TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Fórum pro stavbu, přestavbu a provoz modelového kolejiště.

Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Kajinek11 » úte 31 říj, 2017 9:15 pm

lajblt píše:A nešlo by vlečku napojit jednoduše bez mimoúrovňového křížení přímo do levého zhlaví dolní stanice? Je tam tak velký výškový rozdíl, že ani stoupání 40 promile na délce ~ 3 metry nestačí?
A když už jsi zmínil to zjednodušení levého zhlaví odbočné stanice, snažil bych se udělat staniční koleje co nejdelší i za cenu toho, že levé zhlaví položíš znovu. Přece jen, teď to není žádná sláva (120 cm mám na segmentové lokálce) a ty modeluješ hlavní trať... Dalo by se v pohodě dostat na užitečnou délku hlavní koleje ~180 cm.


Je tam velký rozdíl výšek, to už by bylo opravdu lepší ty dva spodní segmenty do L předělat celé. Navíc nyní s Prachaticemi to dostává trošku reálnější podklad.¨

S tím prodloužením kolejí v Branišovicích by to možná ještě šlo.
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Kajinek11 » úte 31 říj, 2017 9:50 pm

Co toto? Sice bych si tím hodně přidělal práci, ale možná by to stálo za změnu , co říkáte? Jsou tam delší koleje a vlečka na pilu přímo z nádraží.
ScreenHunter_142 Oct. 31 23.02.jpg
delší koleje a vlečka na pilu přímo z nádraží
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod hank » úte 31 říj, 2017 10:08 pm

Kajinek11 píše:Když už jsme u těch Prachatic, netušíte jaký význam tam měla remíza, když je to mezilehlá stanice?


Vždycky nebyla mezilehlá. Některé lokálky se stavěly po částech a v dočasně koncových stanicích se stavěly výtopny: Prachatice, Kácov, Telč, Polička, Žďár nad Sázavou, Kamenický Šenov, Čelechovice na Hané... Nebo se stavěly nácestné remízy pro postrkovou službu: Rynoltice například. Ale nakonec - proč by na lokálce nemohla být mezilehlá stanice naplánována jako sídlo výkonné jednotky strojní služby? Viz Jilemnice, Bělá nad Radbuzou, Ledeč nad Sázavou, Vyšší Brod, Prostějov místní nádraží... V té Ledči byla ještě při výstavbě přehrady na Želivce dočasně povýšena na strojovou stanici depa Havlíčkův Brod zajišťující vozbu nákladních vlaků pro stavbu. Leckde sloužily jako funkční výkoné jednotky strojní služby ještě celkem nedávno - např. Telč, Polička, Vyšší Brod.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Kajinek11 » úte 31 říj, 2017 11:07 pm

Promiň Hanku, že se ptám tak blbě, ale co je: výkonná jednotka strojní služby a co postrková služba? Pokud bych ji v remíze zavedl, jaké lokomotivy tam mohu provozovat a v jakém režimu. Loko pro provoz vlečky dolu?
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod hank » stř 01 lis, 2017 7:29 am

Kajinek11 píše:Promiň Hanku, že se ptám tak blbě, ale co je: výkonná jednotka strojní služby a co postrková služba? Pokud bych ji v remíze zavedl, jaké lokomotivy tam mohu provozovat a v jakém režimu. Loko pro provoz vlečky dolu?


Aha...

Dneska už se tomu vlastně správně neříká strojní služba, to bylo ještě za starých dobrých časů před rokem 1950; do r. 1989 se tomu říkalo lokomotivní hospodářství nebo taky služba či odvětví 12 (podle kódů příslušných odborů na ministerstvu dopravy) a jak je to dnes, to vlastně ani nevím... Strojní služba = veškeré činnosti dráhy kolem hnacích vozidel, tj. provoz, zbrojení palivy, vodou, mazivy, topnými a chladicími médii, běžná údržba, opravy nižších stupňů, personální obsazení. Taky příslušné řídicí, kontrolní, evidenční a jiné administrativní činnosti na všech stupních provozu a vedení.
Výkonná jednotka strojní služby - organizační jednotka dráhy zajišťující strojní službu, tj. dnes DKV a jeho podřízené jednotky, za reálného socialismu lokomotivní depa a jejich podřízené jednotky (strojové a vozební stanice), před r. 1950 výtopny a jejich podřízené jednotky.

