozy pro odbočnou trať - (zejména pro manipulační vlaky), a na místní zátěž. Pro vlečky a skladiště v osobní stanici zde byly řazeny přestavovací vlaky (Pv). Severní Výtažná kolej musela krom třídění obsloužit vlečky. Navíc zde bylo občas nutno odstavit některý z tranzitních vlaků, které jinak jezdily po hlavní trati. Specifikem byl vjezd od odbočky Mosty. Zde je nutno zajistit vjezd až do stanice, aby vlak neuvíznul na stoupání na spojce, kde by se těžší vlaky již nemusely rozjet.
Podobně byl pro těžké vlaky zajištěn postrk při výjezdu z nákladového nádraží na vedlejší trať.

V sedmdesátých letech dvacátého století proběhla elektrifikace hlavní trati a osobní stanice. Zároveň byla elektrifikována i část kolejiště nákladového nádraží (Předměstí). Byla doplněna nová návěstidla vzor CCCP.
Depo přešlo na výhradně motorový provoz. Byly zrušeny uhelné bunkry, na jejich místě vznikly nádrže pro naftu. Bývalé zásobovací koleje a část uhelné skládky využil n. p. Uhelné sklady, který pro změnu postoupil část svých ploch vznikajícímu překladišti na kontejnery. To vzniklo v prostoru i dalších menších vleček, které již nebyly využívány.
Kolejiště depa bylo upraveno a částečně doplněna trolej. Pro elektrické lokomotivy od končících osobních i nákladních vlaků byla v depu vystavěna nová hala provozního ošetření (POL), která má dvě vnitřní a čtyři vnější stání. Provoz POLu byl nezávislý na zbytku depa.
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat
Michal Šuhajda
 
Příspěvky: 2379
Registrován: pon 23 říj, 2006 9:57 am
Bydliště: Plzeň - střed

Re: kolejiště TT, tvaru U 480x400cm

Příspěvekod Michal Šuhajda » čtv 07 pro, 2017 3:14 pm

3. Současnost
Uzel Rybov
Prozatím poslední úpravy prodělal Rybov na přelomu tisíciletí v rámci modernizace železničních tratí. Dnes je odbočka Mosty automatizována a provoz na hlavní trati včetně části nákladního nádraží je řízen z centrálního stavědla. Hlavní trať a „osobní“ stanice má nový svršek. Dvě vjezdové koleje v nákladní části byly opraveny z výzisků. Zbytek kolejiště je v původním stavu a opravu teprve čeká. Byl opraven silniční most přes koleje mezi osobním a nákladním nádražím. Léta projektovaná spojka nebyla postavena a vzhledem k poklesu nákladní přepravy už asi nikdy postavena nebude.

Nákladové nádraží přežívá díky přepřahům lokomotiv od vlaků z vedlejší trati, které pokračují pod trolejí, a díky kontejnerovému překladišti. Z vleček tu zůstaly ještě Uhelné sklady a Kovošrot.
V osobní stanici se občas používá vlečka k silu, kam se vozí vozy na obilí. Mimořádně se objeví vůz u rampy. Čtyři nástupištní hrany stačí provozu, jen by se občas hodila objízdná kolej pro stroje končících vlaků. Ovšem i tady se čím dál víc objevují vratné soupravy.
Rychlíky ve stanici zastavují, expresy jen projíždějí. Některé osobní vlaky zde končí, ovšem postojí sotva pár minut a vracejí se do výchozí stanice – obraty jsou ostré.
Totéž platí pro osobáky na vedlejší trati – ty vozí především Regionovy. Kromě osobních zde jezdí v dvouhodinovém taktu i spěšné vlaky – většinou v řazení (854+954)

Depo patří ČD Cargo. Osobní lokomotivy (ČD) nocují se svými soupravami pod širým nebem v osobní stanici. V depu převládá řada 742 a 753.7 dosluhují poslední Bardotky 751. Z elektrik jsou na POLu, který stále funguje k vidění hlavně řady 130 a 12x a 363.5, a jistě se brzy objeví i Vectron.

Vedlejší trať
Kromě přeložek a úprav zmíněných v kapitole o historii vede v původní trase. Za přemostěním spojky trať stoupá údolím říčky lesnatou pahorkatinou. Ta je oblíbeným rekreačním cílem, proto bývá osobní zastávka nejvytíženější o víkendech s pěkným počasím. Trať dále pokračuje do mezilehlé stanice Záhoří. Původní krátká stanice byla prodloužena posunutím západního zhlaví. Stanice má dvě prodloužené koleje a jednu kolej manipulační. Do stanice jsou zaústěny dvě vlečky. Ve stanici končí několik párů dělnických osobních vlaků. Jedná se o „pendly“ navážející dělníky do továrny. Spěšné vlaky zde projíždějí bez zastavení.

Rozsáhlejší vlečka patří továrně (automotive), kde tvoří podsestavy pro automobilku. Seskládané komponenty ve speciálních paletách (bednách) jsou nakládány do vozů s posuvnými střechami a do montážního závodu putují po železnici v ucelených vlacích. Kvůli kapacitě vlečky i stoupání trati jsou vozy k nakládce naváženy po částech a ucelené vlaky o délce cca 16 vozů se spojují až ve stanici Rybov Předměstí (nákladová), odkud pokračují s elektrickými lokomotivami.
I druhá vlečka je intenzivně využívána. Patří dřevařské firmě, která vyrábí zejména specializované palety pro sousední továrnu. Vlečku používají především k návozu materiálu (řeziva). Vzhledem k blízkosti odběratele se hotové palety odváží auty.

Trať dále pokračuje, ale na dalším úseku už je doprava méně intenzivní. Skládá se z taktových Spěšňáků a vložených os. vlaků. Po trati je vedeno několik průběžných, které vozí různí přepravci (AWT, ČDC, Metrans, apod.). Vlaky, které vozí ČD Cargo v Rybově přepřahají na el. trakci.

Skrytá nádraží
Jsou navržena jako smyčky na obou koncích dvoukolejky. Jsou přístupná ze severní strany. Jsou umístěna nad sebou s výškovým rozdílem cca 16 cm.
Dolní nádraží je větší, slouží jako zásobárna vlaků pro dvoukolejnou trať.
Do horního nádraží je zaústěna i vedlejší trať. Nejvzdálenější kolej slouží pro vjezd z obou tratí (2K + vedlejší). Čtyři bližší koleje jsou pro odjezd na hlavní trať, další tři slouží pro vedlejší trať.
Obě SN je možno rozšířit.
Přílohy
Rybanav.jpg
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat
Michal Šuhajda
 
Příspěvky: 2379
Registrován: pon 23 říj, 2006 9:57 am
Bydliště: Plzeň - střed


Zpět na Modelové kolejiště

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: martin-tt a 6 návštevníků