Nádraží Letohrad

[milan ferdián]

koukám na plánek a jenom takový detail kolej č. 1 je průjezdná z Jablonného do Žamberka. V návrhu je do Ústí n.O.

Musíš mrknout na začátek vlákna.I položení výhybek je jiné než nové. .Milan

[Tobyška]

Byl jsem na chalupě a měřil a měřil. Ten Milanův návrh má velký potenciál, takže nějaké drobné úpravy v mezích zákona bez problému snese. Je to velká výzva a stojí za to se pokusit ji zrealizovat. Ten návrh splňuje vlatně všechno co jsem si přál. Mám z toho čím dál, tím větší radost. Já bych to nesvedl, už jsem to chtěl odpískat jako nerealizovatelné. Milan je skutečný mistr tohoto oboru. On je skromný a říká, že se pořád účí. Ale to jen svědčí o tom, že nestagnuje, že se pořád zdokonaluje. Myslím, že jméno Ferdián už dávno patří mezi legendy českého železničního modelářství, stejně jako byli a jsou Kotnauer, Maruna nebo Zuska.

[Tobyška]

Takto mi to zatím vychází, jednotlivé vrstvy jsou odlišeny barevně. Vstupní dveře se budou moci otevírat naplno. Tam bude muset být padací most. Druhé dveře také nemusím vyměňovat za posuvné a tam to vypadá, že se dvě police nad sebou budou otáčet spole se dveřima. Jenom musí mít vlatní čep, osa otáčení musí být předsunuta před dveře. Zde budou koleje asi o 100 mm níže než na hlavním panelu, takže tento otočný díl může podjet pod hlavní panel a získám zase o kousek větší úhel pro otevření dveří. To je fajn. Další komentáře a úvahy příště.

[Tobyška]

Do nového roku přeji všem přátelům malé i velké železnice zdraví, mnoho štěstí a splnění všech přání !
Bohouš Tobyška

[Tobyška]

Ozývám se po delší době. Chalupa, kde bude kolejiště, zatím spí zimním spánkem.
Uvažoval jsem jak vyřešit levý horní roh kolejiště, kde bude vratná smyčka se skrytým nádražím a o 350 mm výše povede trať na Týniště. Představa směřuje k trochu divokému údolí, dole teče řeka, kterou po dvou mostech přechází trať (ona vratná smyčka). Výše položená trať vede po obloukovém mostě, který jedním smělým obloukem přetíná celé údolí. Potom překonává krátkým tunelem vyčnívající skálu a po kamenném mostě přechází přes boční údolíčko, kterým protéká potok. Horní trať vede v rovině, ale aby tak mohla vést musel se terén upravit. Chvíli vede zásekem ve skále, potom po podpůrné zdi, tunelem a po mostě. Měl by vzniknout určitý kontrast mezi vodorovnou tratí a rozeklaným terénem.
Připravoval jsem si čtyři potřebné mosty, což by neměl být problém. Jeden z nich potřebuji obloukový s poloměrem 484 mm, takový se koupit nedá, ale vzhledm k tomu, že je krátký a nízky není až tak veký problém jej udělat.
Větší problém byl s tím mohutným obloukovým. Původně jsem chtěl laser cut od Nocha, ale ten přestali dělat. Nakonec jsem se rozhodl pro přestavbu železného mostu Kibri. Ten most sice vyhovuje délkou, ale má dvě podpěry a poloviční výšku. Je ale dělán šikovně, oblouk se skládá ze dvou segmentů, které jsem od sebe oddálil a vložil mezi ně příhradovou konstrukci. Tím se podpěry dostaly blíže ke krajům, tam jsem to podepřel další konstrukcí, která to dotáhla až ke kraji. Zděné předprsně jsem musel také nastavit a do těch nastavených zdí jsem zakotvil ty prodložené kraje oblouků. No výsledný oblouk je spíš zaobleným lichoběžníkem, ale pevnost to má slušnou. Nevím, Eifel možná v hrobě zarotoval, ale asi to svůj účel splní. Na fotce jsou ty doplněné dílce bílé a původní tmavo šedé.
Včera jsem byl v údolí Divoké Orlice u Sopotnice (mezi Liticemi a Potštejnem). U řeky je tam (už z poválečné doby) bývalá tramská osada Kamarád. Je to v takovém romantickém místě, kde se do řeky vlévá potok, který ve finále stěká se skály jako vodopád. Mají tam dva vysoké totémy, kdysi tam stávala provizorní lávka přes řeku. Nafotil jsem si to tam, docela by mi ten kout do kolejiště pasoval.