Snad bych měl ještě dodat, že na VJ strojní služby není podstatný ten "domeček pro mašinky", ale ty činnnosti. Jak dokazuje můj oblíbený příklad z praxe, může fungovat i bez remízy. Ve strojové stanici Skalice nad Svitavou, kde bývalo doma 7 - 8 lokomotiv řad 433.0 a později i 524.13, v srpnu 1957 vyhořela dřevěná remíza. Až do konce fungování SS tam nikdy nepostavili žádnou její náhradu, takže většina ze shora uvedených činností probíhala pod širým nebem. Samozřejmě tam byla sociální a správní budova a sklady všeho, co nelze skladovat venku (i ty sklady ale byly velice skromné, částečně je suplovaly vozové skříně vyřazených zetek...), ale základní činnosti - zbrojení a běžná údržba - probíhaly venku... Někde tady na fóru jsem o tom před několika lety psal dost podrobně.

Postrk tady snad není nutno vysvětlovat. Samozřejmě že většina postrkových strojů vyjížděla z domovských služeben, ale někdy - třeba v těch Rynolticích - si provoz (tj. sklonové poměry a zátěže nákladních vlaků) vyžádaly trvalý pobyt postrkových lokomotiv "pod kopcem" mimo domovskou služebnu a tak se pro ně postavily remízy určené k nocování a zbrojení. Nicméně s modelovým provozem postrků nemám žádnou zkušenost, za mého mládí se vyloženě nedoporučoval, dnes už je to možná jinak, ale to ať tu vysvětlí někdo povolanější. Na postrky se většinou používaly buď standardní nákladní lokomotivy nebo posunovací zálohy vlakotvorných/uzlových/větších nácestných stanic. Ty zálohy mohly obsloužit přetahy (= přestavovací vlaky) do sousedních stanic a/nebo na vlečky, krátké lokálky i postrky, taky pomocné jízdy k uvázlým vlakům a nehodám apod. Ale jinde mívaly postrkové stroje svůj samostatný oběh nebo byly zakomponovány do oběhů nákladních vlaků.

Příklad z epochy IV, který znám z přelomu 70. a 80. let: Hanušovické zálohy (T 435.0, T 458.1) kromě posunu ve vlakotvorné uzlové stanici zajišťovaly nákladní dopravu na lokálce do Starého Města pod Sněžníkem a přetahy pro papírnu do Jindřichova. Postrky a přípřeže nákladních vlaků na Ramzovou (T 478.1/2) vyjížděly z hanušovické vozební stanice a byly součástí oběhů nákladních lokomotiv depa Šumperk. Nákladní vlaky od/do Šumperka a Zábřeha do/z Hanušovic vozily i T 669.0/1, které se podílely i na hanušovické vlakotvorbě a v některých GVD byly turnusovány i pro přetahy do Jindřichova. A od Letohradu sem s nákladními vlaky zajížděly "cizí" (letohradské, královéhradecké, někdy i ze vzdálenějších dep Severozápadní dráhy) T 679.1 a občas ještě i pára.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Vladimír_B » stř 01 lis, 2017 7:57 pm

