Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj pánové,
jsem tady na fóru nový a byl bych rád, kdybyste mi okomentovali návrh kolejiště. Dovolil jsem si upravit plánek 22. Odbočná od Milana, jelikož mám trochu více místa 170*125.
Ke stavbě kolejiště se vracím po dlouhé době. Původně jsem chtěl stavět z plecháčů, ale jak jsem zde zjistil, je to blbost. Nakoupil jsem nějaké profilové kolejnice , ale stavět budu hlavně z flexi, takže
jestli to někde v pláncích nelícuje, tak to nevadí. Zapojení je analog.
Plánky zde:
http://loby.rajce.idnes.cz/stavba_panel ... a_cast.jpg
http://loby.rajce.idnes.cz/stavba_panelu/#skrytak.jpg

A-nádražní budova
B,C-skladiště s rampou a volná skládka
D-vlečkový prostor (v dolním nádraží bych si představoval něco jako sklad PHM a v horním malou pískovnu či vápenku)
Z- zastávka
Výtopna bude obsluhovat jen vedlejší trať a motor bude nocovat v horní stanici. Skládku uhlí možná nahradím volnou skládkou dřeva (asi vhodnější).

Mám několik dotazů:
1. Vratnou smyčku ve skryťáku zapojím jak je vyznačeno, ale ve viditelné části, kde bude obousměrná, vůbec nevím, i když jsem zde pročetl asi vše. Mohl by mi to někdo do plánků dokreslit, včetně všech
vodičů, trafa,popř. klávesnice s použitím komponentů od Tilliga.
2. Je toto osazení návěstidly správné? Vedlejší trať podle D3, vjezdové návěstidla na hlavní trati jsou v tunelech, nebo ještě před nimi, na lokálce pětisvětelné. Odjezdové návěstidlo na levém zhlaví je
skupinové,čtyřsvětelné. Na pravém zhlaví je skupinové také čtyřsvětelné a pod ním jen pro hlavní kolej, stačí zřejmě jen třísvětelné. Nevím ale, jaké čtyřsvětelné. Např.Němeček má dva typy 460 nebo 480.
3. Stále pročítám diskuze a nevím jaké přestavníky (vyhýbky použiji EW 1 a IBW). Teď se mi dosti líbí ty od sergej peeteeee. Jaký je váš názor?
4. Trafo mám klasické FZ 1, ale tady jsem narazil na pulzní regulaci, konkrétně Tfi2. Je využitelné v analogu a zapojení je stejné jako u FZ 1 a je to opravdu takový rozdíl?

Za každou odpověď předem děkuji

Pokud ve stanici není rychlostní návěstní soustava, tak platí varianta 1b http://mujweb.cz/masinky2003/3_stanice.html
Pokud se nenávěstí posuntak jako odjezdové návěstidlo použít 240 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt240-vjezdove-navestidlo-z-c-/. Návěstidlo 250 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt250-odjezdove-navestidlo-z-c-/ je provozní nesmysl.
Pokud se posun návěstí tak odjezdové návěstidlo použít 350 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt350-odjezdove-navestidlo-z-c-b-/

Pokud je ve stanici rychlostní návěstní soustava, tak platí varianta 2b http://mujweb.cz/masinky2003/3_stanice.html
Pokud se nenávěstí posun tak jako odjezdové návěstidlo použít 380 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt380-vjezdove-navestidlo-z-c-z-/. Návěstidlo 390 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt390-odjezdove-navestidlo-z-c-z-/ je provozní nesmysl. Pro možnou vlakovou cestu pouze přímým směrem použít návěstidlo 240 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt240-vjezdove-navestidlo-z-c-/.
Pokud se návěstí posun tak odjezová návěstidla budou 480 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt480-odjezdove-navestidlo-z-c-b-z-/ pro možnou vlakovou cestu pouze přímým směrem použít návěstidlo 350 http://www.navestidla.cz/news/navestidlo-tt350-odjezdove-navestidlo-z-c-b-/.

V obou případech bych volil variantu bez možnosti posunu.

Dvoumístná výtopna pro takovou mini vedlejší trať je podle mě moc. Působí to tlustě, přeplácaně. A ten vjezd po úvrati - proč?

Rocky_MK píše:Dvoumístná výtopna pro takovou mini vedlejší trať je podle mě moc.