[hank]

Kdyby ten most takhle někdo nakreslil nebo pod to jenom dal razítko, v nejlepším případě by přišel o autorizaci. Kdyby to nedejbože takhle postavili, tak by to možná rovnou nespadlo, ale nejspíš by za to i tak někoho zavřeli.

Návrhy příhradových konstrukcí nejsou ani náhodou triviální záležitost. Jestli neznáš aspoň základy stavební mechaniky, tak nejlepší způsob vlastní tvorby modelu mostu je přesně okopírovat nějaký skutečný most. Když už trváš na vlastním "freelance" modelu, tak druhý nejlepší způsob je najít si někoho, kdo tomu rozumí, a nechat ho aspoň přibližně to spočítat. Když to přeženu, tak na to stačí matematický aparát na úrovni měšťanské školy. Grafická metoda výpočtu (Cremonův diagram) je stará už 150 let a staří mostaři si s její pomocí příhradovou konstrukci dokázali spočítat a nakreslit v boudě na staveništi, vybaveni tesařskou tužkou, pravítkem, kružítkem a plachtou balicího papíru. Dnes se to učí na stavební průmyslovce, takže zas taková věda to asi nebude, když to zvládají i 17letí kluci.

Samozřejmě trochu přeháním, ale ne zas tak moc. Jenom mě mrzí, když vidím, kolik lidí vkládá spoustu práce do modelů věcí, které vůbec neodpovídají přírodním zákonům.

[MiG]

Grafická metoda výpočtu (Cremonův diagram) je stará už 150 let a staří mostaři si s její pomocí příhradovou konstrukci dokázali spočítat a nakreslit v boudě na staveništi, vybaveni tesařskou tužkou, pravítkem, kružítkem a plachtou balicího papíru. Dnes se to učí na stavební průmyslovce, takže zas taková věda to asi nebude, když to zvládají i 17letí kluci.

I průmce elektro (stožáry) v druhým ročníku.

[Tobyška]

Milý Hanku, tak jsi nám to hezky zdramatizoval. Ten upravený most by patřil do kategorie dvoukloubových rámových mostů. Je fakt, že ta horní část je předimenzovaná a kdyby to konstruktér počítal, ušetřil by tam dost materiálu. Ale nesouhlasím s tím, že by to odporovalo přírodním zákonům.
Ty spodní nosníky nemám zatím přilepeny, jsou pouze nahoře skolíkovány a dole jen opřeny. Pár knižkami jsem zajistil, že se boční zdi nerozjedou a mohl jsem bez problémů a nějakých znatelných průhybů most zatížit 1,5 kg žehličkou, přitom sama mostní konstrukce váží 320 g.
Připouštím, že to narušuje Tvoji představu o tom jak má most vypadat, já to beru jako přijatelný kompromis a myslím, že na mém kolejišti bude vyhovovat.
Jinak příhradové konstrukce jsme brali v druháku na průmce a patrně v prvních semestrech na výšce i když jsem dělal elektroniku. I ten Kremoňák bych dal dohromady, přesto, že jsem už důchodce...

[hank]

Marně se snažím najít nějaký skutečný příklad takového mostu... Ale rád se nechám poučit, jaký smysl/jakou výhodu by měla ta vodorovná horní část nosníku.

[michal_n_cz]

Ten most je samozřejmně úplně mimo. Karikatura je už ten od Kibri. Tvarově si se sice přiblížil tady tomuto:

Ale to je rešení opodstatněné okolním terénem a dalšími okolnostmi a především to staticky funguje.

[michal_n_cz]

Ještě pro úplnost a možnost porovnání - co že má být předlohou toho původního mostu o Kibri?
http://www.die-muengstener-bruecke.de/g ... ruckenbau/
https://www.google.cz/search?q=M%C3%BCn ... 8rnnWBoLpM:

[Brejla]

Milý Hanku, tak jsi nám to hezky zdramatizoval. Ten upravený most by patřil do kategorie dvoukloubových rámových mostů. Je fakt, že ta horní část je předimenzovaná a kdyby to konstruktér počítal, ušetřil by tam dost materiálu. Ale nesouhlasím s tím, že by to odporovalo přírodním zákonům.
Ty spodní nosníky nemám zatím přilepeny, jsou pouze nahoře skolíkovány a dole jen opřeny. Pár knižkami jsem zajistil, že se boční zdi nerozjedou a mohl jsem bez problémů a nějakých znatelných průhybů most zatížit 1,5 kg žehličkou, přitom sama mostní konstrukce váží 320 g.
Připouštím, že to narušuje Tvoji představu o tom jak má most vypadat, já to beru jako přijatelný kompromis a myslím, že na mém kolejišti bude vyhovovat.
Jinak příhradové konstrukce jsme brali v druháku na průmce a patrně v prvních semestrech na výšce i když jsem dělal elektroniku. I ten Kremoňák bych dal dohromady, přesto, že jsem už důchodce...

