Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj,
o víkendu jsem dokončil úpravu PECO výhybek. Doplnil jsem táhlo jazyků od Weinerta. Májí to pěkně vymyšlené, do jazyku se musí vyvrtat 0,4mm díra, do které se zastrčí čep táhla a ze shora se jazyk zajistí k táhlu ohnutím pásku. Tím je zajištěna výšková poloha jazyku (jazyk nemůže trčet nad opornici), tak i plíšek předpruží jazyk, aby se v polovině moc nepřiblížil k opornici (důležité u dlouhých výhybek, známý problém Tillig EW5). Také táhlo vypadá pěkně subtilně.
Ještě by se dala Peco výhybkám vytknout pokládka pražcového roštu a absence dvojitých pražců, ale to mě už nechává klidným. To by mi z té výhybky opravdu nic nezbylo:-).
Marek

Ahoj,
první zhlaví položeno, přestavníky zapojeny, vše funguje, tak jak má. Příští víkend mě čeká druhá strana, výhybky už mám upravené. Jedna dokumentační fotka.
Marek

Musím se pochlubit velkou událostí, která se odehrála na mém kolejišti. V neděli 16.6.2019 byl zahájen provoz až do koncové stanice Heřmanova Lhota. Ve stanici se objevila řada vozidel, dokonce i nový motorový vůz ze Škodových závodů M234.0, který přivezl delegaci z Prahy. Bohužel zatím není na kolejiště napojena výtopna a ani textilka, tudíž nebylo možné ve stanici dobrat vodu a uhlí a manipulace s vozy byla slabší. I přesto do stanice přijel manipulační vlak složený z jednoho Dčka, šesti nákladních vozů a lokomotivy 324.3 (původní řada IIIa), vlak zaplnil celou dopravní kolej (od námezníku k námezniku). Vozy byly přistaveny ke skladišti, na kusou kolej s volnou skládkou a také k nakladišti dřeva, které je už zabezpečeno funkční výkolejkou.
Osobní vlak ve složení 422.0, Ddk a Ci přivezl první cestující. Dobrá zpráva je, že použité lokomotivy nemají se stoupáním problém. Traťovka bude muset upravit dvě místa na trati, na kterých 324.3 vykolejuje, ostatní stroje jezdí bez problémů. Tento stroj má sice odpružené všechny nápravy, ale Finescale dvojkolí jsou hodně náchylné na nerovnosti, které i lokomotivy s RP25 bez problémů přejedou.
Zde je pár fotek z provozu.

Ta 324.3 s černými tabulkami je v tomle téměř zahradním měřítku opravdu moc pěkná. Držím palce do další stavby v mé oblíbené a vzácné 2.epoše. Vím, že život v ní není lehký. Jen mám trochu strach z dalšího vývoje, neboť podle označení toho malého bejčka už Ti do krajiny vtrhla rudá armáda. Pozor aby teď nenásledovalo rozorávání mezí, bourání kapliček a nakonec Drahstav zazdí okna a stříkne na nádražní fasádu šedý břízolit...

Je poznat cvičené oko:-). V této variantě se Bejček na kolejišti objevil jen na testovací jízdy, bude přeznačen a přebarven na celo-černou verzi s mosaznými tabulkami. V Heřmanově Lhotě žádná kolektivizace ještě dlouho nebude, políčka obdělávají místní rolníci. Textilní továrna patří továrníkovi Esslerovi, který se začíná bát nástupu ekonomické krize, ale o znárodnění zatím nemá ani potuchy.
Kolejiště je zasazeno do blíže neurčených hor v Čechách poblíž hranic s Německem, tedy Sudety. Období je jasné: přelom 20. a 30. let, je to ze dvou důvodů: 1) mohou dojíždět staré nákladní vozy, které nikdy nedostaly tlakovou brzdu a může se i objevit moderní kolejový autobus a třeba i věžák. 2) V Německu se ještě nedostal k moci vídeňský malíř pokojů a tak u nás mohli společně pracovat na rozvoji mladé republiky všechny národnosti.

Drobný tradovaný omyl - ten pán nemaloval pokoje, ale pohlednice (a "krajinky" z fronty). Nebyly úplně špatné (pár kousků jsem viděl v jedné publikaci), ale ten styl přišel do módy až dlouho po jeho likvidaci.
Co se týká té 324.3 - to je komplet novostavba, nebo přestavba na nějakém dostupném pojezdu?
Možná by se tam šikla 415.0, jezdily tu (původně snad v Děčíně) od roku 1918. V bazarech pobíhá pár kousků Br92 od Trixe a potřebné doplňky pro přestavbu má jak Muras, tak BV model.

