Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj, nad vším co říkáte jsem přemýšlel a tak černě to nevidím. Ale uvidíme, už mám položenou půlku kolejí ve skrytém nádraží, čekám ještě na dvě výhybky a mám to i spájené. Pak budu drátovat. Uvidím co spirála, trošku jste mě rozhodily a začínám se bát. No uvidíme... Pokud jsem se špatně rozhodl, tak co už no, je to zkušenost
Milane díky za další zajímavý návrh. Ten předchozí stále vede a už mám udělaný soupis materiálu. Jaký je tvůj názor na to horní nádraží? Co říká oko odborníka?

Jaký je průměr té spirály (těch spirál)? Já jsem měl na kolejišti velikosti N spirálu o vnějším průměru 60 cm a zkušenosti byly tak špatné, že jsem se rozhodl spirály nadále nepoužívat. Jednalo se o překonání pouhých 70 mm. Pokud máš průměr spirál větší, můžeš mít zkušenosti lepší. Držím palce, fandím každému N-kaři.

Vnější spirála má R-261 a vnitřní spirála má R-228 Včem přesně byl problém? Já jsem trochu ten oblouk trochu naklonil, aby jsem snížil odstředivé síly. No zítra zkusím položít tu spirálu a uvidím jak to jede. V nejhorším spirálu vyhodím a budu mít horní nádraží koncové.

Ve spirirále budete mít problém spíš s klopnými silami do středu. Alespoň ve "stoupacím" směru.
A že byste našel dostatečně velkou rychlost, aby vám odstředivé síly spolehlivě kompenzovaly toto klopení se skoro neobávám.
V žádném případě nechci podceňovat váš um a píli, ale 261mm je skutečných 41.5m

Aha, už chápu, čím menší poloměr tím vetší stahování do středu jako když se stahuje smyčka. Už se se spirálou pomalu loučím... Ale jsem zvědav na testy v realu.

Dandy píše:Jaký je tvůj názor na to horní nádraží?

Otázkou je,zda se budou vlaky v horním nádraží křižovat?

Co se týká spirál,Miloš má pravdu,pochybují také,že by v N-ku by byly až tak velké odstředivé síly?Jedině,že by se jel ve spirále rychlosti šikansenu.Kdo ti prosím tě poradil,aby jsi naklopil oblouky.Spíše se může stát,že dlouhá souprava napří-
klad nákladní vlak se překlopí dovnitř.
A teď k samotné spirále.Jaké výpočty jsi použil pro stavbu spirály nevím.Mě vychází toto:
Spirála R228 mm/délka dráhy 1432 mm
Poměr stoupání 1:30
Horní konec jedné spirály bude mít T.K. + 47 mm
Matematika
T.K...................................+ 47
kolejnice 4 mm....................+ 43
podkladový materiál 5 mm......+ 38
světlost 5 mm.....................+ 33
Nem102 +33 mm.....................0
T.K.+/- 0

Při tomto stoupání by měly soupravy v pohodě vyjet spirálu.Než se ale začne budovat spirála o daném poloměru,vždy se dělá zkouška průjezdu nejdelšího vlaku na té trati ve stoupání.
Další věc na kterou se rádo zapomíná jsou závitové tyče a to jejich umístění.Hodně,velmi hodně záleží jaký typ vozidla dle NEM112 se použijí v provozu.Jak už HonzaM psal nedodržení NEM vede k bourání spirály,protože nejdelší vozidlo na této trati nebylo schopno projet spirálu kvůli vzdálenosti umístění závitových tyčí.Zkouška probíhá běžným způsobem tím,že projedeme nejdelším uvažovaným vozidlem obloukem dané trati s naznačenými body tyči a ty se posouvají až do bezko-
lizního stavu.
Po zjištění všech podkladů se teprve rozhodne o stavbě spirály.
Milan

Milan: Ano v nádraží jsem chtěl vlaky křižovat plus tu vlečku a s tím související posun.

Já tam mám 4 spirály a 90st s celkovým převýšením 190mm snažil jsem se nepřekročit 4 cm na metr. Mezery mezi tyčemi jsou 5 cm. Jsem už fakt zvědavý až to vyzkouším. To s tím náklonem, někde jsem to čet, ale možná jsem to jen špatně pochopil. Naštěstí to změnit a případně upravit náklon není problém.

Ještě všem, vážím si vašich rad a postřehů. Díky

Převýšení /náklon dovnitř je hloupost s ohledem na jízdní odpor v malém oblouku.
Zvláště, pokud vozidla zastaví a opět se rozjíždějí.
Sesypou se dovnitř a šmytec.
Hezký večer Všem !!