Ahoj, jen malý* dovětek. Většin malých výtopen pro postrkovou službu nepřežila I. epochu. Dále většina malých lokálkových výtopen se zestátněním se stala většinou jen výtopnou na nocování stroje a doplnění nejnutnějších potřebných provozních "náplní" (olej, písek, H2O, zdrže...). Ostatně nejlepší je kniha od velkého učitele Lokomotivní depa a jejich modely. Je to hodně složité, či obsáhlé téma. Samostudium, samostudium, samostudium... Např. k nasazení strojů - záleží na epoše - např. T444.1 bylo v 70. letech jiné než v 80. Velký masakr (v nasazení) způsobil frontální útok M152.0, třeba...
Třeba do konce parního provozu fungovalo mnoho malých výtopen hlavně pro dozbrojení a "obraty" cizích lokomotiv (Bakov nad Jizerou).
Třeba na vlečce nebyly vždy lokomotivy podle předpokládaného výkonu na obrat vozů atd., ale podle toho co se dalo sehnat, protože řízené hospodářství. Např. dvounápravové lokomotivy se v Československu nevyráběli přes dvacet let, proto se sem dováželi "Kalugy", polské koloběžky, V60, proto se remotorizovali T211.0, i když na posun nejsou vhodné (potřebujete tři ruce a žirafí krk - proč pak se jim asi říkalo skokan,že?), na vlečkách byly nasazovány i M131.1, na dolech věžáky coby pracovní plošiny, atd., atd... Např. SONP Kladno mělo sbírku prototypů ČKD, protože se jim nic jiného nepovedlo sehnat... Na vlečce jste mohli mít v 50. letech různé parní průmyslovky i z Rakousko-Uherska, nebo BR 86, či T211.0, v 60./70. letech různé hektory/pilštiky/karkulopilštiky/ČMEláky a od osmdesátek T448.0, T419.0, T238.0...

*asi neumím být stručný, sorry, v jednom příspěvku se nedá celé téma v kostce osvětlil a srozumitelně...
>H0< Nejde? To slovo neznám. :-)
Uživatelský avatar
Vladimír_B
 
Příspěvky: 1224
Registrován: ned 02 bře, 2008 6:57 pm
Bydliště: Plzeň

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Kajinek11 » stř 01 lis, 2017 11:21 pm

To je super výklad, díky. Takže vlečkové lokomotivy v 70 - 80 tých letech mohli být zbrojeny a nocovány ve starých výtopnách v nádraží, nebo se tam pouze zbrojily a nocovány byly v areálu vlečky?
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod hank » čtv 02 lis, 2017 7:20 am

Kajinek11 píše:To je super výklad, díky. Takže vlečkové lokomotivy v 70 - 80 tých letech mohli být zbrojeny a nocovány ve starých výtopnách v nádraží, nebo se tam pouze zbrojily a nocovány byly v areálu vlečky?


Nocovaly i zbrojily na vlečkách a v režii vlečkařů. Vlečkové lokomotivy se těžko mohly pravidelně zbrojit na účet dráhy, neumím si dost dobře to vzájemné přeúčtování představit. (Samozřejmě se mohu mýlit a nemohu to vyloučit, třeba mě někdo opraví.) Když už, tak spoustu vleček obsluhovala dráha svými náležitostmi kompletně a vlečkař to jen platil. (Byly samozřejmě i mimořádnosti, sám jsem jako vlečkař jednou v 80. letech úspěšně ukecal vlakvedoucího od maňasu, aby nám udělali obsluhu, navíc lokomotivou T 669.1, která tam neměla přechodnost, když nám jednou v zimě zamrzly obě vlečkové lokomotivy, tehdy to byla vlastní V 60 a T 444.1 pronajatá od ČSD. :mrgreen: Pro poměry v tehdejší době bylo typické, že to spravily dvě stovky a flaška pro strojvedoucího a vlakvedoucího; dokonce i náčelnice přípojné stanice, která nás jinak buzerovala kde mohla, se raději dívala jinam... :lol: Teprve až po tomto průseru nám vedení podniku nechalo zastřešit prostor mezi halami jako provizorní remízu, do té doby obě mašinky nocovaly venku... ) A pro vnitrozávodní posun na vlečkách bez vlastních lokomotiv se používaly navijáky, traktory, vysokozdvižné vozíky, dřív dokonce i koně nebo lidská síla, a dnes je spousta kolejových akumulátorových posunovadel na dálkové ovládání, která ani nejsou v kategorii lokomotiv (i když jsou často z lokomotiv přestavěna) a tudíž nepodléhají tak přísným předpisům.