Drobný tradovaný omyl - ten pán nemaloval pokoje, ale pohlednice (a "krajinky" z fronty). Nebyly úplně špatné (pár kousků jsem viděl v jedné publikaci), ale ten styl přišel do módy až dlouho po jeho likvidaci.

Ano máš pravdu, byl to takový vtípek, i když i tuto profesi si vyzkoušel.

Co se týká té 324.3 - to je komplet novostavba, nebo přestavba na nějakém dostupném pojezdu?

Je to tovární model, zatím prodělal úpravy, aby projížděl oblouky o poloměru 600mm, ale ještě přijde dál vylepšit, lokomotivní četa, uhlí a drobná patina.

Možná by se tam šikla 415.0, jezdily tu (původně snad v Děčíně) od roku 1918. V bazarech pobíhá pár kousků Br92 od Trixe a potřebné doplňky pro přestavbu má jak Muras, tak BV model.

415tku od Trixe už jsem si přestavoval, ale je podle předlohy ze třetí epochy a ke všemu sem by se moc nehodila, je to moc těžká lokomotiva, která na lokálkách nejezdila. Únosnost mostů a otevřených propustí mám max 14 tun. Na tomto kolejišti by měly být doma typičtější lokálkové lokomotivy řady 310.0 a 422.0. Bejčka nám dělá Brawa a 310tka bude snad ze stavebnice od dua Igor Z. a Pavel G, už se na ní moc těším.

Takže lokomotiva je Micro-Metakit. Originální značkový revolver z druhé poloviny 19. století ve funkčním stavu vyjde levněji, i když ta lokomotiva je mnohem lepší řemeslo. Bohužel bych si ji mohl šíbovat jen po rovné koleji, nic s dostatečným poloměrem se mi domů nevejde.

Ten Kafemlejnek bude komplet novinka, nebo nový vršek na pojezdu Br89 od FLM?

Střelec píše:Ten Kafemlejnek bude komplet novinka, nebo nový vršek na pojezdu Br89 od FLM?

Je to komplet novostavba viz http://www.metalmodel.biz/index.php/uvod/csd-310-0/ .
Dřív se dal koupit v Rakousku odlitek 310tky, který šel posadit na Br89tku. Když jsem viděl výsledek, tak jsem do toho nešel, model vypadal jako kafemlejnek na steroidech.... (89tka je moc velká)

Díky!
Jak jsem koukal na ty snímky z vývoje 310.0, taky nebude zrovna za hubičku. Pokud by ale prošla minimální tovární poloměry oblouku, nebyla by o odbyt nouze. Co se týká vozového parku, kolik z toho na fotkách je (přeznačená) tovární výroba? Sám mám pár dost pofidérně sbouchaných kousků od ADAstu a od Lepieše (jak stavebnice, tak Zl ze střihů a leptů) a něco přeznačených sérioveka k tomu opravdu "echt" jenom 422.0 s krátkýma vanama, 314.0 na hračkovým podvozku + pár kousků přeznačených vozů a lopkomotiv do ranný třetí epochy (těsně po válce). Děda jezdil před válkou a po válce v Chebu a za války v Klatovech....

Perfektní inspirace. Jak vznikla ta budka kolejivé váhy u skladiště? Pokud to je to nějaká stavebnice, prosím o zdroj. Děkuji.

Ahoj,
omlouvám se za pozdní odpovědi, byl jsem nějakou dobu pryč.

kokr píše:Jak vznikla ta budka kolejivé váhy u skladiště? Pokud to je to nějaká stavebnice, prosím o zdroj. Děkuji.

Budka je úpravená stavebnice od Radka Maliny. Původní viz link http://malina.byl.cz/budovy/303.html . Stačí mu napsat a určitě se domluvíte. Nevím, zda přesně sedí rozměry, ale to mě moc netrápí.

Střelec píše:Co se týká vozového parku, kolik z toho na fotkách je (přeznačená) tovární výroba? Sám mám pár dost pofidérně sbouchaných kousků od ADAstu a od Lepieše (jak stavebnice, tak Zl ze střihů a leptů) a něco přeznačených sérioveka k tomu opravdu "echt" jenom 422.0 s krátkýma vanama, 314.0 na hračkovým podvozku + pár kousků přeznačených vozů a lopkomotiv do ranný třetí epochy (těsně po válce). Děda jezdil před válkou a po válce v Chebu a za války v Klatovech....