Dandy píše:Naštěstí to změnit a případně upravit náklon není problém.

A vejde se vám tam po té úpravě i vlak mezi patra spirály?
A když už se vejde, budete schopen ho ve spirále nějak poopravit, když třeba vykolejí, tedy vejdou se vám tam s mírnou rezervou ještě i prsty?

Ano mám 4,5 cm na patro. Ze zadní a leve strany to chci nechat otevřené...

Noo.
A změřil jste si, kolik to dělá, když dáte na stůl korek (pokud jej použijete) kolej s pražci, na ni nejvyšší předpokládaný vagon a na vagon položíte 3. článek prostředníčku (nebo dlaň)?
Nebo předpokládáte, že problém bude jen na začátku a nebo na konci vlaku a vy nebudete nad vagon muset ruku protahovat.
A jak se těmi 45mm protáhnete na 450mm vzdálený vagon na protější straně smyčky? Třeba já mám ruku v zápěstí 50mm "tlustou", ale dál v lokti (250mm od zápěstí) už to je 110mm .
Nebo předpokládáte, že tam nikdy k problému nedojde? Nebo máte vyzkoušeno, že se třeba do "druhého patra" dostanete zprostředku spirály?

Mně je to celkem jedno, jak si to uděláte, jen abyste se pak nedíval na nějak porouchaný vlak ve smyčce jako husa do flašky.

Ano je tam přístup středem spirály ze spodku a bokem ze skrytého nádraží . Ale kdo vi jestli tam špitálu budu mít, když s ni budou problémy....

Takže jsem včera položil koleje do spirály, do půlky koleje od Flaishmana (měl jsem hodně oblouků) a zbytek PECO. Kupodivu ty oblouky šli osazovat hůř a naopak mě překvapilo jak dobře se s PECO pracuje a jak dobře drží vytvarovaný oblouk. Koleje jsem fixoval vruty, ve stísněných částech s pomocí úhlového nádstavce. Po osazení jsem vyjel se soupravou s dlouhými a pak i krátkými vagony o délce cca 1,3m asi 20x nahoru a dolu v jednom místě se mašina zastavovala, po úpravě jede kontinuálně až do horního nádraží. U závitových tyčí je všude ještě dostatečně místa a nevypadá, že by s tím měl být v budoucnu problém. Takže vše nad obavy dopadlo dobře což mě těší a užívám si jízdu vlaku nahoru dolu nahoru dolů... V pozítří mi přijdou výhybky od PECA, tak se pustím do nádraží.
S čím by jsem, ale potřeboval poradit, tak s horním nádražím jestli je to tak jak jsem o pár příspěvku vzad navrhl, nebo je to provozně špatně. A pak jaká most by jste dali přes údolí s mostovkou o délce 39-42cm uvažuji jestli zvolit most s pilířem uprostřed, nebo bez. Stavím III-IV epochu.
Uvažuji o tomto https://www.itvlaky.cz/mosty-a-lavky/n- ... er-222578/

Ahoj, jestli platí poslední schéma stanice co je na str.4, tak tam asi není co vymýšlet.
Co se týká mostu, záleží nejen na šířce údolí, ale i na hloubce. Ten most na obrázku a obecně příhradové konstrukce s dolní mostovkou, jsou pro místa, kde není pod mostem moc místa (trať je na náspu nad řekou, nebo pod ni vede nízko silnice apod.). Máš-li dost místa na výšku, co zkusit kamenný most, nebo kombinaci kamen + ocelová konstrukce.
Taky bývá málokdy most od kraje údolí ke kraji. Spíš je typické vedení na násep - most - násep. To tím most zkrátí, ale pokud bude přes 20 cm určitě bych pilíř udělal.

Doporučuji několikeré vyzkoušení s více soupravami, ve spirále jsem měl problémy s rozpojováním vlaků, dále pak s překlopením soupravy dovnitř v případech, kdy měl některý z vozů u konce soupravy větší odpor otáčení dvojkolí- múže to být třeba u vozů s osvětlením, u nichž odpor způsobují sběrače. Vrátit na koleje vlak který ve spirále vykolejil je docela problematické. Asi nebudeš provozovat RailJet v plné délce, u něj mám problém s vyjetím stoupání 3,5 - 4% a to v rovném úseku. To ale Tvůj problém zřejmě nebude. 4 cm na metr ve spirále mi připadá trochu moc.