Záleží na délce stání. Spousta lokálek vlastnících dvě nebo tři třistadesítky měla remízy na dvě stání dlouhými 8 - 9 m - na tři okna. (Šumavské lokálky, původní Dobříš, původní Telč, původní Kutná Hora apod.) Jiné lokálky - např. na ÖLEG a BCB to bylo typické - sice měly původně jednokolejné remízy s jedním nebo dvěma krátkými stáními (8 - 12 m - motor M 131.1 je dlouhý přes 12 m), ale druhé stání se dostavovalo pro motorový provoz - dobré příklady jsou např. Mirošov nebo Žacléř. Většina jednokolejných remíz, kam se později vešly M 131.1, byla projektována pro dva krátké stroje za sebou. A nakonec, počet stání samozřejmě většinou neodpovídá počtu domovských strojů. Na druhé straně, kromě mimořádných situací se všechny stroje v remíze skoro nikdy nesejdou, obvykle se počítá, že jich je doma tak třetina stavu, takže dvě stání provozně vyhovují pro 6 - 7 ustájených strojů. Např. v té jmenované Telči (pro lokálku dlouhou 54 km) byly doma obvykle tři stroje pro nákladní vlaky (turnusová potřeba 2 ks, jeden v záloze) a postupně dva až pět motorů (jeden až čtyři v turnuse, jeden záložní) a střídání řešila nadřízená výtopna Jihlava ze svého stavu. Ale ještě předtím, za čistě parního provozu, tam sloužily tři 310.0 (dvě v turnuse) a remíza se prodlužovala až po prodloužení lokálky na 6 stání pro 310.0 nebo 4 pro 422.0 (a to tam ještě do r. 1918 zajížděly zbrojit rakouské stroje ze Schwarzenau).

Nevím, co na předmětném kolejišti bude jezdit. Taky záleží na epoše. Na první pohled by veškerou dopravu na lokálce měl zvládnout jeden motor (nebo jedna pára) a jestli má nocovat v koncové stanici, tak je v přípojné stanici jedno stání až dost. Nanejvýš bych druhé stání znázornil jako přistavěné dodatečně pro motor. Navíc je potřeba si uvědomit, jak takové lokálky vznikaly. Vždy se určilo jedno místo, kde budou stroje doma. Tzn. v tomto případě buď v přípojné nebo v koncové stanici. Remíza by pak úplně stačila jen jedna, ledaže by byla lokálka tak dlouhá, že se mašina domů nestihne na noc vrátit, což v tomto případě zřejmě není.

A ještě je jedna možnost - viz Mikulovice - Zlaté Hory: Ve Zlatých Horách původně nebyla žádná remíza, stroje se buď vracely do Dolní Lipové nebo nocovaly v Mikulovicích, kde byla remíza dvoukolejná (dřevěná na 3 okna) využívaná i pro hlavní trať Hanušovice - Ziegenhals/Glucholazy (postrky apod.) a nejen pro lokálku. Ve Zlatých Horách pak postavili moderní funkcionalistickou remízu (jedna kolej, 9 oken - dvě stání uvnitř stavebně oddělená, vrata na obou koncích, jedno stání pro páru, druhé pro motor) až v r. 1929 po zahájení motorového provozu, kdy tam začaly zajíždět olomoucké motory od spěšných vlaků z hlavní trati. I potom ale "domácí" motory většinou nocovaly v Dolní Lipové.

Ještě jeden příklad, určitě bližší předmětnému kolejišti: Soukromá lokálka Hanušovice - Moravské Staré Město (dnes Staré Město p. Sněžníkem) měla do r. 1945 vždy jen jedinou vlastní lokomotivu (310.0127), ale ve Staráku byla jednokolejná remíza na dvě stání (7 oken). Ta vzala za své zřejmě za války (není přesně známo kdy) a po zestátnění v r. 1945 už tam zajížděly jedině hanušovické stroje a motory, přičemž motory tam do začátku 50. let někdy i nocovaly - pod širým nebem. Motorizace tam začala v r. 1934 hanušovickým motorem ČSD M 122.0, který nocoval doma, Němci tam pak přivedli věžák původně naší řady M 120.4. Nicméně 310.0127 patřila až do r. 1945 stále soukromé společnosti a přinejmenším do r. 1938 nocovala ve Staráku. (Z války se nedochovaly žádné informace.)

Suma sumárum: Osazení kolejiště objekty včetně pozemních staveb není cochcárna, ale mělo by vycházet z modelované situace, kterou by bylo dobře rozhodnout si předem.

A co takhle dát výtopnu o jednom stání do obou stanic (podobně jako např. Doudleby n/O - Rokytnice v O.h.)?

Vojtěch Vorel píše:A co takhle dát výtopnu o jednom stání do obou stanic (podobně jako např. Doudleby n/O - Rokytnice v O.h.)?

Původně byla remíza (dvě stání na jedné koleji pro obě místní 97/310.0) jen v Rokytnici. V Doudlebech byla vystavěna remíza pro jeden stroj dodatečně po stížnostech veřejnosti, když v zimě 1906/1907 uvázly obě lokomotivy v horách a 16 dnů nemohly sjet kvůli závějím dolů.