Na fotce jsou vidět: Ddk od Kleina, Ci od Brawy, Zl Roc ex KleinMB, upravený nízkostěnný vůz ex KleinMB (odlitek Kwasnica, spodek od RadekSindy), Cisterna od Fleischmanna (přestavba P. Szemso), G10 Brawa a Roco - DRG.

Ještě doplním odkaz na přestavbu ADASTů.

Na stole mám Ul od Lepieše, Ut bez brzdy od Kwasnica, Zl od Lepieše, G10 Brawa na přeznačení, U Fleischmann na přeznačení.

Lokálka je situovaná blízko hranic s Německem, tudíž vozy DRG se zde mohou běžně pohybovat. Mám připraveny další vozy od Fleischmanna, Brawy, které se zde budou vyskytovat a u ČSD nikdy nebyly.

Díky!
Být to Chebsko, vešel by se větší podíl DRG. Ta dlouhá kůlna pro traťovku je dřevěná od Igry, nebo lepenková od Bartáka? Obě jsou pěkné, ale dřevo je dřevo.

Co se týká G10 od Brawy, časem bych si jeden kousek rád upravil (pokud někde seženu jetý) na "cukerní komisi", ale ne v tradiční červenohnědé, ale v zelené, protože mi to na léta tradovaném snímku připadá dost tmavé.

Jaký máš názor na krátké mosazné uhláky od Lepieše? Dal jsem postupně dohromady tři, ale moc koukatelné to není (na pájení jsem levej a všechno lepit nejde). Jsou dost těžké (větší souprava by chtěla opravdu dobrou lokomotivu) a měl jsem u varianty s brzdou poněkud problém zachovat izolaci od dvojkolí, aby mi to neházelo kraťas.
S trochou štěstí lze do druhé epochy upravit služebák pro nákladní vlaky od Cekul, od Kuber je k dispozici leptaná stavebnice lokálkového vozu BCi a krátké DF. To BCi nebylo v katalogu, ale lze si o něj napsat, designově odpovídá zhruba Ci od ADASTu, bude pasovat do epoch od první do začátku třetí.

ale ne v tradiční červenohnědé, ale v zelené, protože mi to na léta tradovaném snímku připadá dost tmavé.

Jenže vozy byly doložitelně červenohnědé, jen se natíraly v Německu a odstín byl zřejmě víc dohněda ve srovnání s našimi.

Střelec píše:Ta dlouhá kůlna pro traťovku je dřevěná od Igry, nebo lepenková od Bartáka? Obě jsou pěkné, ale dřevo je dřevo

Kůlna je od Bartáka.

Střelec píše:Jaký máš názor na krátké mosazné uhláky od Lepieše? Dal jsem postupně dohromady tři, ale moc koukatelné to není (na pájení jsem levej a všechno lepit nejde). Jsou dost těžké (větší souprava by chtěla opravdu dobrou lokomotivu) a měl jsem u varianty s brzdou poněkud problém zachovat izolaci od dvojkolí, aby mi to neházelo kraťas.

Stavebnice je to moc pěkná, hezky vše do sebe pasuje, ale některé díly raději kupuji. Třeba skládat čtyřpatkové nárazníky z leptu jsem vzdal v zájmu zachování svého duševního zdraví . Složitost stavby je vyšší než u stavebnic od DK-modelu/Cekul, ale výsledek za to stojí. Hmotnost sestaveného vozu je dobrá. Mám podobný uhláček od Pepy Zeleného. Je to odlitek z PURu a tam jsem měl problém s jeho nízkou hmotností, musel jsem zvýšit podlahu a pod ní dát olověný plech, aby to nějak rozumně jezdil.
U MS stavebnic jak vozů tak i lokomotiv je dobré si dát pozor na izolaci. U uhláku s brzdou je problém se špalky, aby nezkratovali. Dá se to řešit vlepením držáků zdrží do plastové trubičky, tak aby byly izolovány od zbytku vozu.
Foto postaveného vozu od Radka: https://drake-model.rajce.idnes.cz/K_KFNB_1900 , doporučuji se kouknout i na ostatní vozy.

Střelec píše:S trochou štěstí lze do druhé epochy upravit služebák pro nákladní vlaky od Cekul, od Kuber je k dispozici leptaná stavebnice lokálkového vozu BCi a krátké DF. To BCi nebylo v katalogu, ale lze si o něj napsat, designově odpovídá zhruba Ci od ADASTu, bude pasovat do epoch od první do začátku třetí.

Tyto stavebnice jsou pro mě moc zjednodušené, ale věřím, že si svoje zákazníky najdou.