Kolejiště TT 252 x 101 výška 32

[Trixt]

Sandy: Prosím tě, myslíš tento návrh: https://www.akvarko.cz/tt/navrh14a_1.jpg?

P.S: Klidně to jen načrtni, jde o myšlenku, geometrii si pořeším.

[Sandy]

Takže po fázi 0 (realizace panelu) je dokončena i fáze 1 (položení kolejí v úrovni 0). Vratné smyčky založené na optočlenech fungují skvěle a určitě bych toto řešení doporučil každému. kdo něco podobného řeší. Momentálně se prokousávám konfigurací kolejiště v programu RockRail. Jezdí to (i náhodně samo), ale o nějaké automatizaci zatím mluvit nemohu. Věřím ale, že se to časem poddá. Takže kolejiště má momentálně následující vzhled:

koleje10.jpg

Teď mám několik možností co dál. Mohu se pustit do krajiny, třeba do štěrkování, začít řešit návěstidla a nebo ještě dořešit trať do koncového nádraží, tedy zrealizovat výhybnu vlastní stoupání a koncovou stanici s vlečkou. Asi bych té poslední možnosti dal přednost, ale u té koncové stanice a vlečky si pořád nejsem jist jejím uspořádáním:



Potřeboval bych buď ujistit, že je to Ok nebo popostrčit správný, směrem.

Omlouvám se mělo být "trixt214"
"Tyrkysovou" část bych nechal jak je. Jen bych přehodil tu kusou kolej.
"Fialovou" část bych ohnul téměř rovnoběžně s "tyrkysovou". A kdyby se na příjezdu do stanice ubrala jedna krátká přímá kolej, mohla by se tam vejít krátká kusá kolej kolem zadního okraje panelu. Podle schematu
https://sandyh0.rajce.idnes.cz/Svrzno/#P4131533.jpg

[jirmicz]

Klidně bych to nechal i s tou propojkou se šturcem na odstavení vlečkové loko(puklik, rosnička, malý lego, bangle) podle toho jak je vlečlař bohatý. Taková vlečka je např. Napajedla Fatra. Tam dělají nějaký plastový výrobky. Takže občas tam stáčí z cisteren pak z Rajek a hotový výrobky se odvážejí v krytých vozech nebo kamion. Mají tam malé lego. Pišu z mobilu a nemůžu nakrestil jak bych to viděl já. Ale mě by se osobně líbili. Jenom dva šturci a výtažná kolej, kde by byla malá remíza na vlečkovou loko. Mn by přijel do stanice. Objel vzal zátěž na jednu volnou vlečkovou kolej. Tam ji nechá přejede na druhou kolej, kde vezme vozy na odvoz. Vratí se do stanice. Pak si může uděl posun a obsluhu ve stanici( ke skladu, uhelné sklady, volná skládka s nakládkou dřiva) a může jet dolu. No a vlečková mašinka si jenom po vlečce bude jezdit jak potřebuje. Přehodit vůz sem k rampě sem cisternu stočení a tak.

[Myšpulín]

Pánové, myslím, že v tom Trixovi děláte pěkný zmatek. Možná se mýlím, ale Trix chtěl nějaký malý podnik, snad výrobnu rozváděčů, nebo tak něco. A vy do něj s Fatrou Napajedla. Opravdu podobnost čistě náhodná.

Trix by asi měl opět naspecifikovat své vlastní požadavky a z nich by měla vyvstat podoba stanice a vlečky. Výrobce beden určitě nebude tak bohatý či nebude neustále šoupat s vozy, aby na to měl vlastní lokomotivu (vrátek mu postačí ). A podle toho bude mít podobu i vlečka a způsob její obsluhy.

A ohledně oné zmiňované výhybky, je potřeba neplést si pojmy a dojmy (před časem to tady Hank v nějakém vlákně vysvětloval i s používáním na našem území).

