Diskuzní fórum železničních modelářů

EDIT: změna, prostor pro kolejiště bude polička rozměrů 170 x 40 cm, viz http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=10954&start=15#p248566

Starý příspěvek:



Ahoj vespolek,

předkládám k posouzení návrh kolejiště - ovál s malým nádražím a velkou vlečkou, připojitelný k modulům/segmentům navazující trati. Skladovací prostor omezuje rozměry panelu na 142x82 cm a 24 cm výšku včetně rámu, cokoli vyššího musí být sundavací a zastamdací. Kolejivo TT Tillig modelové, vše v jedné rovině, poloměry R310 na trati, R267 v oblouku vlečky.



Trať s původní vlečkou k pile z epochy I, tomu odpovídající budova nádraží (Staré Křečany) a nádražního skladu, modelovaná epocha IVa cca 1975, kdy byla původní vlečka rozšířená o kamenolom/štěrkovnu a depo pro lokomotivu (pouze diesel, s parní trakcí nepočítám). Vozový park - osobní dopravu obstará M131, případně rybáky - za co je zapřáhnout? Nákladní provoz Brejlovec + Hektor, Faccs pro štěrk, Vte/Es, Paov pro dřevo. Žlutě vyznačená část vlečky (kamenolom/štěrkovna) je snad definitivní, červeně vyznačená část chce dořešit a nevím si s ní rady. Je vůbec v pořádku cpát depo na vlečku?

Rybáky obvykle ťahala Karkulka -T 446, ale môže aj Hektor, Kocour a pod., čo bolo v prevádzke. Depo na vlečku nepatrí, ale remíza pre vlečkový stroj áno.

Ahoj,

remíza na vlečce: ano, ale "moderní" hranatá, žádná historická boudička, notabene s vodojemem...
rybáky: karkulí (T 444.0,1), ta měla parní generátor. Jenomže kde ji vzít..? Můžeš i hektorem - v tom případě vestav do rybáků kamna (projeví se kominkem na střeše).
Brejlovec: nechceš si to ještě rozmyslet? Takovéhle lokálky zhusta mívaly 16 tun na nápravu, kdežto brejlovec jich má 18. No, je možné, že ta vlečka byla pro socialistické hospodářství natolik významná, že v souvislosti s ní došlo k zesílení lokálky... Ale osobáky bych s ním určitě netahal.
Ovál: toužíš po možnosti nechat vlak prostě kroužit dokola, sednout si do ušáku se skleničkou karibského rumu a kubánským doutníkem a jen tak se kochat? Pokud ano, tak ten ovál máš správně.
Jinak bych doporučoval zvážit možnost to nádraží koncipovat jako koncové, za vlečkou plentu a za plentou otevřené "skryté" nádraží, volně přístupné pro "ruční" posun. Chápu, že se tam víc, než dvě (kusé) koleje nevejdou, ale v konceptu "koncové nádraží" ty dvě koleje jakž takž stačí (na jedné koleji obrací osobní doprava, na druhé nákladní, přebytečné vozy musí vždycky na chvíli z kolejí na stůl nebo do krabice), kdežto v konceptu "ovál" se obávám, že ti dvě koleje stačit nebudou: už třeba osobní soupravy bys měl mít dvě, abys mohl občas předvádět ve viditelné stanici křižování...

Trochu bych učesal to levé zhlaví, abys na koleji u budovy neměl to divné zvlnění. Sežere ti to jen pár centimentrů širé tratě a bude to vypadat líp.
Kulise se tak jako tak nevyhneš. Máš málo místa mezi vlečkovým areálem a SN, takže tam rozumný svah neuděláš. Jen náznak a kulisu. Stejně tak ten pravý portál. Je hrozně u kraje a vedle vedoucí vlečka je mu hodně blízko. To bude ještě zajímavé to udělat, aby to vypadalo nenásilně.
Skladiště ve stanici jen maličké.
Dále by bylo fajn se zamyslet nad smyslem kolejí v tom vlečkovém areálu, protože je nutné k nim podle toho udělat rozumný přístup. Co takhle?

Morris Zapp píše:rybáky: karkulí (T 444.0,1), ta měla parní generátor. Jenomže kde ji vzít..? Můžeš i hektorem - v tom případě vestav do rybáků kamna (projeví se kominkem na střeše).

V létě může parní rybáky tahat cokoliv. Tedy i hektor. A taky se to běžně dělalo, když jim karkule "hořely" pod rukami. Ostatně to nemusí být ani lokálka s 16t/osu, i Českomoravská transversála měla lepší parametry a táborité nahrazovali sv. M262.0+Balm-k běžně brejlí se dvěma rybáky a služebním rypákem. Njn, když se řekne, že to nejde, tak se najde blbec, který to udělá.
Já bych stanici protáhl o kousek. Sklad prohodil s výpravní. Nevím, proč musíte všici cpát sklady do šturcu. Bez tak na tu kratičkou kolej před budovou nacpeš leda motor.
Vlečkový střed bych pojal zu grunt jinak, ale vzhledem k rozdílným představám, to nebudu ani rozebírat.