Nelze však vyloučit, že se některé dříve drážní remízy i s příslušnými kolejemi ve stanicích mohly převést do kategorie vleček a vlastnictví vlečkařů, i když konkrétně takový příklad ze III. a IV. epochy neznám. (Dnes je to jinak a veškerá kolejiště výkonných jednotek DKV ČD i SOKV ČD Cargo jsou administrativně vedena jako vlečky, tzn., že nezůstala v majetku státu a správě SŽDC...) Většina starých remíz, které nebyly zbourány, ale přešla do jiných služebních odvětví dráhy, především do traťového hospodářství (pro remízování nejrůznějších pracovních vozidel), do drážní elektroenergetiky (jako přístřeší motorových vozů pro prohlídku troleje) a do vozového hospodářství (jako opravny vozů). A dnes je aktuální i pronájem nebo prodej soukromým dopravcům a různým muzejním a nostalgickým spolkům. (Známá je třeba remíza v Rokytnici v Orlických horách, majetek Letohradského železničního klubu.)
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Kajinek11 » stř 08 lis, 2017 5:06 pm

Je tedy nějaká potenciální provozní šance, že bych mohl mít v provozu kruhové depo a opodál starou výtopnu?

Pokud ne, tak tu výtopnu udělám jako opuštěnou a zarostlou až polo rozbořenou, jako to bylo v Jeseníku.

Ilustrační foto

ScreenHunter_167 Nov. 08 18.02.jpg
POZOR!!! Foto je pouze ilustrační. Není ze stanice Lázně Lipová
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

TT Branišovice - rozmístění návěstidel

Příspěvekod Kajinek11 » pon 20 lis, 2017 3:48 pm

Vážení kolegové!

dokázal by mi někdo pomoci s návrhem návěstidel pro toto kolejiště? Nevím si moc rady. Provoz stanice Branišovice by měl odpovídat zhruba stanici Lipová - lázně, která je trošku podobná této stanici:

vlakotvorná odbočná stanice Branišovice:

Provoz ČSD kolem roku 1980
Parní i motorový provoz
Četné nákladní vlaky
Spěšné a osobní vlaky.
Rychlík 2x denně.

Rád bych tam použil alespoň dvě mechanická - jednoramenná návěstidla. Zbytek světelná CCCP. Nerad bych nějaké složité zapojení a tak upřednostňuji co nejednodušší variantu co do počtu návěstidel i světel v nich. Ale aby to trošku odráželo zvyky v té době. Tím pádem asi vyřadíme reléovku, abych nemusel vymýšlet nějaké kombinace stavění výhybek a stavu návěstidla. Nejspíše se spokojím s ABC na provozních kolejích kde budou vlaky zastavovat na signál stůj.

mezilehlá stanice Římov
lokálková stanice
občasný nákladní provoz

Předem děkuji za jakoukoliv pomoc!!
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Michal Šuhajda » úte 21 lis, 2017 9:57 am

Ahoj ,
skoro sis odpověděl sám.
Římov:
A) dopravna v režimu zjednodušené dopravy (D3) místo vjezdových návěstidel budou lichoběžníkové tabulky jiná návěstidla nejsou.
B)vjezdová návěstidla jednoramenné mechaniky + mechanické předvěsti před první výhybkou rychlostník omezující rychlost na 40 Km/h. Odjezdová návěstidla nejsou - odjezd vlaku se návěstí ručně výpravkou.

Branišovice
A) = Římov B)
B) vjezdová návěstidla se světelnými předvěstmi. Čtyřsvětelná návěstidla (CCCP 2+2): ZČBZ Stůj (Č), Výstraha (Ž), volno odbočkou (po resp. 40km/h a výstraha) (Ž+Z), Volno (Z)
Předvěsti žlutá + zelená
Odjezdová návěstidla buď sdružená opět 4 světla,nebo žádná - odjezd vlaku se návěstí ručně výpravkou.
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat
Michal Šuhajda
 
Příspěvky: 2379
Registrován: pon 23 říj, 2006 9:57 am
Bydliště: Plzeň - střed

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Kajinek11 » úte 21 lis, 2017 10:51 am

Michal Šuhajda píše:Ahoj ,
skoro sis odpověděl sám.
Římov:
A) dopravna v režimu zjednodušené dopravy (D3) místo vjezdových návěstidel budou lichoběžníkové tabulky jiná návěstidla nejsou.
B)vjezdová návěstidla jednoramenné mechaniky + mechanické předvěsti před první výhybkou rychlostník omezující rychlost na 40 Km/h. Odjezdová návěstidla nejsou - odjezd vlaku se návěstí ručně výpravkou.