[Trixt]

Takže by to molo vypadat viz obrázek.Vlečka by měla dvě koleje - návoz materiálu a odvoz hotových výrobků. Obsluhu vlečky by zajišťovala lokomotiva odstavená občas na vlečce a občas v areálu nádraží na šturcu. Odvoz vagónů z koncové stanice by bylo zajišťováno jiným strojem, neb přípojná stanice není cílovým místem. Jak jsem již psal, koncová stanice původně nebyla koncová.



Jinak se musím podělit o novou zkušenost. Dnes jsem se stal hrdým majitelem Zamračené od firmy MTB-model. Viz obrázek.



Po úvodním nadšení mě čekalo mírné rozčarování. Lokomotivu jsem totiž posadil na koleje a rozjel. Fungovala skvěle až do chvíle, kdy jsem změnil směr jízdy. Lokomotiva se rozjela na opačnou stranu, ale jakmile dojela do zatáčky, začala vydávat zvláštní zvuky a jakoby jí klouzaly kolečka a nechtěla jet. Když jsem vzal lokomotivu do ruky a naklonil, vypadla z ní nějaká součástka. K mému překvapení se jednalo o kardanový hřídel. A co teď, vše zase zabalit a poslat ji zpět? No nakonec jsem se rozhodl, že zkusím kardanový hřídel vrátit tam, kam patří. Nakonec se to povedlo, ale díky mým nulovým zkušenostem to trvalo jeden a půl hodiny a po celou dobu mi asistovala moje domácí víla s baterkou. Po opětovném složení lokomotiva jezdí skvěle a má za sebou pár hodin ježdění. Co ale mohu říci, je mnohem méně tolerantní vůči drobným nedostatkům položeného kolejiva. BR109 jede naprosto bez problémů, ale Zamračené se sem tam nějaká výhybka nelíbí. Ale po pár hodinách ježdění a mírných úpravách kolejiva to vypadá, že si Zamračená na svoji novou domácnost zvykne. Nemáte někdo podobnou zkušenost?

Myšpulín: Narážíš na problém dvojitá výhybka versus třícestná?

[Sandy]

Pánové, myslím, že v tom Trixovi děláte pěkný zmatek. Možná se mýlím, ale Trix chtěl nějaký malý podnik, snad výrobnu rozváděčů, nebo tak něco. A vy do něj s Fatrou Napajedla. Opravdu podobnost čistě náhodná.

Trix by asi měl opět naspecifikovat své vlastní požadavky a z nich by měla vyvstat podoba stanice a vlečky. Výrobce beden určitě nebude tak bohatý či nebude neustále šoupat s vozy, aby na to měl vlastní lokomotivu (vrátek mu postačí ). A podle toho bude mít podobu i vlečka a způsob její obsluhy.

A ohledně oné zmiňované výhybky, je potřeba neplést si pojmy a dojmy (před časem to tady Hank v nějakém vlákně vysvětloval i s používáním na našem území).

Tak trixt v první řadě neví úplně přesně, co vlastně chce. Předpokládám, že, stejně jako každý z nás, chce mít na kolejišti co nejpestřejší provoz. A když se podívám, jakým tempem roste jeho kolejiště, tak předpokládám, že po jeho dokončení bude stejným tempem růst jeho vozový park. A vozy bude chtít prezentovat.
Na chvíli zavřu oči a zasním se, jak bych to postavil já (kdybych to uměl). Viz schema "trixt 214". str.22.

Na začátku se vrátím do historie. Odbočná stanice Brodek nad Hniličkou byla původně bezvýznamná zastávka na trati I.Radiální Předlitavské Dráhy (I.RPD) někde ve středních Čechách. Na konci devatenáctého století se velkostatkář kníže Švarceneger rozhodl povznést kraj a rozhojnit svůj nevelký majetek a postavil z Brodku nad Hniličkou do Lhoty pod Plešivcem krátkou lokálku.
Lhota p/P byla původně jen dvoukolejná koncová stanička. Původní provozovatel předpokládal, že v této malé koncové stanici bude nocovat malá parní lokomotiva, která zde zajišťovala provoz. Proto na kusé koleji vybudoval popelovou jámu, vodní jeřáb a malou výtopnu. Zbrojení uhlím se provádělo koši z dřevěné rampy, jejíž základy vidíme vedle kusé koleje. Stanička měla malou staniční budovu. Vedle ní vyrostlo dřevěné skladišťátko s rampičkou. Po zestátnění dráhy byla výtopna snesena, ale popelová jáma a vodní jeřáb zůstaly.