Vladimír_B píše:Vlečkový střed bych pojal zu grunt jinak, ale vzhledem k rozdílným představám, to nebudu ani rozebírat.

Vláďo tvé postřehy a zkušenosti jsou k nezaplacení.Mě by taky zajímalo,jak by jsi řešil vlečkový areál.Milan

Vladimír_B píše:V létě může parní rybáky tahat cokoliv. Tedy i hektor. A taky se to běžně dělalo, když jim karkule "hořely" pod rukami.

Samozřejmě, ale já jsem deformován tím, že se přece modeluje sychravý podzim, kdy voní cukrovary , a taky nerad modeluju mimořádnosti.

Vladimír_B píše:i Českomoravská transversála měla lepší parametry a táborité nahrazovali sv. M262.0+Balm-k běžně brejlí se dvěma rybáky a služebním rypákem.

Však taky Transverzálka byla budována s většími ambicemi - které se i částečně vyplnily: i ten symbolický rychlík mívala a tranzitní nákladní vlak se po ní sem tam taky proplazil. Jenomže v předloženém plánku vidím dopravní koleje o užitečné délce nějakých (hrubým odhadem) 80 cm, což věc posouvá daleko od ČM-transverzálky do společnosti posledních lokálek, vybudovaných až před I. válkou. Pokud se tedy nesmířím s tím, že vlak s brejlovcem a dvěma čtyřosými vozy v takové stanici vypadá spíš jako karikatura...

Vladimír_B píše:Já bych stanici protáhl o kousek. Sklad prohodil s výpravní. Nevím, proč musíte všici cpát sklady do šturcu. Bez tak na tu kratičkou kolej před budovou nacpeš leda motor.

Jo, to zní logicky. Šturc úplně zlikvidovat. Skladiště se ve skutečnosti stavěla pokud možno tak, aby byla dosažitelná co nejjednodušším posunem z obou stran, protože při jejich obsluze šlo o čas. To sice v roce 1948 naráz skončilo, ale ta skladiště už takhle zůstala...
Skladiště ve šturcu by mohlo být tehdy, pokud by ta stanice byla koncová.

M.F.: přeháníš, se pomálu . Nic revolučního a překvapivého stejně nepřinesu. Vzhledem k prostoru jsem to jen učesal a krom štěrkovny (upravená na dva dlouhé šturcy), můžeš mít také třetí vlečku, třeba uhelné sklady... Koleje moc dlouhé nebudou, ale Mn bude stejně celkem krátký, takže naložit 1 dříví a vyložit jedno uhlí třeba... Příp. výpravní šoupnout blíže ke zhlaví. A na vlečce může řádit třeba rosnička, která si bude zajíždět pro zátěž na manipulační kolej do stanice...
M.Z.: brejle a dva Y jsou jen ilustrace, na začátku píše M131.1, nebo rybáky. A ty rybáky turnusově tahali Pilštyci/Fujary. A máme řešení.

Díky všem za reakce.

Únosnost 18 tun na nápravu potřebuje i plný Sas/Faccs, tak budu tvrdit, že Kolečkov leží nedaleko hlavní trati, a vyplatilo se (čili, strana rozhodla) v zájmu plnění plánu páté pětiletky kus lokálky zrekonstruovat (to abych si případně obhájil i světelné návěstidla místo mechanických:) No a lokálka už bez rekonstrukce pokračuje z Kolečkova dál, tím pádem koncept koncového nádraží nepřichází v úvahu (já ten ovál opravdu chci:) Každopádně pro osobní dopravu Brejlovce ani Y z prvního obrázku používat nebudu, jen jsem zkoušel, co se vleze do stanice. Pilštyk mě nenapadl, díky.

Skladiště přestěhováno, kusou kolej ve stanici bych nechal a využil ji pro depo, které se mi dovnitř toho vlečkového areálu prostě rozumně nevešlo. Je to košer? Spolu s učesáním nádraží vznikl ve skrytém nádraží prostor pro dvoukolejný šuplík délky 550 mm, kam se vleze třeba Pilštyk a tři rybáky nebo Brejlovec a tři Faccs, za Rosničku se dá navěsit i pět krátkých dvouosáků a vzhledem k délce kolejí ve stanici nemá smysl řešit delší soupravy. Ještě vymyslet, jak z toho šuplíku udělat přesuvnu s možností objet soupravu...