Branišovice
A) = Římov B)
B) vjezdová návěstidla se světelnými předvěstmi. Čtyřsvětelná návěstidla (CCCP 2+2): ZČBZ Stůj (Č), Výstraha (Ž), volno odbočkou (po resp. 40km/h a výstraha) (Ž+Z), Volno (Z)
Předvěsti žlutá + zelená
Odjezdová návěstidla buď sdružená opět 4 světla,nebo žádná - odjezd vlaku se návěstí ručně výpravkou.


VOLÍM variantu B

ale tuto kombinaci světel jsem našel jen pro odjezdové návěstidlo:
http://www.eshop-rychle.cz/es-pecky/esh ... -odjezdove

Mohu tedy stejné návěstidlo použít pro odjezd i příjezd? Pruhy bych samozřejmě přemaloval.

Kam mám přesně umístit odjezdové návěstidlo vpravo, když hned za zhlavím mám odbočku? I tak tam může být sdružené? Signál na odjezd by byl jiný na obě tratě,nebo stejný?


Přiznám se, že by mi sedělo více návěstidel s méně světly, ale dám na odborníky, pač tomu moc nerozumím :oops:
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod sidlo » úte 21 lis, 2017 10:53 am

Pečky dělají na přání libovolnou kombinaci světel.
Uživatelský avatar
sidlo
 
Příspěvky: 3590
Registrován: ned 27 dub, 2014 7:32 am

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod Michal Šuhajda » úte 21 lis, 2017 11:12 am

Kajinek11 píše:VOLÍM variantu B
ale tuto kombinaci světel jsem našel jen pro odjezdové návěstidlo:
http://www.eshop-rychle.cz/es-pecky/esh ... -odjezdove
Mohu tedy stejné návěstidlo použít pro odjezd i příjezd? Pruhy bych samozřejmě přemaloval.

Můžeš. Pruhy budou stejně dlouhé.
Kajinek11 píše:Přiznám se, že by mi sedělo více návěstidel s méně světly, ale dám na odborníky, pač tomu moc nerozumím :oops:

I to je možný, ale chtělo by to aktuální plánek. V těch co jsou v historii jsem se ztratil, tak vlastně ani nevím, který platí.
-MiŠ-
Velikost H0, ČSD
Jméno a příjmení je v nicku, nemám potřebu se skrývat
Michal Šuhajda
 
Příspěvky: 2379
Registrován: pon 23 říj, 2006 9:57 am
Bydliště: Plzeň - střed

Re: TT ŘÍMOV - BRANIŠOVICE

Příspěvekod sidlo » úte 21 lis, 2017 11:20 am

Stanice se světelnými návěstidly bez rychlostní návěstní soustavy.

Předvěst dvě světla žlutá (nebo kmitající žlutá), zelená, šedý stožár a deska se šikmým křížem.
Obrázek

Vjezdové návěstidlo čtyři světla žlutá, červená, zelená, druhá žlutá, červenobílý stožár stejná šířka pruhů.
Obrázek

Možno doplnit jedním kmitajícím bílým světlem pro přivolávačku.
Obrázek

Odjezdové návěstidlo tři světla červená, zelená, bílá, červenobílý stožár červené pruhy dvojnásobné šířky než bílé.
Obrázek

Pokud se nebude návěstit posun (třeba výhybna), tak bílé světlo nebude a pruhy budou stejné šíře.
Uživatelský avatar
sidlo
 
Příspěvky: 3590
Registrován: ned 27 dub, 2014 7:32 am

PředchozíDalší

Zpět na Modelové kolejiště

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 návštevníků