od hank » čtv 15 lis, 2018 5:16 pm
Já ti do toho nechci nějak zvlášť vrtat, ale to zauhlovací lešení ti nejde moc do epochy s vodním jeřábem Spitzner. Spitzner byla nová konstrukce ČSD, která se začínala montovat až ve 30. letech (často na stávající vodní jeřáby, kde se jen místo otočného napájecího ramena namontovalo koleno a nový chobot a svislá pevná část se ponechala z původní konstrukce, takže jeřáby nebyly úplně jednotné) a většího rozšíření doznala až po válce. K tomu lešení by se spíš hodila starorakouská konstrukce s otočným ramenem. Jestli tam chceš provozovat německý motor, jako že jsi v Sudetech v epoše IIIa, tak by ta konstrukce mohla být i německá, protože DR svoje jeřáby v Sudetech houfně stavěly; jenže pak už je zase anachronismem to lešení, které patří na soukromou lokálku řekněme do konce 20. let (většina lokálek se zestátnila v r. 1925) a ke kterému mimochodem potřebuješ ještě aspoň 10 košů na uhlí. Skládku uhlí s povinnou týdenní zásobou potřebuješ v každém případě. S jak velkou párou tam budeš jezdit? Podle toho pak bude objem té zásoby uhlí. Podle kilometrického proběhu 310.0 spotřebovala řekněme 1,5 - 2 tuny denně, 423.0 asi 5 - 7 t; vynásob si to 7 a počtem zbrojících lokomotiv, vyděl 0,7, což je zhruba sypná hmotnost kubíku uhlí, a dostaneš objem uhelné figury v kubických metrech. Figura by neměla být vyšší než nějaké 2 metry, takže když ten objem vydělíš dvěma resp. výškou figury, máš rovnou potřebnou plochu uhelné skládky. A jestli se chceš rozšoupnout, tak můžeš odděleně skladovat i dva druhy uhlí (= figuru rozdělíš přepážkou) a pro jednu nebo dvě malé mašiny na úrovni 310.0 můžeš použít i krytou kůlnu na uhlí (podle normálie z Polné je vyrábí Igra model i v eNku; ta Polná, kde se zbrojilo ručně z košů ještě i po válce, je ale extrém, protože ta kůlna se stavěla pro velice úsporné parní vozy M 112.0, které na 4kilometrové lokálce spotřebovaly při 5 párech vlaků denně pouhých 500 - 600 kg uhlí).
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.