Zde nové kolejové schéma, minimální poloměry zůstaly stejné:



Vizualizace s vhodnějším vozovým parkem:


Vlevo do kopce vede cesta do lomu, továrna přijde vyměnit za menší pilu, napravo uhelné sklady (nebo ZZN, nebo stavebniny?) a benzinka (Tatry a bagry v lomu taky potřebují žrát).

Je to přeplácané, tu remízu bych dal pryč. Poloměr na oblouku vlečky klidně i R250 - potřebuješ víc místa, takto to máš moc narvané do SN.

Remíza by mohla být až v rámci vl. areálu, např. v tom šturcu kde na 3D obrázku stojí zelený Hektor ? Ten šturc by se dal protáhnout co nejvíc doleva na úkor cesty co spojuje sklad s lomem(tu bych zrušil). Pokud by tam prodloužením vešla další veksle, zůstala by úvrať pro obsluhu uh.skladů a nafty a kolej remíza.
A nebo uhelný sklady dát vlevo před fabriku a remízu vpravo pod naftu?
Cestu k lomu bych naznačil až úplně vzadu jen šikmo přes ten zadní roh kolejiště zleva do prava (fiktivní křižovatka silnic někde vlevo od panelu, rovně z ní cesta vede k nádražní budově okolo skladu a druhá z ní vede k lomu. Ta "křižovatka" cest u rampy skladu působí divně a vlastní cesta do lomu, tak jak ji máš, tomu ubírá hrozně na hloubce.

Ahoj, takhle se mi to začíná líbit. Otázku 18 tun jsi vyřešil správně. Já bych ji neřešil vůbec. Kolejiště je vždy otázkou kompromisů a na dráze byla spousta výjimek...
K nádraží: hajc bych nedělal, může být někde na vlečce. Obě budovy bych posunul do prava, aby u manipulační koleje bylo hlavně skladiště. A uhelné sklady bych umístil tam. Na vlečce červená+fialová bych udělal agrochemii. V té době se vozila spousta hnojiv (a vápenná moučka) a přináší to bohatost vozového parku (Rajky, Savz, Utz, zetky všeho druhu, cisterny). U jedné koleje můžeš mít nádrž na tekutá hnojiva a u druhé koleje halu v níž budeš vykládat sypké hmoty a pro Rajky se stavěla dvě malá sila s kompresorovým domečkem (https://mapy.cz/s/21Ck3). Dále bych výrazně omezil silnice, konkrétně tu točnu a silnici hore kopcom. Zbytečně si zmenšuješ už tak malé kolejiště. A v neposlední řadě si schválně zkus spočítat kolik vozů by měl přivést maňas do tvé stanice vozů, aby si měl na každém vlečkošturcu aspoň vůz - ano správně, jsi delší než staniční koleje. To nevadí, to je jen zpětná vazba. V neposlední řadě se mohou Mn přivést i prázdné sypáky, které potom odvezeš separátně, nebo s Mn.

Jenom připomínám, že každý nákladní vůz má na sobě takovou tabulku, která udává maximální ložnou hmotnost pro různé traťové třídy: takže loženou Sasku lze přepravit i po trati třídy A1, akorát se do ní musí naložit o 8 tun méně. Ale to zvolené řešení s legendou, že strana a vláda rozhodly o rekonstrukci kusu lokálky, mi přijde taky dost dobré. Taky by se to mohlo třeba projevit fyzicky v tom, že jedna traťová větev (plus stanička) bude na nových betonových pražcích, kdežto ta druhá na shnilých dřevěných...

Výtopna ve stanici: proč by ho tam byla ta lokálka kdysi stavěla? V nácestné staničce takovéhleho typu to moc smysl nedává. Ledaže by legenda tvrdila, že původně ta trať v téhle stanici končila, tak si v ní lokálka postavila hajcíček, aby měla mašinka kde nocovat - ale kolejiště té stanice je dost minimalistické, než aby podporovalo legendu, že kvůli ní byla stavěna lokálka...

Když tam chceš ten šturc, udělej si z něho třeba ty uhelné sklady; remízu postav na vlečce - v epochách III a IV bývalo zvykem zřizovat nesmyslně předimenzovaná vlečková kolejiště, remíza pro vlečkový stroj nemohla chybět. Všimni si, že je nás víc, co radíme to samé - možná na tom něco bude

Jenom k tomu šuplíku ve skrytém - pokud použiješ standardní s horizontálním posuvem, tak si moc nepomůžeš, protože ho nemáš kam do kolejiště zasunout. Je tam ten šutrwerk. Mohl by si použít třeba vícepatrový s vertikálním posuvem, nebo systém bubínkového revolveru, či něco na principu "otočný výtah pro lodě". A nejjednodušší by samozřejmě bylo udělat posuvný skryťák mimo kolejiště na modulu.

No podle mě je to asi myšleno jako vyndávací šuplík. Jinak by neměl smysl když tam má výhybky...