Pokousim se o kolejiste podobne; docela by mne zajimal planek s rozmery protoze ja jsem s "vecpanim" vetsiho poctu koleji do odbocne stanice selhal (povedly se mi 4, a to jen taktak).

Pocitej s tim, ze prave zhlavi ve skrytaku uz bude v kopci -- nebo budes mit megastrme stoupani. Zalezi na tom, z ceho planujes konstrukcne desku s odbocnou stanici ... v mem pripade to je/bude preklizka ~8mm + 1cm polystyren. Pokud dobre pocitam, tak 8 (nasep, prazce, kolejnice) + 18 (deska) + 25 (mechanika pod deskou, svorkovnice) + 45 (prujezdna vyska motorove trakce) + nejaka rezerva je 10cm; to bys pri 2m stoupajici trate mel 5% a zanedbavam prechodnice.

Odbocna stanice - leve usti tunelu je hrozne "nalepene" na oblouk lokalky, bude-li ve skale/kopci; tunelovy portal by mel byt IMHO drive. Prijezdova silnice k nadrazi je zachovana jako na puvodnim planku ? Jak dlouhe mas stanicni koleje ?

Kolejiště jsem kreslil v programu Scarm, beta verze, který jsem někde stáhl.Stoupání bych zřejmě udělal jako v originále, když mám více místa tak by to neměl být problém, uvidím.
Desku plánuji také překližku 8 mm. Tunelové ústí je pouze orientační. Délka nejkratší staniční koleje je zhruba 690 mm.
Příjezdová silnice bude zřejmě vpravo přes obě tratě. Výtopnu na doporučení zruším a udělám jednokolejnou v koncové stanici

Tak jsem plánky trochu předělal. Výtopnu jsem zrušil a dal jen jednomístnou do koncové stanice (vjezd přes angličana). Stanice jsem trochu zjednodušil. Viditelný oblouk na lokálce jsem zvětšil z 267 na 310, na lokálce v tunelu je odbočka pro druhou fiktivní lokálku, pouze s osobní dopravou. Tento nápad jsem objevil na tt-modely.blog, kolejiště Osmička.
Ve skryťáku jsem přidal ještě jednu kolej.
Nové plánky:
http://loby.rajce.idnes.cz/stavba_panel ... telna2.jpg
http://loby.rajce.idnes.cz/stavba_panelu/#skryt2.jpg
Díky za komentáře i k počátečním bodům

Ten angličan s krátkou kolejí je k čemu ? Jako výtažná moc krátké a posun v takové stanici na vedlejší trati musí bohatě stačit přes vjezdové zhlaví...

Na té krátké koleji bude malá výtopna

loby píše:Na té krátké koleji bude malá výtopna

Počítáš i se zbrojením uhlí, vodním jeřábem a popelovou jámou? Potom ta kolej bude krátká. Popelové jámy a někdy i rezavý vodní jeřáb obvykle u výtopny stojí i dnes, kdy je parní provoz dávno zrušený.

MkTT píše:

loby píše:Na té krátké koleji bude malá výtopna

Počítáš i se zbrojením uhlí, vodním jeřábem a popelovou jámou? Potom ta kolej bude krátká. Popelové jámy a někdy i rezavý vodní jeřáb obvykle u výtopny stojí i dnes, kdy je parní provoz dávno zrušený.

Vodní jeřáb nemusí být, pokud bude výtopna s vodárnou, jeřáb pak může být ve stanici (např. zmiňovaná Rokytnice). Myslím, že i Ledečko (krátká výtopna).

Vojtěch Vorel píše:

MkTT píše:

loby píše:Na té krátké koleji bude malá výtopna

Počítáš i se zbrojením uhlí, vodním jeřábem a popelovou jámou? Potom ta kolej bude krátká. Popelové jámy a někdy i rezavý vodní jeřáb obvykle u výtopny stojí i dnes, kdy je parní provoz dávno zrušený.

Vodní jeřáb nemusí být, pokud bude výtopna s vodárnou, jeřáb pak může být ve stanici (např. zmiňovaná Rokytnice). Myslím, že i Ledečko (krátká výtopna).

To být opravdu nemusí, ale popelová jáma by tam nejspíš být měla, pokud nebyla výtopna postavená v pozdější době jen pro nocování motorového vozu.
I když jsou samozřejmě stanice, kde je jak jeřáb, tak popelová jáma ve stanici. Ale v takové stanici zase nebývá výtopna. Ale neznám samozřejmě všechny železniční stanice v ČR, možná taková varianta někde existuje.

A co takhle ? ... Měl bys místo pro všechno a na výtažnou od výtopny by se vešlo naftové zbrojení.

Případně místo angličana klasickou výhybku a místo výtažné by se napojila ta vlečka...