Rozšíření stávajícího kolejiště

[milan ferdián]

viz příloha, divoké osy souběžných kolejí, divoký poloměr oblouků hned na vstupu panelu. RadekHO ti dal tipy, stanice stačí zpracovat.
-m-

[Zlámalík]

Když vidím ten plánek výše, tak aniž bych chtěl být rýpavý, tohle je právě to, když člověk napřed použije software
Neberu to ve zlém, mluvím z vlastní zkušenosti.

[sidlo]

Hodně příspěvků v tomto vlákně je off topic. Přidám se také.
Autor plánku navrhoval rychle a nedal si práci s detaily. Použitý sw má funkci paralelní kolej a ta mu zaručí konstantní osovou vzdálenost sousedních kolejí.
S tužkou a papírem se dá udělat cokoliv. Ale na obtížnější věci je sw lepší. Například přechodnice. Sice se s kalkulačkou dají vypočítat počáteční a koncový vektor, počáteční a koncový poloměr, ale dá to pravdu hodně počítání. Proto to nikdo nepočítá. Výše použitý sw to udělá rychle a přesně.

[milan ferdián]

Peťo souhlasím s tebou a nemám zájem zpochybňovat tento soft (nevzpomenu si jak se jmenuje, scram?). Využívá jej hodně lidí. Problém je v tom, že osa souběžných kolejí je 45 mm. Na ostrovní nástupiště potřebuješ 60 mm. Ten můj pracný soft s tužkou a papírem, to už má spočítané s ostrovním nástupištěm, jen mi hlásí, že tem Railjet na délku panelu 2400 mm se vejde s odřenými ušima. Levé/pravé zhlaví a nákladový obvod jsem si upravil podle sebe. Čekám co mi řekne paní geometrie.
-m-

[HonzaM]

Peťo souhlasím s tebou a nemám zájem zpochybňovat tento soft (nevzpomenu si jak se jmenuje, scram?). Využívá jej hodně lidí. Problém je v tom, že osa souběžných kolejí je 45 mm. Na ostrovní nástupiště potřebuješ 60 mm. Ten můj pracný soft s tužkou a papírem, to už má spočítané s ostrovním nástupištěm, jen mi hlásí, že tem Railjet na délku panelu 2400 mm se vejde s odřenými ušima. Levé/pravé zhlaví a nákladový obvod jsem si upravil podle sebe. Čekám co mi řekne paní geometrie.
-m-

Ten soft se jmenuje XTrackCAD. Rozteč souběžných kolejí si lze zvolit libovolnou, zadává se po milimetrech a se SCARMem se nedá srovnávat. S tou délkou panelu má Milan pravdu, protáhnu ho na 2600 nebo 2700 mm, to není problém. Dala by se zvětšit i šířka, místa je na to dost, ale pohledově i pro přístupnost mi těch 60 cm u N-ka připadá ideální. Na svěm dosavadním kolejišti mám pěkná ostrovní nástupiště pro osovou rozteč koleji 45 mm a vypadá to docela dobře. Viz obrázek.

[milan ferdián]

Studie mezilehlé stanice v oblouku. Stanice má přípravu na ostrovní nástupiště pro osy souběžných kolejí 60 mm. V případě, že jsou k dispozici ostrovní nástupiště pro souběžné osy kolejí 45 mm, stačí posunou spodní koleje a spodní část obou zhlaví, na přerušovanou čáru, kde je tato hodnota 45 mm uvedena a výhybky podle geometrie upravit. Poloměry oblouků při této os kolejí pak budou R1325-R1295-R1265 vše v úhlu 15°. Vložená anglická výhybka má funkci pro výtažnou kolej a pro manipulační kolej do nákladového obvodu. Použité výhybky jednoduché S/střední délka 137 mm a jedna D/dlouhá délka 164 mm. Symetrické jsou označeny písmem "Y". V případě úpravy spodní části kolejiště k ose 45 mm, doporučuji vložit anglickou výhybku hned před anglickou v křížení dvojité kolejové spojky. Nákladní zátěž se může odebírat z prostřední koleje pro nákladní obvod a má k dispozici další kolej nejbližší k výpravní budově.
Použitý SOFT/TPK.
-m-

[sidlo]

... Ten můj pracný soft s tužkou a papírem, to už má spočítané s ostrovním nástupištěm ...

Milane, ti jsi úplně jiná kategorie. Ty máš databázi všech výhybek v hlavě. Podíváš se na dostupný prostor a už víš jak to vyjde. Výpočtem si to už jenom potvrdíš. My obyčejní smrtelníci to máme jinak.