V Brodku nad Hniličkou vznikla malá stanice se dvěma kolejemi pro lokálku. Majitelé I.RPD se rozhodli přiživit na lokálce a postavili čtvrtou kolej.
A protože tehdejší stavitelé nepoznali výhody plánovitého hospodářství, vznikl ve stanici nesourodý soubor kusých kolejí...
Velkostatkář Š. nebyl moc dobrý podnikatel. Proto byl rád, když jeho skomírající velkostatek převzali nadšení členové JZD Ohnivý srpen. A Lhota p/P rázem nabrala na významu. Ve stanici přibyla nová kusá kolej na které se provádí příležitostná nakládka živých zvířat ( vozy Hks/M). A zrovna tento týden pořádají členové Svazu požární ochrany a místní sportovci "železnou neděli" a budou potřebovat vůz E/Vtr.
V blízkosti stanice byla ve starém pivovaru postavena „krvárna“ (závod na zpracování dobytčí krve). Krev se dováží v konvích ve vozech Glm/Ztr a po zpracování na krmivo pro dobytek, se odváží v pytlích ve vozech Hacgs/Zsa. Vykládka a nakládka se provádí na rampě. Malé skladiště slouží místním zahrádkářům a malorolníkům jako sklad hnojiva ( všechny typy „Zetek“). Manipulační kolej u staniční budovy nestačila provozu a tak byla pro objíždění souprav a příležitostné odložení vozů vybudována další staniční kolej.

Osvícení straničtí funkcionáři se rozhodli místní kraj dále zvelebit a umožnit lidem lepší bydlení. Proto měla být v blízkém městečku Lhota p/P zahájena výstavba panelových domů. Protože „paneláky“ měly vyrůst i v širokém okolí, ukázalo se hospodárnější vyrábět panely přímo na místě. A tak byla postavena malá panelárna/betonárka, ke které byla vybudována krátká vlečka s objízdnou kolejí. Z areálu panelárny ale na kolejišti vidíme jen dva bunkry na kamenivo (vozy Faccs/Sas) a malé silo na cement (Uacs/Raj). Hotové výrobky jsou nakládány portálovým jeřábem (alternativně autojeřáby) na plošinové vozy (Smmp/Pao). Na vytápění administrativní budovy panelárny a blízkých bytovek byla postavena mobilní kotelna na TO ( ve známé buňce) a TO je stáčen do starého kotle (Zkk/R). Kotelna, její ocelový komín i kotel jsou umístěny v prostoru mezi vlečkou a stanicí.
V počátcích provozu byla lokálka obsluhována smíšenými vlaky, jejichž hnací vozy (M131, M262 apod.) obsluhovaly i vlečku panelárny. To se ale ukázalo jako nedostačující a tak si podnik pořídil malou posunovací lokomotivu (T211, T334). Pro nocování a zbrojení byla postavena krátká kusá kolej odbočující protisměrně z vlečky kolem vjezdového zhlaví stanice. Na jejím konci je malá zděná „garáž“ . Kolej je využívána i při posunu na vlečce. Postupem času docházelo na lokálce k obměně vozidel (M152/810). Do stanice a na vlečku zajížděl Mn vedený „karkulkou“ (T444.x), „hektorem“ (T435.x) nebo „pielštykem“ (T466.x). Na osobácích se začaly objevovat „regionovy“ a uvažovalo se i o dalších moderních vozidlech.