Takhle konstruovaný most je ze statického hlediska nesmysl. Hlavní obloukový nosník musí mít průběžné hlavní podélné pruty a v žádném případě nesmí být přerušeny nějakým přírubovým spojem pro napojení svislých podpěr. Ty mohutné svislé podpěry zakotvené do oblouku jsou taky nesmysl, protože do konstrukce oblouku zanášejí přídavné ohybové namáhání od tuhých svislých podpěr. Svislé podpěry musí být ve směru oblouku uloženy pružně a být konstruovány obdobně jako jsou ty krátké vzpěry u středu oblouku. Dále hlavní oblouk musí mít od jeho středu směrem ke krajům minimálně stejný nebo zvětšující se radius. V žádném případě se směrem od středu oblouku ke krajům nesmí radius zmenšit a potom následně zase zvětšovat. V oblouku dochází i ke vzpírání proti podpěrám a v tomto místě by se oblouk zbortil. Detailněji je to vidět na výše uvedených odkazech.

[RadekH0]

V jiném slova smyslu: Pokud se ti to líbí a jsi s tím spokojen, tak to tak udělej. Já nejsem mostař a tyhle věci jsme nebrali, takže to nemůžu soudit. Mě se zase líbí, že jsi si hravě poradil a vytvořil z domácích prostředků napojení konstrukce, která po nástřiku a patině nebude křičet a zároveň most jako celek splňuje tvá kritéria.

Radek

[hank]

To je pořád ta stejná písnička, už přes 50 let, co pamatuju.

Kdybych postavil kafemlejnek a napsal na něj 498.1, tak mě všichni právem roznesete na kopytech. Když postavím jinou hovadinu, jejíž nesmyslnost pozná jen pár jedinců, tak mi někteří řeknete, že si můžu postavit co chci, když se mi to líbí. Koneckonců můžu, ale nebudu se tím chlubit. (Pár takových věcí taky mám - je mi je líto vyhodit, když už jsem do nich vložil tu práci, ale tady je neukážu, ani kdybyste mě mlátili bejkovcem.) A už vůbec nebudu nadávat těm, kdo se mi budou snažit poradit, abych příště postavil něco pořádného.

Model nemusí - většinou ani nemůže - být úplně přesnou kopií skutečnosti. Nicméně i freelance model bude dobrý, když si ten, kdo tomu aspoň trochu rozumí, řekne "jo, takhle by to mohlo být". (Své o tom vědí stavitelé modelů všelijakých "feldbánů", kde se v pohodě snesou všelijaké výstřednosti, protože i ve skutečnosti se tam daly v provozu vidět úředně schválené samo-domo kreace, někdy i dost divoké.) Zrovna stavba mostů by se dle mého názoru měla z tohoto hlediska posuzovat dost přísně.

Jo a díky za ten odkaz na Müngstener Brücke. Je vidět, že i renomovaný výrobce jako je Kibri může ulítnout. A zase: Když se to podaří známému výrobci modelů vozidel, nastane tu unisono řev a kravál. (A je to dobře, že ho nešetříte.) Když se to stane s modelem stavby, je ticho po pěšině... Bohužel.

[greenery]

No já bych řekl, že v případě mostů "ulítávají" renomovaní výrobci ostošest
http://www.faller.de/App/WebObjects/XSe ... k-bed.html
https://www.noch.de/de/produkt-kategori ... 67025.html

Tohle je asi v základu správně, vychází to z jejich úspěšného přímopásového mostu.
https://www.noch.de/de/produkt-kategori ... 67027.html
Ale už se nenamáhali s tím upravit profily svislic, kdy ty nejdelší tlačené by asi nevydržely ani vlastní váhu mostu. Vypadá to, jak sestavené z párátek.
A stykovací příložky už tam v rámci úspor kartonu nejsou vůbec