... aniž bych chtěl být rýpavý, tohle je právě to, když člověk napřed použije software ...

Já mám zkušenost opačnou. Když je nějaký námět, tak si ho hned začnu kreslit v XTrackCAD. Ten mi rychle ukáže co jsem nedomyslel.

[HonzaM]

Prosím znalé odborníky - můžete mi poradit zda existuje nějaká stanice na hlavní dvojkolejné trati, na kterou bych se mohl podívat na letecké mapě? Jak už jsem tady psal, líbí se mi Tanvald, staniční koleje předpokládám tímto stylem, v plynulém oblouku.
Předem děkuji.

[HonzaM]

Milane, díky že jsi se tomu tématu věnoval. Ocenil bych pokud bys mohl využít Tvé bohaté zkušenosti s vlečkami, nákladišti a čepy a navrhl tuto část. Já v tomto oboru bohužel žádné zkušenosti ani znalosti nemám. Ty bys jistě mohl vymyslet něco, co by dávalo smysl.

[HonzaM]

Pokusil jsem se o další návrh. U nákladového prostoru předpokládám nějakou skladovou/průmyslovou budovu. Nádraží je naznačeno obdélníkem na severní straně, v levém horním rohu by byla nějaká městská zástavba, v pravém horném rohu by se mírně zvedal terén s nějakou vegetací-
Použité kolejivo je PECO Streamline Code 55, výhybky krátké SL-E391F a SL-E392F, angličany SL390F.

[RadekH0]

Honzo nějaký prostor tam máš. Pro inspiraci posílám pár fotek z našeho klubového kolejiště ve Žďáru nad Sázavou, kde je ve stejnojmenné stanici vlečka do Žďárských strojíren a sléváren (Žďas). Námětem by to mohlo být něco pro tebe. Na vlečku se vozí vše od uhlí, kusovku ze strojíren až po materiál a šrot. Samozřejmě musíš upravit podle tvého prostoru.
Fotek je vícero, ale musel bys hledat v historii aktualizací na stránkách.

Radek

[RadekH0]

Ještě jedna fotka z reálu a plánek z kolejiště.

[sidlo]

Zrovna ten případ ŽĎAS je hezká ukázka toho, že výtažná kolej není potřeba, respektive je to někdy zbytečná komplikace.
Potom je na rozhodnutí, zdali z toho udělat

• vlečku - potom se tomu musí přizpůsobit vozový park, který tam bude zajíždět, jak bylo řečeno třeba koks pro slévárnu a plošiňáky pro odlitky, obsluhovat to bude vlečková lokomotiva
• terminál - a zase přizpůsobit vozový park, zajíždět tam budou ucelenky, většinou kontejnery, dovedl bych si představit i auta, potom by tam mohla zajíždět i vlaková lokomotiva s minimem posunu

Budu předjímat, pro Honzu a jeho způsob provozu bych preferoval terminál a ucelené soupravy bez přepřahu na posunovací lokomotivu. Bez výtažné koleje, 2 - 3 koleje v terminálu.

[RadekH0]

Zrovna ten případ ŽĎAS je hezká ukázka toho, že výtažná kolej není potřeba, respektive je to někdy zbytečná komplikace.

Zrovna v tomhle případě se výtažná kolej používá často. Při obsluze uhlí na vlečce se celá souprava nevejde na jednu kolej a musí se rozdělit napůl. Jelikož je na trati celkem velký provoz, tak mašina vytáhne celou soupravu na zhlaví, zasune do vlečky, v půlce soupravu trhne a vyjede do výtahu ( zhlaví je volné a provoz není omezen). Poté druhou půlku z výtahu zasune na vedlejší kolej. To samé při sestavě prázdných uhláků… Pokud by výtah nebyl, byla by půlka zhlaví zaseklá na moc dlouho.

Radek

[HonzaM]

Ta myšlenka kontejnerového terminálu se mi líbí, mimo jiné i proto že mám dost kontejnerových vozů, jen mi není jasný způsob provozu - vozy se tam budou sunout postrkem? Omlouvám se, nemám bohužel očíslované koleje ani označená zhlaví, budu to tedy popisovat jen podle polohy na obrázku. Předpokládal bych to tak, že kontejnerový vlak přijede z pravé strany na tu spodní kolej. U lokomotivy ponechám tolik vozů aby se vešly na tu výtažnou kolej a odtud je postrkem dovezu odsunu na kolej terminálu, lokomotiva se vrátí na výtažnou kolej a zacouvá pro další vozy.
Ale o železničním provozu toho moc nevím a jsem úplně vedle. Uvítám jakékoli informace, také náměty zda by ještě neměly někde být doplněny kusé koleje.