Crrrrrrrrr!!!!!. Zazvonil mi budík a já se naštěstí probudil včas, než se vlády ujali tržní komsomolci a stanici Brodek n/H oholili na dřeň a lokálku do Lhoty p/P snesli a na jejím tělese vybudovali cyklostezku…. Takové kolejiště by se asi kolegovi trixt nelíbilo.

O vývoji provozu na trati I.RPD se dobové dokumenty nezmiňují.

[Morris Zapp]

O vývoji provozu na trati I.RPD se dobové dokumenty nezmiňují.

Bingo!
Tahle nenápadná větička výmluvně shrnuje typické problémy všech kolejišť typu "lokálka z odbočné do koncové stanice". Provoz v odbočné stanici na "hlavní" trati zákonitě skomírá, protože jeho napodobení je jenom jakýmsi doplňkem provozu na těžišti kolejiště, tedy lokálce, a jenom odvádí hráče od zábavy na lokálce, přitom jet tranzitním vlakem "ze skryťáku zpátky do skryťáku" je houby zábava. Tak možná, kdyby ten tranzitní provoz simuloval počítač...

[Vojtěch Vorel]

U MTB je to asi kus od kusu, ale co se týče jízdních vlastností,tak kromě drobného kolísání rychlosti u jedné jediné jsou ostatní úplně v pohodě, dokonce,když jsem zajížděl první, dopadla líp než brejlovec Roco. Jinak ta 749.259 podle obrázku vypadá pěkně.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
u koncové stanice a vlečky záleží na tom co od ní čekáš. Pokud ji bereš pouze jako zdroj zátěže pro místní trať, aby ti manipuláky nejezdili prázdné, stačí řešení s jednou či dvěma kolejemi a obsluha lokomotivou od Mn. vlaků. Zde obsluha vlečky bude omezovat provoz ve stanici například vjezd odjezd MOs.
Za sebe dám přednost složitějšímu posunu , který lze realizovat, třeba i nezávisle na ostatním provozu. Proto bych udělal vlečku složitější s tím, že může (ale nemusí) mít vlastní vlečkovou lokomotivu. Areál vlečky lze takto obsluhovat nezávisle na stanici. V příloze je obrázek se dvěma variantami uspořádání vlečky.
Předpokládá se nakládka/vykládka v prostoru označeném červenou čarou.
A je rozvinutí původního návrhu se dvěma kolejemi, kde se počítá s posunem přes "vjezdovou kolej"
B je složitější na posun, ale zase umožňuje zkrátit vjezdovou kolej na minimum.
U obou je naznačeno možné umístění garáže pro malou vlečkovou lokomotivu (Prasátko, Rosnička apod.) ale ta není nutná.

Co se týká stanice, v rovném provedení vypadá sice sterilně na plánku, ale to lokálkové stanice bývaly v mnoha případech.
Trochu tomu může pomoci napojení vlečky - např. pokud bude jako na druhém schématu

PS. omlouvám se za provedení, ale paintbrush má omezené možnosti...

[Trixt]

Crrrrrrrrr!!!!!. Zazvonil mi budík a já se naštěstí probudil včas, než se vlády ujali tržní komsomolci a stanici Brodek n/H oholili na dřeň a lokálku do Lhoty p/P snesli a na jejím tělese vybudovali cyklostezku…. Takové kolejiště by se asi kolegovi trixt nelíbilo.

Úžasný sen a hodně inspirujících myšlenek. Díky. Ale ten konec ... Ještě, že ten budík zazvonil.

Tak možná, kdyby ten tranzitní provoz simuloval počítač...

Ano, trefil jsi se přesně. Moje představa je, že hlavní jednokolejná trať bude obsluhována SW na PC bez zásahu obsluhy. Lokální osobáky přijíždějí, zastavují a odjíždějí. Občas čekají na projíždějící rychlík. Sem tam některá lokálka přijede a zajíždí bez přestupu do koncové stanice. Do toho se motají nákladní vlaky, z nichž některé občas přivážejí vozy pro vlečku u koncového nádraží. Všechny vlaky jedoucí ze stanice po hlavní trati se vždy vrací ze směru, kterým odjely (rozhodně nedělají nikdy kolečka, a proto jsou tam ty dvě smyčky). Pro ruční řízení chci využít právě provoz na koncové trati. Zde je moje představa, že do provozu řízeného PC se budu motat svými ručními zásahy. Manipulace s nákladními vozy, příležitostný provoz historického vlaku apod. Abych simuloval delší koncovou trať, je tam skrytá výhybna, kde si vlak může chvíli odpočinout a tím i nasimulovat větší délku tratě s možností míjení protijedoucích vlaků.

Vojtěch Vorel: No ten vypadnutý kardan mě trochu zaskočil, ale po jeho vrácení a po doladění dvou výhybek jezdí skvěle po celém kolejišti.

Michal Šuhajda: Není se zač omlouvat, je to dost jasné. Ano, chtěl bych bohatší provoz na koncové trati. To je můj cíl. Asi se vrátím k vlečce s propojkou.

[JanoH0e]

Ak ti ide o bohatú prevádzku na vlečke, doporučujem typ "Prachovice". Minimalistická stanica a "vlakodromová vlečka", ktorá môže byť aj pre niekoľko podnikov. Takže by to potom bolo napr. 2 koľajná stanica s kusou koľajou, napr. 2a s "reliktami minulosti" ako je rampa a skladisko. Pred stanicou odbočka do "vlečkového raja". Nákladné vlaky do stanice minimálne -1-2 vozne pre malých odberateľov, hl. prúd na vlečku, pričom niektoré vlaky môžu byť priame na vlečku (ucelenky), iné iba odovzdajú, odoberú vagóny u brány vlečkovej lokomotíve a urobia vlakotvorbu v stanici. V tom prípade bude vlečka veľká, v podstate môže zaberať celú hornú plochu, mať výťažné koľaje, rôzne nakladacie, stáčacie miesta atď.
Klasika je "Vlečky do průmyslové oblasti Černá za Bory" od http://www.pshzd.cz/vlecky-tms.html .

[Morris Zapp]

Ano, trefil jsi se přesně. Moje představa je, že hlavní jednokolejná trať bude obsluhována SW na PC bez zásahu obsluhy.

Vida! Tak přece

rozhodně nedělají nikdy kolečka, a proto jsou tam ty dvě smyčky

Nikdy neříkej nikdy - za mého mládí třeba u nás jezdily spousty ucelenek Wapů: a vždycky jedním směrem ložené, opačným směrem prázdné. Skoro jako by za naším městečkem byl za kopcem skryťák a ty Wapy nejezdily smyčkou

[Trixt]

JanoH0e: Bohatý ano, ale všeho s mírou. Ta vlečka Prachovice by byla zdaleka největším nádražím na mém kolejišti. Máš pravdu, asi by mi zabrala celý panel a já bych chtěl nechat i nějaké místo na modelování terénu.

Morris Zapp: No dobrá, sem tam je tedy nechám projet dokolečka.

[JanoH0e]

Trix - samozrejme, že s Mírom, . Jednoducho malá 2 koľajná stanička s vlečkovým areálom, ktorý bude väčší ako stanica. Takých príkladov je veľa. Aké "veľké" budu tvoje "Prachovice", je už na tebe. Ale zase môžeš niečo "ošuliť" napr. víťažná koľaj, ktorá môže íst súbežne s traťou, končiac v "zelenom" šturci, kusé koľaje v areále, ktoré môžu ísť do všetkých strán z výhybne. Tak ako je to v reále. Jednoducho urobiť malú stanicu a veľkú vlečku, ak nebudeš mať dosť miesta, môžeš ju zaústiť z trate trebárs odvratom, úvraťou atď. Podľa svojich možnosti.

[Trixt]

JanoH0e: Nechám si to ještě projít hlavou a uvidím. Mám ještě chvíli čas, než se s tratí vyškrabu do vrchní polohy.